Přiznání rizikového příplatku

Pracuji 30 let jako radiologický asistent v nemocnici. Vždy jsem dostával rizikový příplatek za práci v záření. Přechodem na smluvní plat mi však byl příplatek odebrán. Postupovala nemocnice správně? Vrátil jsem se proto od letošního roku raději do tarifní mzdy. Mám nárok požadovat rizikový příplatek zpětně za dobu, kdy jsem ho nepobíral, pokud jsem na něj měl nárok? Nemocnice je můj život, ale byl jsem dlouhodobě nemocen a každá koruna by se mi hodila. Děkuji za odpověď. Za práci ve ztíženém pracovním prostředí náleží podle zákoníku práce příplatek, bez ohledu na to, zda je zaměstnanec odměňován mzdou či platem.
Rozdílný je pouze přístup v jeho výpočtu. Podle Vámi podaných informací předpokládám, že uvedený druh práce spadá pod výkon práce v pracovním prostředí, v němž je výkon spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Tímto zatěžujícím vlivem je dle § 6 nařízení vlády číslo 567/2006, o minimální mzdě, i radiační činnost vykonávaná v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A, stanoveným vyhláškou č. 307/2002, o radiační ochraně. Pokud je výkon práce možné pod tento „zatěžující vliv“ podřadit, jedná s o výkon práce ve ztíženém pracovním prostředí a na příspěvek máte zákonný nárok. Pokud ale výkon práce pod ztěžující vliv nepatří např. z důvodu nižší intenzity působení, může Vám i tak zaměstnavatel ztěžující vliv nižší intenzity kompenzovat. Zde se však již jedná o jeho rozhodnutí a dobrou vůli, s tím že podmínky pro získání kompenzace by měl regulovat vnitřním předpisem, aby byla zajištěna rovnost odměňování zaměstnanců.

Jak jsem výše uvedla, rozdíl v odměně mohl vzniknout tím, že při stanovování výše příspěvku se postupuje odlišně. V případě, že je zaměstnanec odměňován smluvní mzdou, pak příspěvek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv nejméně 10 procent základní sazby minimální mzdy (viz nařízení č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě). V případě, že jste odměňován platem, řídí se stanovení příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí § 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kdy výše příspěvku činní od 400 Kč až po 1400 Kč měsíčně. Přesnou výši příspěvku určuje zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.

Rozdíl ve výši příspěvku, který Vám byl poskytován v případě smluvní mzdy, či zákonného platu, se může lišit s ohledem na výše uvedené nejen díky způsobu jeho výpočtu, ale také zde mohla nastat situace, že Váš druh práce nespadá pod tento zákonný příspěvek z důvodu nedosažení potřebné intenzity a že příspěvek byl poskytován pouze na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele. Doporučím Vám obrátit se na mzdové oddělení, aby uvedený rozdíl ve výši příspěvku odůvodnili. Dlužnou mzdu, tedy i příplatek, je možné vymáhat i zpětně v obecné promlčecí lhůtě tří let.

Podle mého názoru zde tazatel srovnává mzdu (soukromý sektor) a plat (veřejný sektor) z důvodu, že smluvní plat již nelze od 1. 1. 2015 sjednat. Do tohoto data ho bylo možné sjednat jen se zaměstnanci náležícími do 13. a vyšší platové třídy. Smluvní plat však již zahrnoval veškeré příplatky včetně příplatku za ztížené pracovní prostředí. Pokud tak hovoří o tomto institutu, pak náhrada na příspěvek za ztížené pracovní prostředí v případě smluvního platu nevzniká, protože by již měl být reflektován ve výši smluvního platu.

O autorovi| Mgr. Petra Maryšková, advokát

Ohodnoťte tento článek!