Výživa kojenců

Je přirozené, že optimální výživou kojenců, zejména v prvních šesti měsících života, je jejich výlučné kojení. V něm by mělo být pokračováno i po zavedení nemléčných příkrmů.

Výživa kojenců

Maminky by si proto měly osvojit určité zásady pro správnou výživu svých dětí a uplatňovat ji bezprostředně od prvních okamžiků po porodu. Zejména je důležité kojení bez omezení délky a frekvence, kojit tedy tak často a tak dlouho, jak si to dítě žádá.

Nejčastější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky, obavy z nedostatku mléka a předčasné zavedení umělé výživy. Mléko též není nutné po kojení pravidelně odstříkávat a neměli bychom zapomínat, že kojené dítě dosahuje někdy porodní váhy až ve třech týdnech a není vhodné porovnávat děti mezi sebou.

Kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy, neměla by kouřit a pít alkohol. Je možné kojit i v případě horečnatého onemocnění matky, jen malá skupina léků je při kojení kontraindikována.

Umělá mléčná výživa kojenců

V případě, že z různých příčin kojenec nemůže být kojen či kojen v dostatečné míře, přichází na řadu umělá výživa. Počáteční kojenecká výživa je vhodná pro výživu kojenců od narození, nemohou-li být kojeni. Pokračovací kojenecká výživa je však vhodná pouze pro výživu kojenců starších šesti měsíců, měla by tvořit pouze část smíšené stravy a neměla by se používat jako náhrada mateřského mléka během prvních šesti měsíců života. O případném dřívějším zavedení této stravy by měl rozhodovat pouze odborník.

Při přípravě dětské výživy je třeba klást zvláštní důraz na dostatečnou hygienu. Největší riziko infekcí je u dětí v prvních dvou měsících jejich věku. Proto by každá porce výživy měla být připravena čerstvá, zbytky by se neměly používat pro následující krmení.

Výživa nezralých novorozenců

Odpovídající výživa během časného kojeneckého věku je podstatná pro další vývoj dítěte. Existuje množství poznatků, že nízká porodní váha či rychlé postnatální váhové přírůstky nebo kombinace těchto jevů predisponují k dlouhodobým nežádoucím jevům, jako je rozvoj hypertenze, kardiovaskulární onemocnění, diabetes 2. typu, osteoporóza.

Nezralé děti, které nenaplňují v prvních týdnech života svůj růstový potenciál, mají horší prognózu růstovou i neuropsychickou. Pro rozhodování o způsobu výživy nezralých dětí po propuštění z porodnice je rozhodující sledování růstu dítěte, tedy váhy, ale i délky a obvodu hlavy.

Děti s váhou odpovídající postkoncepčnímu věku by měly být kojeny, pokud je to možné, pokud ne, měly by být živeny počáteční formulí fortifikovanou dlouhými polynenasycenými kyselinami (LC-PUFA).
Kojenci se subnormální váhou vzhledem k postkoncepčnímu věku, kteří jsou rizikoví z neprospívání a růstového selhání, by měli být živeni mateřským mlékem s přidáním fortifikátorů, a pokud nemohou být kojeni, měli by dostávat speciální formuli (postdischarge) s vyšším obsahem bílkovin, minerálů, stopových prvků a LC-PUFA. Tuto formuli by měli dostávat až do postkoncepčního věku čtyřiceti týdnů. Někdy je doporučováno její podávání až do věku padesáti dvou týdnů.

Mléka k prevenci potravinové alergie

Kojení během prvních čtyř až šesti měsíců života redukuje riziko alergických onemocnění a mělo by být preferováno i z tohoto aspektu jako optimální způsob výživy. Mateřské mléko lze v tomto smyslu chápat jako hypoalergenní. Nebylo prokázáno, že dietní omezení v graviditě a v období laktace jsou prevencí rozvoje alergického onemocnění. Jako rizikové je označováno dítě, které má alergického alespoň jednoho rodiče nebo sourozence s projevy jakéhokoli alergického onemocnění.

