Primární péče ne bez praktiků

Devadesát šest procent Rakušanů je spokojeno s praktickými lékaři. Z průzkumu názorů pacientů podle vedení Rakouské lékařské komory jasně vyplývá, že si občané přejí mít „svého“ rodinného lékaře, od něhož se pak v případě potřeby odvíjejí další druhy zdravotní péče.

Ve zdravotnickém systému má mít rodinný lékař výraznou roli, musí mít také mimo jiné dostatečné podmínky k tomu, aby mohl stanovit přesnou diagnózu (respektive vše, co pacient potřebuje i mimo jeho ordinaci). Tak komentuje výsledky průzkumu Johannes Steinhart. Upozorňuje na to, že se stárnoucím obyvatelstvem stárnou i lékaři. Komora opakovaně požaduje, aby svaz zdravotních pojišťoven poskytl smlouvy dalším 1300 ambulantním lékařům, z toho 300 smluvních lékařů navíc by potřebovala Vídeň. Ve skutečnosti ambulantních smluvních lékařů ubylo – oproti roku 2000 je jich o 900 méně. Přitom dvě třetiny ambulantních lékařů je starších 50 let a věk 45 % praktiků přesahuje 55 let.
Ve Vídni je z 1400 ambulantních lékařů 340 starších 61 let, zatímco jen 19 z nich je mladších než 35 let. Kromě posílení počtu smluvních lékařů si komora přeje zlepšit také rámcové podmínky pro jejich práci, včetně nové úpravy povinností tzv. šéflékařů. Profesní organizace chce zvýraznit roli jednotlivých ordinací a současně zavést nové modely spolupráce lékařů v síti ambulantní péče. Jako jeden z problémů označuje komora tzv. centra primární péče, která pro rakouské pacienty „nejsou žádoucí alternativou“, neboť by takováto zařízení podle některých zahraničních vzorů mohla oslabit svobodnou volbu rodinného lékaře a anonymizovala by vztah mezi nemocným a jeho lékařem. Dále komora apeluje na politiky, že by měli spolu s pojišťovnami více přihlížet i k názorům jejích členů, respektive k analýzám, jež profesní organizace předloží, než rozhodnou o reformních změnách.

Ohodnoťte tento článek!