V létě bude horko a co s tím?

V předpovědích počasí právě hlásí biozátěž na stupni 3, protože bude 34 °C ve stínu a pan Jiří říká manželce, že místo sekání trávy zhlédne ve stínu obýváku televizní přenos mistrovství ve fotbale. Vymýšlí si, nebo jsou jeho obavy z prudkého slunce oprávněné?

V minulém čísle Pacientských listů jsme manžele opustili ve chvíli, kdy nebylo jasné, jak se situace vyvine. Zda „zvítězí“ manželčina představa čerstvě posekaného trávníku, nebo touha pana Jiřího vyhnout se pálivému slunci.
Jak to je? Může pan Jiří sekat trávník bez rizika? Hrozí mu nějaký problém? Může zůstat klidný, nebo se má bát? Jak bychom mu mohli poradit?

Chci sportovat nebo pracovat

Fyzická aktivita vede ke zvýšení tvorby tepla v organismu a pocení se začíná objevovat i při běžných teplotách. Pokud se má počasí oteplit, je nutné si sportování nebo práci naplánovat na ranní nebo na večerní dobu, kdy je chladněji. Dále platí, že je potřeba práci přerušit alespoň jednou za 20–30 minut asi na 5–10 minut a ty je vhodné trávit ve stínu. Vhodné je se chránit před přímým sluncem pokrývkou hlavy a zátylku. Asi nejzákladnějším doporučením je nepřepínání sil při sportu, při jiných koníčcích, ani při plnění pracovních úkolů. Je vhodné si s rozvahou naplánovat dosažení reálného cíle a jeho dosažení ještě korigovat podle svých aktuálních pocitů.

Chci cestovat

Při cestování na delší vzdálenosti je vhodné u starších osob zvolit radši letadlo, případně klimatizovaný autobus nebo auto. Pokud tato volba není možná, doporučujeme naplánovat cestu do večerních, nočních, případně ranních hodin. Kolem poledne je vhodné cestu v horku přerušit i na několik hodin a odpočinout si ve stínu, případně v klimatizované budově. Během jízdy v autě bez klimatizace je vhodné mírně pootevřít okna, aby byla zajištěna dostatečná cirkulace vzduchu, samozřejmě bez zbytečně zvýšeného rizika negativních dopadů průvanu.

Dodržování pitného režimu je základním předpokladem úspěšného zvládnutí cesty. Zejména u starších osob je vhodné naplánovat častější přerušení cesty, doporučujeme jednu krátkou přestávku (5–10 minut) každou hodinu a po zhruba 3 hodinách jízdy je vhodná přestávka v trvání alespoň 20– 30 minut.

Velmi rizikové je cestování starších osob neklimatizovaným autobusem k moři, což obvykle představuje v poměrech České republiky asi 8 až 12 hodin jízdy. Je vhodné se ještě před jízdou domluvit s průvodcem nebo zástupcem cestovní agentury na podrobném plánu cesty a možnostech zohlednění případných zdravotních omezení cestujících. Pokud nebudou garantovány vhodné okolnosti, je vhodné radši využít jinou cestovní agenturu, zvolit jinou destinaci nebo jiný způsob dopravy.

Chci k moři, chci si užívat dovolenou

Letní dovolená u moře představuje značné riziko, zejména pro nemocné starší osoby. Lze doporučit spíše termíny před hlavní sezonou, nebo těsně po jejím ukončení, kdy již nejvyšší teploty nedosahují maximálních místních hodnot. Základní podmínkou by se mělo stát ubytování v klimatizovaném pokoji. I při rozsáhlé nabídce jídel a nápojů all-inclusive pobytů je doporučena častější konzumace menších porcí lehce stravitelných jídel, aby nedošlo k přetížení zažívacího traktu. Konzumace alkoholických nápojů spíše zhoršuje hydrataci organismu a v horku není doporučena.

