Profesor Stanislav Grof vyzval k revizi psychiatrie

Prahu navštívil americký psychiatr českého původu prof. MUDr. Stanislav Grof, jeden ze zakladatelů transpersonální psychologie. Ve dvoudenním semináři, který se uskutečnil v pražské Betlémské kapli, přednášel o zkušenostech z výzkumu mimořádných stavů vědomí, alternativách řešení osobní i globální krize a nutnosti revize psychiatrie, psychologie a psychoterapie umožňující transformaci lidského vědomí.

Objevitel holotropního dýchání

Stanislav Grof se narodil před 83 lety v Praze. Původně se chtěl stát psychoanalytikem, ale osobní zkušenost s LSD, kterou měl ještě jako student medicíny v rámci experimentu ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Bohnicích, obrátila jeho zájem ke studiu lidského vědomí, zejména jeho změněných stavů, jejichž léčivému a transformačnímu potenciálu zasvětil celou následující kariéru. Později v USA vyvinul se svou ženou Christinou terapeutickou metodu, kterou nazval holotropní dýchání a pomocí níž lze vyvolávat změněné stavy vědomí bez použití psychedelické látky – jen za pomoci hudby a zrychleného dýchání. Název „holotropní“ vychází z řeckých termínů holos a trepein a dá se přeložit jako „směřující k celosti“. „Nemám rád termín ,změněný stav vědomí‘, protože asociuje nějakou distorzi či cosi poškozeného. Užívám raději výraz ,mimořádný‘. Termín ,holotropní‘ jsem pak začal užívat proto, že jsem nenašel lepší,“ vysvětlil prof. Grof.

Mimořádné vs. běžné

Takzvané mimořádné stavy vědomí, jak uvedl psychiatr, který se v průběhu let za účelem po chopení těchto stavů setkal s antropology, šamany, spirituálními učiteli, parapsychology apod., jsou „mimořádné“ pro naši kulturu, avšak v jiných kulturách, například domorodých, se podobné prožitky pokládají za „běžné“.
Při holotropním dýchání se navozuje prožívání, které je podobné mystickým stavům nebo stavům, do nichž od nepaměti záměrně uvádějí právě šamani, a to pomocí psychedelických látek užitých během různých přechodových rituálů (narození, puberta, sňatek, menopauza, umírání apod.). Tyto mimořádné stavy vědomí pomáhají jedinci přijmout změnu a vstoupit do nového životního období. Jindy se mimořádné stavy vědomí objevují spontánně, například při tzv. šamanské nemoci, během níž adept prochází symbolickou smrtí a znovuzrozením, posléze nachází své celistvé já a obvykle se naučí také léčit druhé. Toto léčení probíhá zejména v energetické a psychologické rovině.
„Současná psychiatrie bohužel nezná termín ,mystické stavy‘. Pokud lidé prožívají mimořádné stavy vědomí, například v souvislosti s psychospirituální krizí nebo jiným obtížným obdobím života, pokládá se to za poruchu a jsou jim nasazována psychofarmaka. To ale znemožňuje dostat se hlouběji do těchto prožitků a využít jejich léčivý potenciál. Mimořádné stavy vědomí jsou naší společností považovány za patologii, ne autentickou manifestaci lidské psyché,“ konstatoval profesor Grof a uvedl, že tyto prožitky se mohou objevovat i během mimořádných sportovních výkonů, při intenzivní duchovní praxi, v průběhu psychoterapie, při zážitcích blízkých smrti a podobně. „Množství lidí někdy ve svém životě zažilo takový stav,“ upozornil profesor Grof.

Výzkum psychedelik

První vědecké experimenty s psychedeliky a mimořádnými stavy vědomí spadají do 40. let minulého století a souvisejí s objevem dietylamidu kyseliny lysergové (LSD). Psychoaktivní účinky této látky objevil náhodně dr. Albert Hofmann při práci v laboratoři farmaceutické firmy Sandoz. Krátce poté se zvedla nebývalá vlna zájmu o léčebné využití LSD. V psychiatrii se uvažovalo o jeho využití v souvislosti s navozením experimentální psychózy – s cílem pochopit co se děje na úrovni psychického prožívání a za účelem lepšího pochopení pacientů, zvažoval se i její léčebný potenciál u řady neuropsychiatrických poruch. LSD si však získalo popularitu také mezi veřejností, kde vedlo v důsledku neodborného používání k sérii nehod a úmrtí. Později bylo použití LSD ve zdravotnictví celosvětově zakázáno. Jak ale uvedl Stanislav Grof, nyní, po 40 letech zájem o LSD a další podobné látky znovu narůstá a dochází k renesanci psychedelického výzkumu. Efekt psychedelických látek se testuje například u onkologických pacientů či v paliativní péči.

