Prospěšná v každém věku

Řecké slovo probiosis (v překladu „pro život“) charakterizuje obecnou vlastnost probiotik a v podstatě i zdůrazňuje skutečnost, že probiotika obsahují živé kmeny bakterií.

ilustrační obrázek

Termín „probiotika“ zavedli do lékařské terminologie již v 60. letech minulého století biologové D. M. Lilly a R. H. Stillwell. Jejich využívání v medicíně však prosazoval již řadu let před nimi Elie Metchnikoff (nositel Nobelovy ceny z roku 1908), který se domníval, že se obyvatelé Balkánského poloostrova dožívají vysokého věku také díky pravidelné konzumaci kyselého mléka obsahujícího probiotické bakterie Lactobacillus bulgaricus.

V současné době vědci na celém světě zkoumají podstatu příznivého, zdraví prospěšného účinku probiotik na člověka a zároveň je také studován vliv těchto léčiv a potravinových doplňků na účinnou prevenci a léčbu různých chorob (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, cestovatelské a akutní průjmy, syndrom dráždivého tračníku, atopická dermatitida, nádory, alergie, infekce H. pylori, gynekologické infekce atd.).

Velmi důležité je také to, že probiotika jsou člověku prospěšná skutečně v každém věku, protože člověk žije v těsném kontaktu se střevními bakteriemi skutečně od narození až do smrti.

Vlastnosti a působení

Kritéria označení bakterií za probiotické jsou velmi přísná. Musejí pro ně splňovat tři základní vlastnosti: • Prospěšnost a bezpečnost pro člověka a jeho zdraví, které můžeme objektivně stanovit a klinicky opakovaně dokumentovat. Nesmějí mít pro člověka žádné vedlejší účinky.

• Musejí splňovat různé mikrobiologické vlastnosti (lidský původ, musejí být netoxické a nepatogenní pro člověka, geneticky stabilní, odolné při průchodu trávicím traktem a stabilní vůči kyselému žaludečnímu prostředí a žluči).

• Důležité je, aby probiotika splňovala i určité tzv. průmyslové parametry (životaschopnost během skladování, dlouhodobá stabilita, vlastnosti organoleptické, např. chuť, vůně, vzhled).

Hlavní dosud známé mechanismy působení probiotik v trávicím traktu jsou stabilizace a ovlivnění střevní mikroflóry a utlumení vlivu patogenních mikrobů, tvorba mastných kyselin, produkce látek s antibakteriálními účinky, stabilizace střevní slizniční bariéry, potlačení účinku toxických látek, potlačení rakovinového bujení a tvorba vitaminů skupiny B.

Probiotika tvoří jednak bakterie (laktobacily, bifidobakterie, streptokoky, enterokoky) a některé nebakteriální organismy (nepatogenní kvasinky), avšak ty nejsou humánního původu a neřadíme je mezi pravá probiotika. Pro obě skupiny je také používán termín bioterapeutická agens.

Výživa, imunita

Trávicí trakt člověka obsahuje široké spektrum mikroorganismů, přičemž každý člověk je v tomto „odlišný“. Trávicí ústrojí plodu a novorozence je naprosto sterilní. Prvním zdrojem bakterií po porodu jsou střevní mikrobi matky. Důležitou roli hraje i způsob porodu (vaginální nebo císařský řez).
Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím složení střevní mikroflóry novorozence je druh výživy (přirozená kojením a/nebo náhradní mléčná výživa) a mikroprostředí v domácnosti. Optimální výživou z hlediska nutričních potřeb a rozvoje imunity je mateřské mléko, protože kojení umožňuje optimální kolonizaci trávicího traktu mikroby.

Důležitým prvkem jsou dále prebiotické látky v mateřském mléce (oligosacharidy) podporující růst laktobacilů a bifidobakterií. S použitím nejnovějších molekulárně-genetických postupů a metod vědci zjistili, že bifidobakterie a laktobacily mohou tvořit převážnou část všech mikrobů ve stolici kojených dětí. Po skončení kojení a převedení dítěte na smíšenou stravu se již střevní mikroflóra podobá mikroflóře dospělého člověka, přičemž střevní mikrobiální systém podobný dospělým je prokazován asi ve dvou letech života dítěte.

Nutriční přípravky

Důležitým poznatkem je i to, že střevní mikroflóra ovlivňuje zdravotní stav organismu a imunitní pochody. Její složení může být spojeno s různými chorobami trávicího traktu, ale i s chorobami postihujícími jiné části organismu. Obecnou snahou lékařů i vědců je ovlivnit střevní mikroflóru u dětí a dospělých tak, aby měla příznivý účinek na lidský organismus – preventivně i léčebně.
Využívání nutričních přípravků, které by pozitivně působily na rozvoj střevní mikroflóry, ovlivnily vývoj slizničního imunitního systému a organismus jako takový, je proto velmi žádoucí, a to především tehdy, pokud jsou podávány v časných fázích vývoje dítěte.

Vždy s rozmyslem

I přes velké nadšení, které vůči probiotikům nyní panuje, však platí to, co všude jinde: všeho s mírou. Zdraví prospěšné účinky a vliv probiotik na lidský organismus v prevenci i léčbě byly zkoumány u různých chorob, ale pouze u některých se to dělo v potřebných typech studií a jen u některých druhů probiotik byl jejich účinek zatím jednoznačně prokázán tak, aby bylo možné je doporučit pro užívání v běžném životě.

Také náš trh je v současnosti doslova zaplaven výrobky, které obsahují kmeny s deklarovanými probiotickými vlastnostmi, ať už jde o léčiva, potravinové doplňky, či mlékárenské výrobky. O probiotické bakterie jsou obohacené dokonce i některé přípravky dětské výživy (např. sušenky) nebo trvanlivé masné výrobky.

Je však třeba zdůraznit, že výzkumy stále ještě probíhají, ale už nyní se ukazuje, že účinek probiotik je velmi pravděpodobně závislý na konkrétním druhu a podané dávce Pro náležité použití je proto nezbytné přesné označení užívaných přípravků. Zatím se však ukazuje, že pouze některé přípravky splňují všechny kladené požadavky, to znamená, že obsahují živé mikroby v definované kvalitě a dostatečně účinném množství. Výrobky doporučené pro lékařské účely mají všeobecně vyšší kvalitu.

Pozor na kvalitu

Lékaři a pacienti by měli mít tyto odlišnosti trvale na mysli a stejně tak by měli sledovat formu, složení a vlastnosti výrobků už při jejich výběru.
Jedním z hlavních požadavků je skutečnost, že probiotický výrobek musí obsahovat určité minimální množství kmenů (tzv. colony forming unit – CFU) na dávku. Zahraniční zkušenosti dokazují, že toto množství nebývá zachováno například na konci doby použitelnosti probiotického přípravku, přestože ho výrobce deklaruje.

Zatím nemáme dostatek údajů o vztahu mezi definovanou dávkou probiotik a jejich účinkem, protože dosud neexistují objektivní odborné studie.
Dávky doporučované a používané v prevenci a léčbě ve vztahu k různým chorobám u člověka se proto velmi liší a jsou předmětem intenzivního studia.

Méně může být lépe Současné znalosti o vlivu probiotik na lidský organismus zatím neumožňují doporučovat jejich užívání paušálně a lidé by je měli používat racionálně a s rozmyslem, tedy pouze tam, kde byl jejich pozitivní vliv na lidský organismus objektivně prokázán.


O autorovi: doc. MUDr. Josef Sýkora, Ph. D., Univerzita Karlova v Praze, Dětská klinika FN Plzeň,

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!