Výživa kojenců

Výživa formulemi s redukovanou antigenicitou (tzv. HA) v prvním půlroce věku u dětí, které nemohou být kojeny, snižuje výskyt alergie na bílkovinu kravského mléka, dalších potravinových alergií a atopické dermatitidy. Pokud jde o zmíněnou alergii na kravské mléko, jedná se o imunologickou reakci na jeden či více proteinů kravského mléka a vyskytuje se zhruba u dvou až sedmi a půl procenta novorozenců.

Novororozenci a Antirefluxní mléka

Regurgitace (návrat nestrávené potravy do úst) představují v kojeneckém věku zcela běžný jev, jehož manifestace vrcholí ve čtvrtém měsíci věku novorozence, kdy téměř sedmdesát procent kojenců má nejméně jednu regurgitaci denně. Antirefluxní formule obsahují látky, které zvyšují viskozitu mléka v žaludku (škroby, guar, karob). Studie s jícnovou pH metrií prokázaly, že podávané formule s přídavkem ztužovadla snižují sice počet refluxních epizod u novorozenců, ale celkový čas expozice kyselého bolusu v jejich jícnu zůstává nezměněn. Ztužování formulí tedy vede ke snížení počtu regurgitací a tím ke snížení ztráty energie, nechrání však sliznici jícnu. Proto není nutné nabízet tato mléka ublinkávajícím kojencům automaticky, ale měla by být vyhrazena těm, kteří neprospívají, samozřejmě s dalším sledováním, eventuálně dalším vyšetřením a léčbou.

Je udáváno – zvláště u regurgitací, které nereagují na obvyklá dietní a režimová opatření – že více než čtyřicet procent těchto recidivujících obtíží je spojeno s výskytem alergie na bílkovinu kravského mléka, a proto je v těchto případech doporučováno podat terapeutické extenzivní hydrolyzáty (eHF) na jeden až dva týdny se zhodnocením klinického efektu. U eozinofilní ezofagitidy je třeba k dosažení žádoucího efektu ještě delší podávání, případně užití aminokyselinových formulí. V těchto případech je pak nutné provést ještě další vyšetření včetně instrumentálních (jícnová pH metrie, endoskopie, histologie, laboratorní vyšetření) a někdy indikovat i medikamentózní terapii.

Principy podpory kojení po propuštění z porodnice:

vhodné je podporovat kojení bez omezení délky a frekvence, kojit tak často a tak dlouho, jak si to dítě žádá, není nutné po kojení pravidelně odstříkávat, méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem, plochá váhová křivka, neklid dítěte svědčí pro nedostatek mléka, častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení je způsobem, jak zvýšit tvorbu mléka, častější noční krmení je výhodné, protože sekrece prolaktinu je nejvyšší, je třeba řídit se růstovými percentilovými grafy (hmotnostně-výškový, délkový), nesledovat jen váhové přírůstky, kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy, neměla by kouřit a pít alkohol, je možno kojit i v případě horečnatého onemocnění matky.

Výživa kojenců

Příprava mléka doma Práškové kojenecké formule nejsou sterilní a mohou obsahovat malé množství bakterií. Nejčastěji je zjišťována přítomnost Enerobacter sakazakii, které po pomnožení v připravené formuli mohou vést k invazivním infekcím. E. sakazakii je rezistentní a teprve zahřátí připraveného mléka na 80–90 °C zabíjí mikroorganismus, ale to snižuje nutriční hodnotu, a proto není doporučováno. Největší riziko infekcí je u dětí v prvních dvou měsících věku. Proto je vhodné dbát na následující doporučení: *každá porce má být připravena čerstvá, zbytky se nemají používat pro následující krmení, *láhev s mlékem by neměla být přechovávána v ohřívačích nebo termoskách, jako alternativa je vhodnější mít vodu v termosce a smísit s práškem před krmením.

Doplňky výživy kojence
Vitamin D
Vitamin K, fluoridy
Jejich podávání určuje praktický lékař pro děti a dorost.


O autorovi: MUDr. Pavel Frühauf, CSC.

Ohodnoťte tento článek!