Průzkum vědomostní úrovně populace v oblasti prevence AKS

10. 12. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Příčinou akutního koronárního syndromu (AKS) je akutní ischemie myokardu, která je v absolutní většině případů způsobená koronární aterosklerózou.



SOUHRN: Kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí a hospitalizace. Navzdory velkému pokroku v oblasti diagnostiky a léčby akutních koronárních syndromů nepřestává být akutní infarkt myokardu závažným onemocněním ve smyslu mortality, morbidity a nepříznivé prognózy a vysokých ekonomických nákladů.
Klíčová slova: AKS, prevence, terapie, akutní koronární syndrom

SUMMARY: Cardiovascular disease is the leading cause of death worldwide. Despite of great advances in diagnostics and treatment of acute coronary syndromes the acute myocardial infarction remains to be life-threatening condition with unfavorable prognosis and high financial costs.
Key words: ACS, prevention, therapy, acute coronary syndrome


Jedná se o onemocnění spojené se špatnou prognózou a vysokým rizikem mortality, proto je u pacientů s podezřením na AKS nutné okamžité odborné vyšetření (Studenčan, 2006).

Klinický obraz

Bolest typická pro AIM většinou začíná v klidu, je lokalizovaná ve středu hrudníku, svíravá, pálivá, nepříjemná, šíří se do LHK (levé horní končetiny), brady a mezi lopatky. Diskomfort trvá více než 20 minut.

Symptomy: Mohou zahrnovat nauzeu a zvracení. Bolest v epigastriu se často pojí se spodním a zadním infarktem a imituje náhlou břišní příhodu. Starší pacienti a diabetici mohou mít netypické obtíže: dýchavičnost, slabost, nevolnost, prekolapsové stavy. U většiny pacientů je zvýšená aktivita sympatiku, tj. pocení, bledost, studená akra, tachykardie (Dobiáš, 2007).

V akutním stadiu je prvořadé stabilizovat stav pacienta. Důležité je navázání spolupráce založené na jeho důvěře ke zdravotnickým pracovníkům a navrhované léčbě. Pokud je při vědomí, je důležité, aby s ním sestra komunikovala, vysvětlila mu jeho situaci a pocity, které jsou přechodné a pro daný stav normální, a zároveň mu umožnila ventilovat své negativní emoce (Morovicsová, 2009).

K tomu, aby chování pacienta bylo racionálně orientované na splnění cíle, tj. zlepšení zdravotního stavu, musí být splněno několik nevyhnutelných podmínek.
Edukace by měla vyvolat změny ve sféře poznání - pochopení informací ve vzájemných souvislostech. Cíl však musí být také žádoucí, musí mít určitou, pacientem přijatou, hodnotu, přinést posun v jeho přesvědčeních a postojích. Pomoc pacientovi při získávání vědomostí je velmi důležitá, důraz je ale třeba dát na změnu chování a životního stylu nemocného (Žiaková, 2000).

Přednemocniční diagnostika a medikamentózní léčba

V terénu se diagnostika opírá pouze o anamnézu bolesti na hrudníku a 12svodový záznam EKG (Dobiáš, 2007).
Úloha sestry v posádce RZP: Sestra zjišťuje tyto prioritní informace:
* popis obtíží: lokalizace, charakter, intenzita, vyzařování, trvání, příčina vzniku, reakce na léky, výskyt obtíží v minulosti, příznaky z GIT,
* léková anamnéza: užívané léky, v minulosti předepsané nitráty a acylpyrin, alergie na léky,
* fyzikální vyšetření: TK, P, dechová frekvence, SpO2, projevy selhávání, bledost, pocení,
* EKG záznam.

Úloha sestry do příjezdu posádky RLP:

* polohovat pacienta v poloze v sedu nebo polosedu,
* zabezpečit přístup do periferní žíly,
* podat O2 maskou rychlostí 6 l/min,
* podat nitráty sublinguálně: Nitroglycerin 0,4 mg (dávku 0,4 mg je možné opakovat do úlevy od bolesti, objevení se nežádoucích účinků nebo do celkové dávky 1,2 mg),
* podat antiagregační léčbu: kyselina acetylsalicylová 160-325 mg, klopidogrel 300-600 mg p. o.,
* konzultovat s lékařem posádky RLP, následně podat analgezii: Morphin á 2 mg intravenózně do zmírnění/vymizení bolesti - do maximální dávky 20 mg,
* monitorovat EKG, fyziologické funkce, konzultovat s lékařem posádky RLP.

Průzkum

Vymezení průzkumného problému: Jeho cílem bylo zjistit postoj pacientů k vlastnímu zdraví, úroveň informovanosti o projevech a rizikových faktorech vyvolávajících AKS.
Cíle průzkumu:
* Zjistit úroveň přístupu pacientů k vlastnímu zdraví.
* Ověřit a zhodnotit úroveň informovanosti a vědomostí o projevech a rizikových faktorech vyvolávajících AKS.
* Zjistit dodržování zásad zdravého životního stylu.
* Posoudit úroveň vědomostí o zásadách správné životosprávy.

