Zubní náhrady – pevné a snímací

V rubrice Corega – Péče o chrup nejen v seniorském věku vám budeme přinášet každý měsíc až do konce roku 2010 nově zpracovaná témata problematiky péče o ústní dutinu.

ilustrační foto

K pevným náhradám patří: kořenové nástavky, solokorunky a fixní můstky. Snímatelné zubní náhrady neboli protézy pak dělíme na částečné a celkové. Takto lze velice obecně rozlišovat typy zubních náhrad. Pojďme se v následujícím článku společně podívat na tyto skupiny o něco podrobněji.

Kořenové nástavby

Kořenové nástavby používáme k nastavení ulomených zubů, solokorunky u zubů hodně plombovaných a barevně změněných, fixační můstky k přemostění mezery po ztrátě zubu (zubů). Pevné náhrady jsou pevně nacementovány na obroušených pilířových zubech. Tyto pilířové zuby musí být pevné a dobře přeléčené, aby protetická práce měla potřebnou trvanlivost. Při broušení pilířových zubů musíme postupovat šetrně a tyto zuby chladit, aby nedošlo k jejich přehřátí a následnému odumření zubní dřeně. Jako materiály pro zhotovování pevných náhrad používáme ušlechtilé zlaté slitiny; slitiny z náhradních kovů jsou rigidní a hůře se vypracovávají v okrajových partiích. V současné době se těší velké oblibě keramické korunky a můstky. Porcelán se pálí v keramických pecích; vyznačuje se značnou mechanickou odolností a stálobarevností.

Snímací náhrady

Snímací náhrady máme částečné a celkové. Částečné snímatelné náhrady používáme tam, kde máme k dispozici ještě použitelné vlastní zuby, ale pevnou náhradu již zhotovit nelze. Částečná náhrada se skládá z pryskyřičné báze, dále obsahuje umělé pryskyřičné zuby a lité kotevní prvky, které ji stabilizují v ústech. S výhodou se používají i tzv. skeletové náhrady, které obsahují litý patrový či podjazykový třmen z chromkobaltu.

U bezzubých čelistí zhotovujeme celkové neboli totální protézy. Aby tyto protézy dobře držely (adherovaly) v ústech, musí jejich vnitřní plocha přesně kopírovat protézní lože. Pokud jsou kostěné výběžky čelistí dobře vyvinuty, náhrada se bez problémů přisaje. Pokud je alveolární výběžek plochý, náhrada drží hůře a pacient používá podpůrné fixační prostředky (krémy). Náhradu musíme po každém použití pečlivě vyčistit, s výhodou se používají speciální kartáčky na protézy a čisticí tablety, které se spolu s protézou vloží do vodní lázně.

Na výrobě zubní náhrady se podílí zubní lékař a zubní laborant. Některé pracovní fáze probíhají v ordinaci, jiné pak v zubní laboratoři. Za kvalitu provedené práce plně zodpovídá lékař.

Kontroly nekončí

Zhotovení zubní náhrady zahrnuje několik pracovních fází. Při první návštěvě v ordinaci stomatolog na základě vyhodnocení rtg snímků stanoví léčebný plán protetického ošetření, se kterým seznámí pacienta včetně finanční kalkulace ceny, kterou pacient zaplatí. Následně otiskne obě čelisti pružnou otiskovací hmotou a odlitím tohoto otisku si laborant vyrobí pracovní model. Při další návštěvě ordinace se stanoví správná výška skusu podle voskových šablon (registrace mezičelistních vztahů). Poté následuje zkouška zubů ve vosku a v konečné fázi odevzdání hotové náhrady.

Při této návštěvě musí lékař pacienta podrobně poučit, jak s novou náhradou zacházet. Pacient se učí znovu kousat a mluvit, tak jak si nová náhrada sedá, se mohou objevit nepříjemné a bolestivé otlaky (dekubity). Pacient pak musí neprodleně navštívit lékaře, který náhradu v místě otlaku upraví (obrousí).
Řada pacientů si myslí, že po odevzdání zubní náhrady již nemusí k zubnímu lékaři docházet. Opak je pravdou. Na preventivní prohlídky je třeba docházet pravidelně každého půl roku. Stomatolog posoudí stav pacientových dásní a sliznic, pátrá po předrakovinných útvarech (prekancerozách) a posoudí, zda stávající zubní náhrada vyhovuje po stránce estetické a funkční a rozhodne i o potřebě zhotovit náhradu novou.


O autorovi: MUDr. František RUBEŠ, člen týmu COREGA Centra ústní hygieny pro seniory

Ohodnoťte tento článek!