Především: tuhle záležitost my rodiče bohužel nemůžeme nechat na vůli dětem. Mnoho dětí totiž snídani ráno doma odmítá a rozmrzelé „nemám hlad, nechci“ nebo „sním si něco ve škole“ slyší rodiče denně a se snídaní to pak dopadá různě.
Abychom předešli zlozvyku nesnídat, je důležité vést děti k návyku pravidelného snídání již od útlého věku – a vlastním příkladem. V dnešní uspěchané době je důležité překonat fyziologické ranní nechutenství a zafixovat u dětí potřebu snídat i s výhledem do dospělosti. Kvůli spěchu má být snídaně jednoduchá, co se týče přípravy.
Barevná, chutná, vonící
Volit bychom měli jídla s vyšším obsahem sacharidů, která jsou lehce stravitelná, nezatěžují trávicí trakt a na rozdíl od tuků a bílkovin nevyžadují náročný enzymatický pochod trávení. Naše nároky, které jsou na skladbu dětské stravy výrazně vyšší než na jídlo pro dospělého, se odrážejí i v požadavcích na dětskou snídani.
Vedle vyváženého poměru základních živin má snídaně pro dítě obsahovat správné rozložení biologicky dostupných mikronutrientů (minerální látky a vitaminy), má mít dostatečnou variabilitu výběru senzoricky pozitivních vjemů (tj. chutí, barvy i vůní).
Startér jako u auta
Ne náhodou je snídaně nejdůležitější porcí jídla dne. Tonizuje nejen trávicí trakt, rozbíhá výkonový energetický metabolismus, ale nepřímo předurčuje i celkovou pohodu. Snídaně je doslova startér dne. Stejně jako u automobilu lze bez startéru auto koneckonců nějak rozjet, i den lze zahájit bez snídaně – ale za jakou cenu? Kdo nesnídá, mimo jiné musí počítat s tím, že bude jednou dozajista obézní. Možná ne v druhé nebo třetí životní dekádě, ale kolem čtyřicátého roku věku ho to nemine už téměř na sto procent.
Nejlepší volba: základem ideálního prvního denního jídla pro 21. století jsou celozrnné snídaňové cereálie s mléčnou porcí a přídavkem čerstvého ovoce. Důležité je samozřejmě i dostatečné množství tekutin.
Pestrá a lákavá
Školní svačina má navazovat na snídani, nesmí ji zastupovat. Vedle sacharidové energetické složky má být dopolední svačina obohacena o plnohodnotné bílkoviny, které jsou základním stavebním kamenem pro zdárný růst a vývoj dětí. Racionální snídani obměňujeme alespoň střídáním celozrnných snídaňových cereálií. Když připravujeme dítěti dopolední svačinu, je namístě pestrost a víc popustíme uzdu své fantazii a hravosti.
Přídavkem pamlsek
Základem školní svačiny má být na prvém místě ovoce nebo zelenina a až na druhém celozrnné pečivo nebo cereální tyčinka, doplněné tvarohem nebo zakysaným mléčným výrobkem či vaječným bílkem. Skladba dopolední svačiny by se měla lišit podle věku dítěte a podle jeho chuťových preferencí, které se u dítěte v průběhu vývoje mění. V mladším školním věku mívají děti nejraději sladké svačiny a často u nich neuspějeme s některými druhy zeleniny.
O co méně použijeme při přípravě základu svačiny volných cukrů, o to více můžeme dopřát dětem potěšení v přídavku malého pamlsku.
Svačina do školy – mladší školní věk
• jablko nebo pomeranč, pšenično-žitný chléb s pomazánkou ze žervé, slazené mléko, 5 želatinových bonbonů, • okurka nebo kedlubna, celozrnná bulka s vaječnou pomazánkou, zakysaný mléčný nápoj, polomáčená sušenka, • mrkvovo-jablečný salát, cereální tyčinka, jogurt, 3 dražé bonbony, • rajče, paprika nebo hroznové víno, celozrnná sušenka, mléko, 1 čokoládový bonbon.