Metodika průzkumu: Průzkum se uskutečnil v prostředí ambulancí praktických lékařů pro dospělé. Ke zjištění potřebných údajů jsme použily empirickou metodu sběru dat - anonymní a dobrovolný dotazník.
Charakteristika souboru: Výběrový soubor tvořili pacienti ambulancí praktických lékařů pro dospělé v Prešově. Distribuovaly jsme 120 dotazníků, vrátilo se jich 98.

Zpracování a interpretace výsledků průzkumu

Pro analýzu výsledků jsme použily kvalitativní a kvantitativní metodu. Databázi jsme vytvořily v programu MS Excel, ve kterém jsme získané údaje zpracovaly a vyhodnotily. Po vyhodnocení úvodní části námi sestaveného dotazníku jsme zjistily základní informace charakterizující soubor respondentů: pohlaví, věk, vzdělání.

Z celkového počtu 98 respondentů bylo 48 (48,98 %) žen a 50 (51,02 %) mužů. V ženském souboru tvořilo největší kategorii 22 (45,83 %) žen ve věku 30-50 let s ukončeným středoškolským vzděláním. Nejmenší zastoupení mělo 8 (16,67 %) žen ve věku do 30 let. Také v souboru mužském mělo převahu 23 (46 %) mužů ve věku 30-50 let s ukončeným středoškolským vzděláním. U mužů bylo nejmenší zastoupení respondentů ve věku do 30 let v počtu 9 (18 %).

Otázka 1: Informace o projevech infarktu myokardu
O projevech infarktu myokardu mělo informace 83,33 % žen a 74 % mužů. Výskyt IM v rodině udává 34,58 % dotázaných, proto vědí, jak se AIM projevuje. Velmi nepřesvědčivě se vyjádřilo 2,08 % žen a 6 % mužů.
V komparaci odpovědí jsou mírné rozdíly mezi ženskou a mužskou populací, které vycházejí ve prospěch žen. To může souviset s jejich větší odpovědností v oblasti péče o zdraví.

Otázka 2: Vědomosti respondentů o rizikových faktorech akutního infarktu myokardu
Z výsledků průzkumu vyplývá, že ženy mají velmi dobré vědomosti o rizikových faktorech, v 95 % správně vyjmenovaly především vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu, kouření, alkohol, stres a obezitu. Pouze 5 % žen se k této otázce nedokázalo vyjádřit. U mužů jsme zjistily horší výsledky: jen 56 % z dotázaných správně pojmenovalo výše uvedené rizikové faktory a až 44 % z nich se k této otázce nedokázalo vyjádřit.

Otázka 3: Vědomosti respondentů o normálních hodnotách krevního tlaku
Na základě zjištěných údajů můžeme hodnotit vědomosti respondentů stoprocentně. Všichni oslovení, ženy i muži, udali správnou fyziologickou hodnotu TK.

Otázka 4: Vědomosti respondentů o hodnotách vlastního TK
Zjistily jsme, že 45,83 % žen a 36 % mužů má hodnoty TK v normě. Shodná 4 % respondentů obou pohlaví hodnotu svého TK neznají. Zvýšený TK mají více muži (56 %) než ženy (29,17 %), což představuje téměř dvojnásobný počet procent. Naopak, snížený TK udávají více ženy (20,83 %) než muži (4 %).

Otázka 5: Informovanost respondentů o hladině cholesterolu v krvi
Je možné konstatovat, že vysoké procento žen (78 %) i mužů (89 %) je informovaných o své hladině cholesterolu v krvi. Jenže v praxi nestačí být pouze informovaný/á, je nutné dodržovat správnou životosprávu, aby se zabránilo jeho zvýšené koncentraci při cíleném vyšetření.

Otázka 6: Počet kuřáků
Při našem průzkumu vyšlo najevo, že 41,67 % žen a 78 % mužů patří mezi kuřáky; 58,33 % žen a 22 % mužů jsou nekuřáci. Lze konstatovat, že kouření je významným rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění, je tedy znepokojující, že tak vysoké procento žen i mužů jsou kuřáci.

Otázka 7: Množství cigaret vykouřených za den
Zjistily jsme, že více než 20 cigaret denně vykouří 25,64 % mužů a méně než 5 kusů 10 % žen. Výrazně vyšší procento respondentů vykouří 5-10 kusů cigaret denně - 65 % žen a pouze 7,69 % mužů. Naopak 10-20 cigaret denně vykouří víc mužů (66,67 %) než žen (25, 64 %).

Otázka 8: Pravidelnost stravování
54,17 % žen a 68 % mužů většinou nedbá na požadavky zdravé výživy a stravuje se nepravidelně, 45,83 % žen a 32 % mužů naopak upřednostňuje pravidelnost ve stravování.

Otázka 9: Životospráva respondentů
Na základě výsledků usuzujeme, že 24 % žen a 13 % mužů se stravuje racionálně. Tučnější a slanější jídla ve stravě upřednostňuje pouze 4,17 % žen a 10 % mužů. Také masité pokrmy má radši 35 % mužů a přibližně 18 % žen, zeleninové pokrmy upřednostňuje 53,83 % žen a 42 % mužů.