Porodní psychotrauma

Závěry vycházející ze zkušeností se stovkami pacientů, kteří opakovaně absolvovali holotropní dýchání a jejichž prožitky se nápadně podobají jak sobě navzájem, tak archetypálním lidským zkušenostem, shrnul prof. Grof v řadě publikací a monografií. Zásadním poznatkem vyplývajícím z letité terapeutické práce je skutečnost, že lidé se v mimořádném stavu vědomí nejen postupně dostávají do stále hlubších vrstev psyché, ale prožívají také traumata vycházející z vlastního porodu a ztotožňují se s vědomím ostatních lidí, dokonce i jiných živočišných druhů. Práce s mimořádnými stavy vědomí tak zahrnuje zpracování postanatálních, perinatálních i transpersonálních zážitků. Podstatné je, že i bez interpretace takových zážitků zde působí mocný terapeutický potenciál. Naopak uložení mnohých traumat v nevědomí může negativně ovlivňovat prožívání běžného života a vést k řadě emočních, psychosomatických a interpersonálních problémů. Mohutným zdrojem těchto traumat je podle Stanislava Grofa právě vlastní porod (perinatální proces). „Porod je třeba nahlížet jako psychotrauma. Je až neuvěřitelné, jaký význam přisuzujeme bondingu, kojení či prenatálnímu vývoji a naprosto ignorujeme porodní proces,“ vyslovil prof. Grof a dodal, že důvodem by mohlo být právě psychologické potlačení problému v důsledku porodního traumatu.

Kontroverze a posun paradigmatu

Vědecká práce prof. Grofa je nicméně vnímána nejednotně a vedle významných cen za průkopnickou práci v uvedené oblasti (ocenění Vize 97 Nadace Dagmar a Václava Havlových v r. 2007 či cena Toma Vernyho za stěžejní přínos k rozvoji prenatální a perinatální psychologie v r. 2010) získal i „potupnou“ cenu udělovanou Českým klubem skeptiků Sisyfos – Bludný balvan. Sám laureát k tomu řekl: „Uvědomuji si, že moje závěry jsou kontroverzní. Transpersonální psychologie usiluje o integraci vědy a spirituality, a to je velká výzva. Někteří namítají, že takové propojení není možné a že se snažím vytvořit kočkopsa. Naproti tomu mnoho vědců v minulosti v tom problém nevidělo. Zmiňme třeba Pythagora, Einsteina, Schrodingera…“ Podle Stanislava Grofa a dalších, kteří se hlásí k transpersonální psychologii (Fritjof Capra, Rupert Sheldrake, Karl Pribram, Ervin Laszlo, David Bohm a další) je duchovní život pro lidstvo důležitý a je třeba překonat propast mezi tvrdou vědou a mysticismem. Z jejich pohledu se nacházíme mezi dvěma paradigmaty, přičemž to nové, které by mohlo propojit to nejlepší ze spirituality i vědy, se tvoří v koncepční změti. Pojem paradigma zavedl americký filosof a fyzik Thomas Kuhn v minulém století a označil jím soubor předpokladů sdílený akademickou obcí. Tedy jakýsi společný souhlas generace vědců. Thomas Kuhn vysvětloval, že paradigma trvá vždy určité časové období, avšak poté se začnou vynořovat anomálie, které stávající paradigma nedovede vysvětlit, až se postupně ustanoví paradigma nové. K takzvanému posunu paradigmatu došlo například při přijetí heliocentrického sytému, atomické chemie či teorie relativity. V současnosti pozorujeme podle prof. Grofa zvýšený výskyt takových anomálií, takže by mělo dojít opět ke změně paradigmatu. Ta by mohla přinést i východisko z globální krize.

Revize psychiatrie a řešení globální krize

„Albert Einstein tvrdil, že chcemeli vyřešit krizi, nelze použít stejné myšlení, jaké krizi vyvolalo. K řešení současné globální krize je zapotřebí hluboké transformace lidstva. Je třeba změnit světonázor a životní strategii, zaměřit se na synergii a službu vyššímu celku místo soupeření. Už víme, že štěstí nelze dosáhnout vnějším úspěchem a bohatstvím, ale jen vnitřní transformací. Pro takovou transformaci je však třeba mít silné nástroje, neboť je nezbytné se ponořit do hlubších vrstev psyché, vrátit se ke starým traumatům, zpracovat je a objevit svou pravou podstatu,“ řekl Stanislav Grof. Osobně věří, že globální krize má psychospirituální kořeny a práce s mimořádnými stavy vědomí (ať spontánními či navozenými holotropním dýcháním, psychedeliky či jinými technikami) může pomoci překonat hlavní destruktivní tendence, za které lze považovat (inspirováno buddhistickým pohledem) nevědomost, agresi a chamtivost. „Dokud nedojde k zásadní revizi v oblasti psychologie, psychoterapie a psychiatrie – k revizi, která zahrne perinatální a transpersonální oblast psyché – neporozumíme opravdové povaze emocí, náboženství a spirituality. Budeme dál marnit své životy soustředěním se pouze na vnější cíle, nadále budeme vnímat potenciálně léčivé zážitky jako patologii a budeme zažívat řadu anomálních jevů, které nepůjdou materialistickou vědou vysvětlit,“ uzavřel Stanislav Grof.
Akci pořádalo občasné sdružení Holos (www.holos.cz).

Stanislav Grof – Foto: Anton Nossik / Wikimedia

Ohodnoťte tento článek!