Nástrahy puberty
Ve starším školním věku děti začínají experimentovat i s chutěmi, zvědavé tudíž už budou i na pro ně nové druhy ovoce a zeleniny.
Velice významný je pro děti i vjem barevnosti. V adolescenci vrcholí potřeba vlastní originality a její nejrůznější – ne vždy pozitivní – projevy. Rozhodně bychom neměli rezignovat na ovlivňování stravy dětí a podvolit se jejich tlaku na výši kapesného, které utrácejí v automatech, bufetech nebo fastfoodech.
Dopolední svačina by neměla nadměrně zatěžovat trávicí trakt, taková zátěž výrazně zhoršuje proces učení. Zatěžuje nejen nepřiměŠkola řený objem, ale samozřejmě i složení stravy. Ve stravě dítěte nemají ani v dospívání místo uzeniny. Vyhýbáme se nasyceným tukům a takzvaně výživově hluchým, ale energeticky bohatým nebo jinak nevhodným doplňkům pokrmů. Mezi takové patří zejména majonéza, tatarská omáčka, kečup, hořčice, umělá sladidla, koření. Ve školní svačině nemá co pohledávat tukový rohlík s máslem a salámem, párek v rohlíku, plněný croissant ani různé buchty. Špatnou alternativou jsou i kupované plněné bagety a hamburgery s hranolky.
Tipy pro starší školáky
• svačina pro dívky staršího školního věku by například mohla obsahovat mističku kiwi s ananasem a „corny“ tyčinku, • pro chlapce cherry rajčata, kvalitní celozrnný chléb s výběrovou šunkou a salátovým listem, • pro všechny nejrůznější mléčné výrobky.
Nápoje pouze neslazené
Je důležité zdůraznit dodržování pitného režimu ve škole. Oproti častým přáním našich potomků v něm ale zásadně preferujeme neslazené tekutiny – ideálně pramenitou vodu nebo nízkotučné mléko. Odmítnout bychom měli sycené limonády, neředěné džusy a „ledové čaje“.
Neexistuje žádný důvod, proč by měly mít tekutiny v pitném režimu jakoukoli chuťovou stopu, natož sladkou.
Jakákoli příměs ve vodě představuje jídlo s energetickou stopou a je potřeba zdůraznit, že v racionální stravě se žádné jídlo nepije a k pití je určená především čistá pramenitá voda.
Ideální, ale…
Skutečný stav jídelních zvyklostí naší dětské populace poodhalily výsledky dotazníku, který vyplňovali účastníci internetového kurzu Hravě žij zdravě 2009. Odpovědělo 5885 žáků 5. tříd základních škol, tedy dětí ve věku okolo 10 let. V tomto období přechodu z mladšího do staršího školního věku utváří chování dětí zejména vnější svět (reálné rodinné zvyklosti, pedagogové a konkrétní sociální prostředí). Vlastní myšlení není pro chování a jednání desetiletých dětí zcela určující.
Výraznější vlastní vůle se u dětí projevuje až při vstupu do puberty, kdy se utváří základy všech vlastností podmíněných vlastní vůlí, včetně základů stravovacích a pohybových návyků.
Z odpovědí dětí na otázky zaměřené na stravovací režim vyplynulo alarmující zjištění, že již 35,8 procenta žáků 5. tříd základních škol pravidelně nesnídá a 16,6 procenta dotazovaných jí více než pětkrát denně.
Ovoce a zelenina? Většina rodičů je dětem nedává…
Z odpovědí dětí na otázky výzkumu zaměřeného na stravovací režim vyplynulo velmi závažné, až tragické zjištění: 80–90 procent dětí kolem 10 let věku jí ovoce a zeleninu naprosto nedostatečně a tyto základní potraviny se vyřazují i z dopoledních svačin.
Z dotazníku vyplynulo, že dopolední svačinu zajišťuje v 91 procentech případů rodina.
O autorovi: MUDr. Zlatko Marinov, pediatr a dětský obezitolog, Dětská poliklinika Fakultní nemocnice v Motole, Praha