Těhotenství

Těhotenství není nemoc, jde o přirozený stav, byť někdy velmi náročný. Je však třeba pamatovat, že tato drobná oběť přináší po devíti měsících vekou radost a štěstí.

Velmi dobrá úroveň péče o ženu v těhotenství byla již ve starověku, hlavně v období vrcholící otrokářské společnosti. Pomoc při porodech byla popisována ve starověkém Řecku i Římě, v Egyptě i u starozákonních Židů. Porody odváděly dosti vzdělané porodní báby. Patologické porody vedli lékaři, kteří vykonávali dodnes známé porodnické obraty plodu a drobné porodnické operace. Řekové už v roce 300 před naším letopočtem vydávali učebnice pro porodní báby.

Později dochází ve feudální společnosti k velkému úpadku vědy i medicíny, na řadu poznatků se zcela zapomnělo. Lékaři nejevili o porodnictví zájem, tato oblast medicíny se pokládala za nedůstojnou. Ke změně došlo až na prahu renesance a v roce 1512 byla dokonce vydána učebnice pro porodní báby podle vzoru knihy ze šestého století. Byla přeložena i do českého jazyka a měla krásný název: Zpráva o naučení ženám těhotným a babám pupkořezným. První císařský řez na živé těhotné byl proveden roku 1540, ale k rozšíření došlo až od devatenáctého století.

Fyziologické změny organismu

Celý organismus se brzy po otěhotnění připravuje na velkou zátěž. Množství krve se zvyšuje o 1000–1500 ml, stoupá frekvence pulzu, o 30 % se zvyšuje minutový dechový objem, je výrazně vyšší prokrvení i průtok ledvinami. Gastroezofageální reflux (návrat kyselé žaludeční šťávy do jícnu) způsobuje pálení žáhy, je obleněná střevní peristaltika, a je tedy výrazný sklon k nadýmání a zácpě.
Hormonálním působením dochází k vyšší aktivitě melanocytů, což vyvolává tvorbu pigmentových skvrn a hnědavého zabarvení jizev. Často vzniká tzv. linea fusca, tj. hnědá linie mezi pupkem a stydkou sponou. V důsledku vyšší hladiny kortikoidů dochází k uvolnění elastických vláken v kůži a tvorbě strií. Je zvýšená labilita neurovegetativních nervů, což se projevuje sklonem k oběhové labilitě, zvracení. V těhotenství jsou z tohoto důvodu i abnormální chutě a vyšší vylučování slin. V neposlední řadě dochází často i k projevům nervové lability.

Péče o těhotné

Z gynekologického hlediska trvá těhotenství 10 lunárních měsíců po 28 dnech. První průkaz gravidity obvykle provádí žena sama při opožděné menstruaci pomocí těhotenského testu. Tyto testy jsou volně prodejné ve všech lékárnách a jsou poměrně citlivé, pozitivita se ukáže dvěma pruhy již 3–5 dnů po termínu očekávané menstruace.

Vyšetření v I . trimestru gravidity

Při první návštěvě stanoví gynekolog ultrazvukovým vyšetřením uložení plodu v děloze, vyloučí mimoděložní těhotenství a stanoví stáří plodu. Po potvrzení zdárného vývoje jsou provedeny první krevní odběry: krevní skupina + Rh faktor, VDRL + HIV + HbSAg (tj. panel infekčních onemocnění) a krevní obraz. Další kontroly následují zhruba ve čtyřtýdenních intervalech. Kolem 12. týdne těhotenství obdrží každá žena těhotenskou legitimaci. Mezi 12. a 14. týdnem je provedeno důležité ultrazvukové vyšetření se zaměřením na vyhledávání hrubých anatomických a genetických vad plodu.

Vyšetření ve II. trimestru gravidity

Při každé návštěvě je sledován váhový přírůstek, chemicky vyšetřena moč na přítomnost cukru a bílkoviny a změřen krevní tlak. Těhotná je vyšetřena gynekologem vnitřními či zevními hmaty a je kontrolován stav plodu – poloha, růst a srdeční akce. Ultrazvukové vyšetření mezi 20. a 22. týdnem těhotenství je nejdůležitějším vyšetřením k posouzení orgánových vad plodu: vyšetřující lékař prohlíží mozkovou část, obličej k vyloučení rozštěpu rtu a horního patra, horní a dolní končetiny, bránici, srdce, žaludek, ledviny, močový měchýř a páteř. Dále je posuzováno uložení placenty, velikost plodu a množství plodové vody.

