Průlomová technologie zobrazování

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze otevřela Centrum pokročilého preklinického zobrazování. Bude sloužit pro preklinický výzkum nových léčiv. Unikátem je přístroj využívající zcela novou tomografickou technologii zobrazování paramagnetických částic (MPI).

Pracoviště umožní komplexní vyšetření malých laboratorních zvířat mnoha různými zobrazovacími metodami. Vědci zde budou mít kromě MPI k dispozici výpočetní tomograf (CT), magnetickou rezonanci (MRI), pozitronový emisní tomograf (PET), jednofotonový výpočetní tomograf (SPECT) i optický zobrazovač.
„Centrum je jedinečné v tom, že zde lze vyšetřovaný organismus zobrazit všemi metodami a získané obrazy vzájemně sloučit. Zjistíme tak mnohem víc informací o pozorovaném objektu zájmu. Takováto multimodální vyšetření obvykle zahrnují překryv maximálně tří až čtyř metod, v našem centru je však bude možné sloučit až z šesti různých,“ uvedl vedoucí centra RNDr. Luděk Šefc, CSc. „Například při pozorování nádoru můžeme současně znázornit nádor (pomocí PET) v pozici podle kostry (CT), měkkých orgánů (MRI), cévního řečiště (MPI), pozorovat množství mrtvých buněk (SPECT) a také třeba akumulaci fluo rescenčně značených imunitních buněk (optické zobrazeni),“ vysvětlil.

Metoda MPI

Nová technologie MPI umožňuje sledovat v reálném čase procesy uvnitř organismu pomocí tzv. „ špionů“ (superparamagnetických nanočástic oxidů železa, tzv. SPIONs). Metoda má výhodu v tom, že „ špioni“ tělu nijak neuškodí na rozdíl od současných zobrazovacích metod, které s sebou nesou určitá rizika (zatěžující radioaktivní či rentgenové záření, případně problematické kontrastní látky, které mohou způsobit alergie). Díky rychlosti snímání je možné zaznamenat bez poškození organismu libovolně dlouhý film, z něhož se dá zjistit, kde se buňky či molekuly označené těmito nanočásticemi v průběhu času nacházejí.
MPI lze jejím významem přirovnat k objevu rentgenových paprsků.

Přínos pro pacienta i výzkum

Vědci očekávají od nové technologie v budoucnu velký klinický přínos. „Měla by odstranit nevýhody nyní používaných metod, a to zátěž pro organismus pacienta či schopnost poskytnout jen statický obraz,“ dodává Luděk Šefc.
Na 1. LF UK jde teprve o třetí komerční instalaci tohoto přístroje ve světě. V budoucnu bude technologie MPI využívána i v humánní medicíně. Pracoviště vzniklo za podpory Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI). Centrum bude využívat nejenom 1. LF UK, ale bude k dispozici zájemcům z dalších vysokých škol, výzkumných institucí a firem v Česku i v zahraničí. O spolupráci již projevily zájem firmy z Německa, Švýcarska, Kanady a dalších zemí.

Ohodnoťte tento článek!