Protikuřácký zákon jako náplast na nemoc zdravotnictví

Poslední dva týdny byly plné nadšení a entuziasmu z tzv. protikuřáckého zákona. Co na tom, že o kouření v něm jde v malé míře. Mediálně se jedná o mimořádně zajímavé téma a Ministerstvo zdravotnictví ho může dobře prodat.

Posledního květnového dne se sešly politické, ale i lékařské špičky, aby oslavily konec kouření v Čechách. „Naplnil se sen mnoha generací, protože dnes máme poslední den, kdy se nebude v České republice v restauracích kouřit,“ pronesl téměř pateticky na tiskové konferenci ke Dni posledního típnutí! ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. A dodal, že se tím dostáváme mezi civilizované země, které tabák velmi tvrdým způsobem regulují.

Rovněž náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová uvedla, že je „… ráda, že se i Česká republika zařadila mezi demokratické země, kde už zákaz kouření je. Připomeňme si Francii, Belgii nebo například Irsko.“ Z toho by neopatrnou indukcí mohl člověk vyvodit, že tvrdá regulace je znakem civilizovanosti a demokracie.

Čeští plicní lékaři predikují možnost ústupu závažných plicních chorob, jakými jsou rakovina plic, chronická obstrukční plicní nemoc, plicní fibróza nebo astma v nejbližších letech. „Vznik zákona jsme podporovali řadu let. Snažíme se lidem v odvykání kouření pomáhat, ale ze zkušeností ze světa víme, že represe v podobě vyšší ceny cigaret, daně z prodeje tabákových výrobků a zákazů kouření na veřejných místech opravdu fungují. To, že se povedlo zákaz prosadit i u nás, považujeme za obrovské zadostiučinění. Dostali jsme se do většiny evropských skupin zemí, kde už zákon léta funguje, a to i ve státech tradičně kuřáckých…,“ uvedl prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda ČARO a České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Tabák – metla lidstva

Není divu, že lékaři hýří optimismem, ročně totiž na choroby související s kouřením u nás zemře okolo deseti tisíc lidí. Což znamená, že v souvislosti s kouřením zemře každý pátý Čech. Další dva tisíce zemřou na pasivní kouření. A léčba stojí miliony korun. Z dat ČSÚ ale vyplývá, že spotřeba cigaret v ČR od roku 2013 do 2015 meziročně rostla, tedy každý z Čechů vykouřil přes dva tisíce kusů cigaret. „Světová zdravotnická organizace zákon podporovala od samého počátku. Čeští politici rozhodli ve prospěch zdraví národa a upřednostnili zdraví před prosperitou silné tabákové lobby,“ uvedla k zákonu MUDr. Alena Šteflová, Ph. D., MPH, ředitelka české kanceláře WHO. Podpořit akci přijel i předseda Globální aliance proti chronickým respiračním onemocněním Světové zdravotnické organizace (WHO) Nikolai Khaltaev.

Eurostat uvádí, že v loňském roce bylo mezi Čechy 28,7 procenta aktivních kuřáků. Nejméně jich bylo ve Švédsku, kde kouří zhruba 17 procent lidí, pak také v Británii či Finsku. Na předních příčkách žebříčku se za Bulharskem, kde si pravidelně zapálí kolem 35 procent obyvatel, umístily Řecko, Rakousko a Slovensko.“ V roce 1985 kouřila v ČR polovina mužů a od roku 1997 až do současnosti se procento kuřáků v dospělé populaci pohybovalo kolem 30 procent. V posledních průzkumech se ukazuje, že za poslední dva roky počet kuřáků klesá. Nyní by to tedy mělo být okolo 24 procent. V současné české populaci kouří tedy 27 procent mužů a více než každá pátá žena,“ uvedla MUDr. Kamila Zvolská, Ph. D., z Centra léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Drtivá většina kuřáků začíná kouřit již před osmnáctým rokem života.

Tvrdá pěst, nebo prevence?

Říká se tomu sice protikuřácký zákon, ale ve skutečnosti je to zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Určuje, že alkohol nemá co dělat ve školách a nemocnicích, na akcích určených pro děti a mladistvé. Zákon se tedy týká nejen tabáku. Podle Miloslava Ludvíka má polovina dětí v ČR kolem třinácti let zkušenosti s alkoholem.