V tomto období by žena měla mít za sebou návštěvu internisty a natočení EKG. Genetické konzultace u rizikových pacientek probíhají ve 15.–17. týdnu gravidity.
Těhotné, u nichž je vyšší riziko vzniku těhotenské cukrovky (např. při rodinné zátěži, průkazu diabetu v minulé graviditě, nálezu cukru či acetonu v moči), mají mít podrobné vyšetření hladiny cukru v krvi, tzv. glykemickou křivku.

Vyšetření ve II. trimestru gravidity

Po 30. týdnu navštěvuje těhotná ambulanci v kratších časových intervalech, od 36. týdne je kontrolována po týdnu. Nastávající maminky dvojčat jsou v tomto termínu zpravidla odesílány k hospitalizaci do nemocnice.

Poslední podrobné vytření ultrazvukem se provádí mezi 30. a 32. týdnem gravidity. Je zaměřeno především na posouzení růstu plodu a jeho polohu, množství plodové vody.
Kolem 36. týdne je každé ženě odebrán stěr z pochvy k bakteriálnímu vyšetření, konkrétně jde především o průkaz či vyloučení betahemolytického streptokoka. Tento údaj je do týdne zapsán v těhotenské legitimaci a při pozitivním nálezu jsou těhotné při porodu jednorázově podána antibiotika.
Do péče příslušné porodnice je těhotná předána zhruba v 37. týdnu těhotenství, kde je ženě v rámci pravidelné kontroly natočen ještě tzv. monitor, tj. dvacetiminutový záznam srdeční frekvence plodu.

Psychologický pohled na těhotenství

Těhotenství, zejména to první, je pro každou ženu ohromující a zároveň nepopsatelný zážitek. Ne vždy je všechno krásné a dokonalé, jak by se zdálo z romantických filmů a knih. Jsou ženy, které mají celý průběh gravidity zcela nekomplikovaný a cítí se dobře, ale těch je málo.
Většinou se dříve či později nějaká ztráta životního komfortu nebo i zdravotní komplikace objeví. Je velmi důležité, jakou povahu, životní postoj a optimismus v sobě konkrétní žena má, neboť reakce na obdobný problém bývají hodně odlišné. Pro jednoho je ranní nevolnost a občasné zvracení důvodem k ulehnutí a vyžadování kompletní péče okolí, pro jiného znamená jen mávnutí rukou a povzdech, že je to sice protivné, ale jinak toto období těhotná ustojí bez výrazného omezení.

Zdravotní problémy se mohou objevovat kdykoli v průběhu těhotenství, v zásadě jich bývá nejvíce v prvních třech měsících: již zmiňovaná nevolnost, zvracení, pocit slabosti a velké únavy. Dále se objevují poruchy trávení, pálení žáhy, sklon k zácpě, plynatost, spánkové poruchy, bolesti zad s ohledem k anatomickým změnám páteře a pánevního pletence. Ženy chodí častěji močit, objevují se varixy dolních končetin, otoky dolních i horních končetin. Opakované bývají stížnosti na bolestivé brnění rukou, které též souvisí se zadržováním tekutin. Toto všechno může těhotná žena zažívat, a proto je dobré, aby manželé a partneři o těhotenství přece jen leccos věděli. V posledních letech se rozšířila nabídka kurzů, které připravují pár na těhotenství i porod. Důležitou součástí těchto kurzů bývá také těhotenské cvičení. Pro každou ženu, s výjimkou vysoce rizikových těhotenství, je vhodná nějaká pohybová aktivita, ať už jde o plavání, cvičení na balonech, či těhotenskou jógu a další.

Strava a těhotenství

V zásadě není žádné omezení týkající se vyvážené stravy. Není vhodné jíst tepelně neupravené maso, ale jinak je důležitý hlavně dostatečný přísun bílkovin a vitaminů, nejlépe v přirozené podobě. Velký boom multivitaminových preparátů způsobil i jejich větší spotřebu u těhotných, ale vitaminy je lepší užívat jen jako potravinový doplněk 2–3x týdně, a to spíše v období, kdy je ovoce a zeleniny o něco méně. Alkohol v těhotenství není striktně zakázán, například malá sklenka piva či červeného vína nemůže uškodit.


O autorovi: Připravila: MUDr. Alena Hujová

Ohodnoťte tento článek!