Otázka 10: Pohybová aktivita respondentů
K pohybové aktivitě se respondenti vyjádřili následovně: 10,42 % žen a 16 % mužů se nevěnuje vůbec žádnému aktivnímu pohybu. 1-2krát do měsíce se sportu věnuje 20,83 % žen a 50 % mužů. Častější pohybové aktivitě se v průběhu týdne častěji věnují ženy (43,75 %) než muži (24 %) a každý den si zacvičí 25 % žen. Pohybová aktivita představuje významný prvek ochrany a podpory zdraví. Potřeba ovlivňovat myšlení, ale i chování populace jsou tedy přirozené. Bylo by žádoucí zakomponovat prvky pohybové aktivity do každodenního života.

Otázka 11: Výskyt stresu u respondentů
Výskyt stresu ženy nejčastěji uváděly v položce „dost často“ (45,83 %) a „velmi často“ (41,67 %). Občas se stres vyskytne pouze u 8,33 % žen a nepřítomnost stresu udávalo 4,17 % žen. Muži udávali stejným procentuálním zastoupením přítomnost stresu v každé položce odpovědí (po 30 %) a u 10 % mužů se stres údajně nevyskytuje. Stres je tedy v našem životě přítomný bez ohledu na věk, pohlaví či jiné ukazatele. Je třeba vědět o jeho projevech, ale v neposlední řadě i o možnostech jeho eliminace či zvládání, aby co nejméně ovlivnil naše zdraví.

Průzkum vědomostní úrovně populace v oblasti prevence AKS

Doporučení pro praxi

Na základě uvedených skutečností pacientům doporučujeme:
* Uvědomit si nezbytnost podstoupit pravidelnou preventivní prohlídku každé dva roky.
* Zajímat se o zdravotní rizika a choroby rodičů, prarodičů.
* V rámci primární prevence se zaměřit na správné stravování, pohybovou aktivitu, úpravu sociálních vztahů, sebevýchovu a autoregulaci.
* Při sekundární prevenci dodržovat léčebný režim a nepodceňovat rizikové faktory.

Návrhy a doporučení pro praxi sester:

* Věnovat pozornost dodržování primární prevence a zásadám mentální hygieny především u zdravé populace, např. při preventivních prohlídkách.
* Předpokladem úspěšnosti primární prevence je komplexní individuální přístup ke klientovi s podmínkou spolupráce, participace a zodpovědnosti komunity, do které klient patří.
* Pro dosažení cílů prevence využívat široké spektrum intervenčních opatření: - legislativa a regulační opatření - akce proti kouření, podpora zdravé výživy, - veřejná osvěta, která lidi vede k tomu, aby chránili své zdraví osvojováním si návyků zdraví prospěšných, - individuální hodnocení rizika a identifikace návyků, které představují riziko pro zdraví dané osoby, a včasná aplikace opatření pro nápravu odchylek od zdravého chování, - vyhledávání a identifikace včasných asymptomatických stadií onemocnění a včasné zařazení pacientů do diagnostiky.
* Při diagnostikování psychosomatických onemocnění se snažit o příjemnou spolupráci s pacientem a poskytnout mu informace o všech dostupných možnostech eliminování rizikových faktorů nemoci.
* Podpořit důvěru pacienta k navrhované léčbě.
* Zdůraznit nemocným nevyhnutelnost dodržování komplexní léčby.
* Důležité je i poučení nemocných o typických projevech akutní srdeční symptomatologie nebo instrukce o chování v případě jejich výskytu.
* Příbuzné je vhodné poučit o zásadách laické kardiopulmonální resuscitace, v případě vysoce rizikových pacientů by příbuzní měli absolvovat speciální kurzy první pomoci. Je společensky žádoucí, aby takové kurzy existovaly a měly podporu státu a zdravotních pojišťoven.
* Zvýšit a prohlubovat teoretické vědomosti sester o nových metodách léčby a péče.
* Iniciovat soustavné vzdělávání sester.

Závěr

Aterosklerotický proces je patogenetickým základem srdečně-cévních onemocnění, přičemž tento proces spouští vícero rizikových faktorů. Pokud má být prevence úspěšná, musí být obrácena proti rizikům, která ohrožují populaci. Mnozí lidé mají špatnou životosprávu, málo se pohybují, přejídají se, jsou silnými kuřáky.
Sestry znají zvyky i zlozvyky svého pacienta, jeho životní styl, pracovní zátěž, rodinné poměry, ale i jeho zdravotní stav a životní prostředí, ve kterém žije. Jsou nejpovolanější k tomu, aby jej konkrétně informovaly, poučily a usměrnily. My sestry máme velkou možnost působit na zdraví celého národa, protože jsme největší skupinou zdravotníků, která je v úzkém kontaktu s veřejností. Se srdcem, o něž se pravidelně staráme, dokážeme žít déle, kvalitněji a s větším životním uspokojením.


O autorovi: PhDr. Iveta Ondriová, Ph. D.1, MUDr. Anna Sinaiová2, Fakulta zdravotníctva PU v Prešove1, Perinatologické centrum FNsP Prešov2, (ondriova@unipo.sk)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?