Prospěšnost převyšuje rizika

„Očkování vede k tvorbě ochranných protilátek bez onemocnění. Závažných reakcí je minimum, proto jeho prospěšnost vysoce převyšuje rizika,“ zdůrazňuje MUDr. Zdenka Manďáková z Centra očkování a cestovní medicíny pražského Zdravotního ústavu.

ilustrační foto

* Je možné očkováním nějakou nemoc naprosto vymýtit v celosvětovém měřítku?

Vezměme si například dětskou obrnu. Byli jsme mezi prvními zeměmi, kde byla eliminována – od roku 1961 u nás žádný případ nebyl. Ve světě se však stále objevuje, i když existují předpoklady, že bude v roce 2012 vymýcena. Ojedinělé případy známe z Pákistánu, Afghánistánu, na severu Indie a v Nigérii, odkud se šíří do sousedních afrických zemí. Výskyt dětské obrny byl nedávno hlášen také v Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu.

* Zmizely díky očkování některé choroby?

Pravé, také jim říkáme černé neštovice, které patřily k nejzávažnějším infekčním nemocem. Jejich poslední oběť zemřela v roce 1978. Na eradikaci této nemoci se v rámci programu Světové zdravotnické organizace (WHO) podílel i náš lékař prof. MUDr. Zdeněk Ježek, DrSc. V roce 1997 vyhlásili odborníci WHO program proočkovanosti planety proti žloutence typu B. Virus hepatitidy B je totiž stokrát infekčnější než virus HIV a akutní onemocnění může přejít do onemocnění chronického, kdy dochází ke vzniku cirhózy jaterní a karcinomu jater. Od roku 2001 jsou v Česku proti tomuto viru očkováni všichni kojenci a dvanáctileté děti, aby dorůstající populace byla proti němu už chráněná.

* Existují důvody, kvůli nimž nemohou být lidé očkováni?

Před každým očkováním se lékař klienta ptá na zdravotní stav, na případné chronické nemoci a alergie. Očkovaní by například neměli být lidé s akutním horečnatým onemocněním a rizikové může být u alergiků, protože vakcíny obsahují i zbytková množství přídavných a konzervačních látek. V těchto případech je nutné očkování konzultovat s alergologem. Kontraindikací může být také porucha imunity, onkologické či neurologické onemocnění nebo léčba kortikoidy.

* Jaké riziko podstupují ti, kteří z nějakého důvodu nejsou očkováni?

Je-li očkována většina populace, jsou chráněni i ti, kteří očkováni nejsou, protože v proočkované populaci se původci nemocí nemohou šířit. Všichni, kteří se nechávají očkovat, se podílejí na tzv. kolektivní ochraně.

* Jak se díváte na cesty malých dětí z centra Evropy například do rozvojových zemí?

Očkování vzniklo proto, aby děti na infekce neumíraly. V rozvinutých zemích nemají rodiče zkušenost s infekčními nemocemi, na které umírají děti v zemích rozvojových. Pokud by došlo k tomu, že by většina dětí nebyla očkována, pak by v době, kdy migruje množství lidí po celém světě, mohlo dojít k zavlečení jakékoli infekce a vzniku epidemie infekčního onemocnění. Proto také nedoporučujeme cestovat s malými dětmi do rozvojových zemí, dokud nemají kompletní základní očkování. Očkování vede k tvorbě ochranných protilátek bez onemocnění. Závažných reakcí je minimum, proto jeho prospěšnost vysoce převyšuje rizika.

* Co chvíli proběhne médii reklama na tu či onu vakcínu… Jak se v tom máme vyznat?

Informace o tom, že je na trhu nová očkovací látka, by samozřejmě proběhnout měla, ale určitě ne tak, aby rodiče děsila. O očkování by si rodiče měli promluvit s dětským lékařem, který jejich dítě zná a určitě jim nejlépe poradí.

* „Klíště si jde pro tebe…“ odpovídá tato poměrně agresivní reklama závažnosti onemocnění a jeho výskytu?

Očkování proti klíšťovému zánětu mozku a mozkových blan je velmi aktuální, každoročně se totiž zvyšují počty nemocných. Virus, který onemocnění způsobuje, byl prokázán už i v oblastech, kde se dosud nevyskytoval, k onemocnění došlo po povodních v roce 2002 dokonce i na Valašsku, kde do této doby nebylo. Klíšťová meningoencefalitida mívá nejzávažnější průběh u starších osob, proto je vhodné očkovat nejen děti, ale především prarodiče a rodiče.

* Na co se vás ptají klienti nejvíce?

Naše pracoviště se kromě běžných očkování proti virovým hepatitidám, klíšťové meningoencefalitidě, chřipce, meningokokovým nákazám a tak dále zabývá poradenstvím pro cestovatele. V případě potřeby provádíme vyžadovaná (povinná) očkování proti žluté zimnici do zemí vyjmenovaných WHO a meningokokovým onemocněním při cestách do Saúdské Arábie a doporučená očkování proti břišnímu tyfu, choleře, vzteklině, japonské encefalitidě.

V případě potřeby přeočkováváme proti záškrtu, dětské obrně apod. Při cestách do tropů a subtropů doporučujeme antimalarickou profylaxi, klienty poučíme o zdravotních rizicích a způsobu řešení obtíží, doporučíme i složení cestovní lékárničky. Informace jsou stále aktualizovány – například doporučení léků pro prevenci malárie se poměrně rychle mění, zjišťujeme aktuální výskyt nemocí apod.

* Jakou má očkování budoucnost?

Kromě programů zaměřených na vymýcení některých infekčních nemocí pokračují vědci ve vývoji očkovacích látek proti dalším nemocem – například proti průjmům, jejichž původcem je Escherichia coli, která je původcem vysoké úmrtnosti kojenců v rozvojových zemích, ale také častou příčinou průjmu cestovatelů. Další vakcíny jsou vyvíjeny proti shigellám a kampylobakterům, které také mohou vyvolávat závažná průjmová onemocnění.

Slibný se zdá vývoj vakcíny proti malárii. Kromě preventivních vakcín jsou v klinických studiích zkoušeny vakcíny terapeutické, například k léčbě chronické hepatitidy C. Probíhá i výzkum nových způsobů aplikace očkovacích látek. Kromě vakcín, které se dávají pít v roztoku (proti choleře), se zkouší jejich podávání inhalačně – například proti chřipce, kůží (náplasti), ale zatím je třeba před aplikací kůži jemně narušit. Přestože jsou vedeny o prospěšnosti očkování diskuse, je zřejmé, že očkování je velkým darem, který umožnil snížit úmrtnost dětí na infekční nemoci a vymýtil závažné následky některých nemocí. Jeho prospěšnost při pečlivém zvážení kontraindikací jednoznačně vysoce převyšuje výskyt případných nežádoucích účinků.

Slovníček

Eradikace onemocnění – úplné vymýcení choroby včetně jejího původce z populace;

Antigen – částice, která vyvolává tvorbu ochranných protilátek;

Shigella – rod bakterií způsobujících tzv. bacilární úplavici především u dětí. Projevuje se mimo jiné silnými průjmy a krví ve stolici.

Kampylobakter – bakterie vyskytující se u zvířat, na člověka se přenášejí přímo, ale i nepřímo kontaminací vody či potravin. Vyvolávají průjmová onemocnění, vzácněji onemocnění septická či meningitidy.

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!