Velmi riziková je účast seniorů na fakultativních výletech, obvykle organizovaných jako vyjížďky autobusem a procházky organizovaných skupin rekreantů po místních památkách – bez možnosti si dopřát klid a odpočinek ve stínu, nebo v chladném prostředí v případě individuální potřeby. Pokud není zajištěn přiměřený komfort, je vhodnější se výletů i přes jejich lákavý program neúčastnit.

Pitný režim

Jako ústřední téma se ve všech výše uvedených případech vyskytuje požadavek na správný příjem tekutin. Běžně by měl dospělý člověk vypít minimálně 1,5–2 litry tekutin. V běžných teplotách dochází i při absenci subjektivního pocitu pocení k odpaření asi půllitru potu z povrchu těla denně.
V horku a zvlášť při větší fyzické aktivitě (práce, sportovní výkon) může množství potu narůstat i na několikanásobek tohoto výdeje. Ztráty tekutin potem je nutné kompenzovat. Vhodný je příjem asi 3–4 litrů tekutin denně, při výrazném pocení (opakované promáčení oblečení) lze doporučit i 5 a více litrů tekutin.

Základem správného pitného režimu má být minerální voda s mírným, nebo středním obsahem minerálních látek. Uvedenému požadavku nejlépe odpovídá nesycená pramenitá voda. Vhodné jsou také lehce nakyslé nebo nahořklé nápoje, například zelené nebo tmavé čaje, případně slabé bylinné čaje, ředěné ovocné džusy, balená voda a také voda z vodovodu. Vhodné jsou vlažné nápoje, jejichž teplota by se měla pohybovat zhruba v rozmezí 8–12 °C. Při pití chladnějších nápojů hrozí podráždění sliznic a nastydnutí.

Pro správný pitný režim nejsou vhodné minerálky s vysokým obsahem minerálů, perlivé vody bohatě sycené kysličníkem uhličitým, sladké tekutiny, které nevedou k uhasení žízně. Pití kávy a alkoholických nápojů může vést paradoxně ke zvýšení ztrát tekutin z těla a přivodit dehydrataci organismu.
Pít bychom měli pravidelně v průběhu celého dne od samého rána. Zásadním doporučením je nečekat na pocit žízně, který se zejména ve vyšším věku vytrácí. Nedoporučuje se nárazové pití většího množství tekutin (najednou přes půl litru nápojů), které by mohlo zapříčinit náhlé převodnění, jež může vést k přetížení srdce a ledvin.

Doporučení pro pana Jiřího

Závěrem doporučíme panu Jiřímu zahrádku posekat brzy ráno, nebo pozdě večer před setměním, lehce se obléct, během poledne nepracovat a odpočívat, podívat se na fotbalový zápas ve stínu stromů, altánu, nebo v chladné místnosti, připravit si dostatek vlažné, nebo jen mírně vychlazené pramenité vody nebo čaje a na vítězství týmu, kterému fandil, vypít maximálně 3–4 dl desetistupňového piva, nebo 1,5–2 dl vína. Potom by se neměl bát vyhovět přáním manželky ani při vyhlášení 3. stupně biozátěže, které lze považovat téměř za šíření poplašné zprávy zejména pro citlivější osoby.
Pan Jiří může s rozvahou dělat vše, na co se cítí, s respektováním omezení daných jeho zdravotním stavem.

Pitný režim u seniorů

Základem správného pitného režimu má být minerální voda s mírným nebo středním obsahem minerálních látek, nejlépe nesycená pramenitá voda.
Namístě je dodržovat rovnoměrnost, pravidelnost a stálost v tělesné aktivitě i v příjmu potravy a tekutin.

Důležité je nečekat na pocit žízně, který se zejména ve vyšším věku vytrácí.
Pokud člověk nemá zdravotní omezení, je vhodné za den vypít 1500–2000 ml nekalorických tekutin.
Dodržování pitného režimu neplatí jen pro horké letní dny, ale je nevyhnutelné i v zimě, kdy většinu dne trávíme ve vytápěných místnostech.


O autorovi: MUDr. Martin Papáč, Ústřední vojenská nemocnice Praha

Ohodnoťte tento článek!