Protihomosexuální zákon může narušit boj s HIV/AIDS

Nový ugandský zákon zaměřený proti homosexuálním obyvatelům vzbuzuje obavy, že znesnadní přístup gayů a leseb k lékařské péči a bude mít vážný dopad na snahu tamních lékařů zvládnout šíření HIV/AIDS.

Uganda patří k velmi konzervativním zemím, většina jejích obyvatel se k homosexuální menšině staví odmítavě. Nová legislativa, kterou navzdory protestům řady západních vlád nedávno podepsal prezident Yoweri Museveni, například zavádí trest doživotního odnětí svobody za sex mezi partnery stejného pohlaví či život v homosexuálním vztahu, ale také trest odnětí svobody a vysoké pokuty za propagaci homosexuality (i pro představitele nevládních organizací, kterým navíc bude odebráno povolení nadále vykonávat svou činnost).

Strach z odhalení

Humanitární organizace se obávají, že homosexuálové ze strachu před následky z prozrazení raději v případě zdravotních problémů (včetně HIV/AIDS) nevyhledají lékařskou pomoc. Ugandský ministr zdravotnictví Ruhakana Rugunda nicméně ubezpečil, že všem pacientům je i v takovém případě zaručena bezpečnost. „Všichni lidé bez ohledu na svou sexuální orientaci mají plné právo na kompletní léčbu a mohou se lékařům a sestrám svěřit se vším. Zdravotnický personál samozřejmě dodrží svou povinnost uchovat lékařské tajemství,“ prohlásil ministr.

Jak ale podotýká server BBC, zda bude Rugundovo ujištění platit i v praxi, se dá jen těžko odhadnout – v Ugandě již nyní panují velmi silné protihomosexuální nálady, k nimž přispívají i tamní média. Například bulvární list Red Pepper uveřejnil v polovině února článek „top 200 homosexuálů – odhaleno“, v roce 2011 byl po podobném článku (přinesl jej tehdy ugandský Rolling Stone), který dokonce vyzýval k popravám gayů, zavražděn jeden z aktivistů bojujících za práva homosexuálů, jehož jméno se v seznamu objevilo.

Bez humanitární pomoci

Na nově přijatou legislativu již zareagovaly některé země, které Ugandě dlouhodobě finančně pomáhaly – například Nizozemsko stáhlo záměr darovat 9,6 milionu dolarů na zlepšení tamního justičního systému, Švédsko pohrozilo přerušením humanitární pomoci ve výši 10,8 milionu dolarů, Norsko a Dánsko deklarovaly, že svou podporu (plánována byla ve výši 17 milionu dolarů) přesune do nevládních organizací.

Přehodnotit svůj postoj hodlají i Spojené státy americké, které Ugandě poskytují asi 450 milionů dolarů ročně. Prezident Museveni je přesto přesvědčen, že USA pomoc nezastaví. Pokud by se tak ovšem stalo, země by se podle něho bez těchto financí obešla. Podporovatelé diskriminačního zákona v jeho postoji vidí snahu demonstrovat, že Uganda je „nezávislou zemí, jež dokáže odolat nátlaku a provokacím Západu“.

Na přijetí legislativy již zareagovala také Světová banka, která odložila poskytnutí půjčky ve výši 90 milionů dolarů. Ty měly být určeny na zdravotnické projekty, především na zlepšení péče o těhotné ženy a novorozence. Jak podotýká server BBC, rozhodnutí banky je poměrně překvapivé, neboť tato instituce obvykle do vnitřních záležitostí jednotlivých zemí nezasahuje.

Ohodnoťte tento článek!