V létě bude horko, co s tím?

V předpovědích počasí hlásí biozátěž na stupni 3, protože bude 34 °C ve stínu. Nastává zděšení, pan Jiří říká manželce, že na zahrádku asi nepůjde, protože by se mu mohlo něco stát, když se léčí se srdcem. Vymýšlí si?

ilustrační foto

Vzduch houstne. Paní Jana manžela podezřívá, že se vymlouvá, protože v televizi právě hrají fotbalisté důležitý zápas na mistrovství světa, zatímco na zahrádce je třeba posekat trávu a připravit se na zítřejší příchod vnoučat. Jak to je? Může pan Jiří sekat trávník bez rizika? Hrozí mu nějaký problém? Může zůstat klidný, nebo se má bát? Jak bychom mu poradili?

Do bezvědomí s křečemi

Člověk se řadí k teplokrevným živočichům, kteří si udržují teplotu tělesného jádra na konstantní úrovni, mezi 36,5 a 37,0 °C, a to bez ohledu na výkyvy teploty okolí. V průběhu vývoje se totiž u všech teplokrevných živočichů vyvinul velmi důmyslný systém termoregulace, jakýsi vnitřní termostat, který hlídá změny tělesné teploty.

Pokud by se měla v chladném prostředí snižovat, termostat nařídí zúžení cév v podkoží, tzv. vazokonstrikci (vidíme až k promodrávání kůže), a také zvýšení tvorby tepla prostřednictvím kontrakcí svalů. Všichni dobře známe třesavku v chladném prostředí, ale také při horečce provázející akutní infekční onemocnění, kdy dochází ke změně nastavení vnitřního termostatu na vyšší úroveň.
Při zvýšení teploty okolního vzduchu nad asi 30 až 33 °C se v lidském těle aktivuje systém ochlazování. Rozšíří se podkožní cévy (vazodilatace), zvýší se teplota podkoží a člověk se začne potit. Odpařování potu z pokožky vede k ochlazování těla.

Systém ochlazování těla může selhávat: při větší fyzické aktivitě ve velkém horku a při vysoké vlhkosti vzduchu, při omezení odpařování potu (například při nevhodném a příliš teplém oblečení), při déletrvajících pobytech v teplém prostředí v řádu desítek hodin, při extrémně vysokých teplotách vzduchu.

Za těchto okolností dochází k přehřátí organismu, odborně mluvíme o úpalu, který se může projevovat celkovou slabostí, neadekvátní únavou, bolestmi hlavy, závratěmi, nevolností až zvracením, objevuje se zrychlené dýchání a srdeční tep a také kvalitativní poruchy vědomí, jako je dezorientace, zmatenost a neadekvátní odpovědi. Bez správné pomoci se stav může velmi rychle zhoršovat až do bezvědomí s křečemi. Dokonce se zde mluví o „křečích z horka“. Specifika seniorského věku

U osob nad 65 let věku dochází k řadě změn souvisejících pouze se zvyšujícím se věkem (s tzv. fyziologickým stárnutím), které zhoršují schopnosti organismu vypořádat se se změnami teploty okolního vzduchu. K těmto změnám patří: zpomalení metabolických pochodů, při nichž dochází ke tvorbě tepla, oslabení vnímání pocitu žízně, svalová atrofie, která dále zhoršuje možnosti tvorby tepla zejména v chladu, poruchy vazokonstrikce a vazodilatace, vymizení podkožního tuku jako izolační vrstvy, atrofie kůže se snížením počtu potních žláz a zhoršeným pocením, zhoršení činnosti receptorů tepla a teplo regulujících mechanismů v mozku.

Životu nebezpečné horko

Řada onemocnění, které se u seniorů vyskytují podstatně častěji než v mladších věkových skupinách, ještě navíc zhoršuje adaptaci organismu na změny teploty prostředí.
Nemoci srdce a cév patří z hlediska adaptace na horké prostředí k nejzávažnějším. U pacientů se srdečním selháváním, u osob s pokročilou aterosklerózou věnčitých tepen, které srdce zásobují kyslíkem a živinami, dále u osob s labilním nastavením léčby vysokého krevního tlaku – u všech takto nemocných je lékařskými výzkumy jednoznačně potvrzená vyšší úmrtnost během tropických letních dnů. Horko představuje další zátěž pro již těmito nemocemi zatížený srdečně-cévní systém a dochází obvykle ke vzestupu srdečního pulzu a poklesu krevního tlaku s rizikem vzniku mozkových příhod, infarktů, ale také ke zmatenosti, závratím, častějším pádům apod.