Norma zavedla rovněž zákaz kouření na nekrytých částech zastávek MHD, ale i zákaz elektronických cigaret ve školách, nákupních centrech či nemocnicích. Profesorka Králíková doufá, že kuřáci omezí i kouření doma. „Všimnou si, jak příjemné je prostředí bez zápachu. Nekuřácké prostředí je benefitem jak pro stát, tak pro pohostinství, pro zdravotnictví. Klesne počet akutních srdečních infarktů, o samotných kuřácích nemluvě. Naši pacienti se na zákon moc těší – zakouřená hospoda byla pro ně typickým místem, které je lákalo opět sáhnout po cigaretě,“ doplňuje prof. Králíková, která vede Centrum pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze.

O prevenci tady ale skutečně hovořit nelze. Elektronické cigarety totiž novým zákonem získaly úplně stejný status jako normální cigarety, s výjimkou restauračních zařízení, kde se používat smí. O dalších možnostech substituce a volání po lepším právním ukotvení ale není vůbec řeč. V tomto ohledu je novela spíše bičem než lékem.

Nedonošené dítě?

Zákon jako takový je jistě vhodný a přínosný, přesto ale nejsou dořešeny právní detaily, které se mohou stát pihou na jeho kráse, jak přiznala i hlavní aktérka a hybná páka nového zákona náměstkyně Lenka Teska Arnoštová. „Jsem velmi ráda, že se posouváme a že už Česká republika není v rámci Evropy skanzenem. Očekávám, že nastanou různé interpretační kolize. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno poskytnout pomoc jak provozovatelům restauračních zařízení, ale také občanům,“ řekla novinářům náměstkyně na dotaz, že se množí různé spekulace a variabilní výklady novely zákona.

Akci podpořil také svým osobním příkladem rovněž bývalý ministr pro lidská práva a hudební skladatel a zpěvák Michael Kocáb. Paradoxně ale právě on požádal ministra, aby udělal malou výjimku. Šlo mu o kouření na divadelních jevištích a koncertních pódiích. „Myslím si, že je to zbytečné omezení tvůrčí svobody,“ uvedl Kocáb. Je s podivem, že ministr kultury couvá před umělci a tvrdí, že „tvůrčí svoboda je v tomto případě dokonce nadřazená, koneckonců cigareta je v tomto případě rekvizitou“. Ve světle toho, jak se politikové zaštiťují snahou ochránit mládež před špatnými vlivy, působí uvedené rozhodnutí podivně. Nemůže být například cigareta v ústech oblíbeného herce či zpěváka tou nejlepší reklamou? A pokud je divadlo v duchu brechtovských tradic pouhou nápodobou reality, je skutečně zapálená cigareta tak fatálně nutná? Vždyť i jiné činnosti se na jevišti markýrují a nedělají skutečně „natvrdo“.

Jen čas ukáže, jestli novela přinese slibované benefity a jestli regulace byla správným krokem. Možná se časem dočkáme zákazu uzeného, slazených nápojů či slunečnicového oleje. Kdo ví…

**

Fakta o kouření • Celkové náklady na respirační onemocnění v Evropské unii přesahují 380 miliard eur. • 50 % ekonomické zátěže související s onemocněním plic je způsobeno kouřením. • Každoročně zemře v důsledku užívání tabáku 700 tisíc Evropanů. • Náklady způsobené užíváním tabáku v EU činí 517 miliard eur ročně. • Podle odhadů ve 20. století zabil tabák 100 milionů lidí na celém světě. • Odhaduje se, že v Evropě kouří 24 % žen a 32 % mužů. • Pasivní kouření může způsobit rakovinu plic, kašel, sípání a další nemoci, jako například onemocnění koronárních cév a cévní mozkovou příhodu u dospělých. • U dětí do dvou let je riziko onemocnění plic zvýšené o více než 70 %, pokud matka kouří. • 20 % dětí, jejichž matky kouřily během těhotenství, v prvních pěti letech života onemocní bronchitidou. • Tabákový kouř je odpovědný za více než 80 % případů rakoviny plic. • Existuje souvislost mezi kouřením a alkoholem a vyšší prevalencí chrápání a spánkové apnoe. Zdroj: European Lung Foundation

Miloslav Ludvík a Michael Kocáb na Dni posledního típnutí!

Ohodnoťte tento článek!