Zažívací a ledvinové potíže mohou vést k poruchám příjmu jídla, ale zejména tekutin, jejichž nedostatek (dehydratace) může významně zhoršovat schopnost těla se vypořádat s přehřátím. Ztráta tekutin pocením může být dost významná, dehydratace hrozí zejména při nedostatečném pití. Ale i při dostatečně velké náhradě vypocených decilitrů potu pouze čistou vodou z vodovodu dochází ke změnám v koncentracích minerálních látek v lidském těle, a to může u citlivějších jedinců vést ke vzniku výše uvedených potíží.

Potíže s močením můžeme volně přiřadit k předchozímu odstavci. Při inkontinenci (neschopnosti udržet moč) člověk podvědomě, nebo někdy zřejmě i vědomě, pije méně tekutin. Dosáhne tak sice menšího počtu návštěv na záchodě, ale vystavuje se většímu riziku dehydratace. K těmto situacím lze zařadit i omezení pití během cestování ve vlaku, v autobuse a v letadle – jen aby nebylo potřeba často zastavovat a hledat WC.

Neurologická onemocnění (stav po cévních mozkových příhodách, vaskulární demence, neuropatie) mohou nepříznivě ovlivnit činnost termoregulačního centra v mozku, ale také může docházet ke zhoršení přenosu nervových impulzů z receptorů tepla v pokožce do mozku, a tím k „nesprávnému“ vyhodnocení celkové tepelné situace.
Obezita představuje větší riziko pro přehřátí v horku, protože podkožní tuková vrstva přestavuje nežádoucí teplenou izolaci bránící odvodu přebytečného tepla z organismu.

Co dělat v horkých dnech, když jsem doma

V horkých dnech se zejména v bytech (méně v domech) zvýší teplota vzduchu na 26– 28 °C. K jejímu snížení může pomoct ranní, večerní či noční větrání, ale také neotevírání oken orientovaných jižným směrem kolem poledne, jejich zastínění roletou, žaluziemi apod. Vhodná je i klimatizace, která se stále častěji objevuje v nabídkách obchodů.

Její použití může navodit vyhovující teplotní komfort. Největší riziko představuje pobyt ve vyhřátém bytě pro staršího člověka, který je nemocný, nepohyblivý, někdy dokonce i upoutaný na lůžko. Vhodné je jen lehké, vzdušné oblečení a je nutné dbát na dostatek tekutin, které je potřeba opakovaně nabízet. Tělo lze ochlazovat ve vlažné vodě navlhčeným ručníkem položeným přes čelo, za krkem, případně přes stehna, břicho nebo záda – podle individuální tolerance. Pokud je to možné, může pomoct i osprchování vlažnou vodou.

A co na chatě

Pro zpříjemnění pobytu lze využít okolí chaty nebo chalupy, kde je možnost posezení ve stínu pod stromy, v pergole, v altánu. Pokud je k dispozici čisté a upravené podsklepení nebo pivnice, lze se pobytem v těchto prostorech krátkodobě „ochladit“. Zde je nutné se vyvarovat prudkým a náhlým změnám teploty vzduchu. Pokud je k dispozici bazén, voda v něm obvykle bývá chladnější než vzduch. Vykoupání nebo jenom ponoření se do bazénu je velmi osvěžující. Podobný efekt může mít zahradní sprcha. Nesmí se zapomínat na lehké a vzdušné oblečení a pitný režim.

Pokračování příště

A co poradíme panu Jiřímu? Měl by ustoupit „nátlaku“ manželky, aby „byl v rodině klid“, nebo bude lepší vychutnat si mistrovský zápas a venkovní práce odložit, až bude chladněji? S pokračováním povídání o vlivu horka na organismus, který už leccos zažil, přijdeme v příštím čísle Pacientských listů.


MUDr. Martin Papáč, Ústřední vojenská nemocnice Praha

Ohodnoťte tento článek!