První pomoc u pacienta s termickým úrazem

9. 7. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Pojmem první pomoc označujeme soubor jednoduchých, ale velice účelných opatření, která na sebe navazují. Pomocí nich je možné v případě náhle vzniklého akutního stavu i v případě úrazu zcela zabránit závažným zdravotním důsledkům či smrti postiženého člověka. Klíčová slova: termický úraz, první pomoc, komplikace, chlazení, popáleninové centrum

SUMMARY First aid is the sequence of simple but very efficient steps which can prevent severe health impairment or even death of the victim of sudden acute condition or an injury. Key words: heat injury, first aid, complication, cooling, burn center

Popáleninou rozumíme poškození kůže, eventuálně hlubších struktur, za působení vysoké teploty. Popáleninový úraz je velice komplikovaný, proto je nutné pacientovi poskytnout adekvátní první pomoc, abychom mu nepřivodili další komplikace.

Významnými faktory ovlivňujícími prognózu popáleninových traumat jsou správné poskytnutí první pomoci, neodkladná přednemocniční péče a zajištění transportu do patřičného specializovaného zdravotnického zařízení. V případě popáleninových traumat platí pravidlo, že rozsah a hloubka postižených oblastí jsou přímo úměrné intenzitě termické noxy a délce expozice tepla.

Prognózu určuje řada důležitých faktorů:

1. Mechanismus úrazu – mezi termické úrazy řadíme popálení suchým teplem (oheň, žehlička), vlhkým teplem (horkou párou či tekutinou), chemická traumata, elektrotraumata a radiační poškození. Prognózu zhoršují polytrauma či hoření v uzavřeném prostoru (hrozí inhalační trauma a otrava oxidem uhelnatým).

2. Rozsah postižení – vypočítává se procenty celkového tělesného povrchu. Metodou určování rozsahu popálení u dospělých a velkých dětí je tzv. pravidlo devíti. K výpočtu malých plošek se používá jako měřítko palmární plocha ruky s prsty u sebe, což znázorňuje 1 % celkového tělesného povrchu. U malých dětí používáme tabulku podle Lunda-Browdera nebo ručku dítěte.

3. Věk postiženého – jedinci mladší 2 let a starší 60 let mají vyšší mortalitu než ostatní věkové skupiny.

4. Hloubka popálení – kromě stupně teploty termické noxy je důležitá i délka působení, např. ožeh několika tisíci stupni na dobu zlomku vteřiny nezpůsobí takový úraz jako teplota 43 °C působící 60 minut. Diagnostickou pomůckou pro zjištění hloubky popálení je tzv. test kapilárního návratu. Červené plochy, které blednou pod tlakem hrotu prstu a po jeho oddálení opět zčervenají, mají zachovalé kapilární řečiště, a jsou tedy povrchové. Červené plochy bez kapilárního návratu mají mikrocirkulaci uzavřenou, což znamená ischemii a odúmrť sousedních vrstev kůže.

Rozlišujeme 3 stupně popálení:

* I. stupeň – začervenání,
* II. stupeň – tvorba puchýřů (podle spodiny rozeznáváme stupeň II.a, kde je zachován kapilární návrat, a II.b, kde je kapilární návrat porušen),
* III. stupeň – nekróza (kůže je postižena v celé tloušťce).

5. Lokalizace postižení - nejzávažnějšími místy jsou obličej, krk, ruce, perineum, genitál a plosky nohou.

6. Osobní anamnéza

Rozsáhlé popálení UV zářičem v soláriu - 1. stupeň 70% BSA

Rozsáhlé popálení UV zářičem v soláriu - 1. stupeň 70% BSA

Opaření zad polévkou - II.a-II.b stupeň

Zásady první pomoci

Při popáleninovém traumatu je možné omezit rozsah postižení a zmírnit následky. Při požáru nejprve odvedeme postiženého do bezpečí. Zraněný často bývá v šoku a reaguje neadekvátně, má tendenci utíkat, je nutné jej uklidnit a v útěku mu zabránit. Nezbytné je popáleného uvést do horizontální polohy – oběť položíme, aby mu plameny šlehající vzhůru nezasáhly obličej, krk a dýchací cesty. Pacienta zabalíme do vlněných přikrývek, kabátu či jiného méně hořlavého materiálu a snažíme se uhasit oheň (pozor na oděvy ze syntetického materiálu, který je enormně hořlavý a jeho použitím bychom stav ještě zhoršili). Není-li možno urychleně opustit uzavřené hořící prostory, chráníme dýchací cesty sobě i pacientovi mokrou látkou přes ústa a nos.

Při opaření je nutné co nejrychleji a nejopatrněji svléci postiženému oděv a chladit opařená místa studenými obklady – nejvhodnější je teplota 8 °C. Led a ledové obklady nejsou zcela vhodné, protože mohou způsobit vazokonstrikci, a tedy ischemii. U rozsáhlých popálenin se chladí jen obličej a ruce, větší rozsah chlazení by vystupňoval stresovou reakci, prohloubil šokový stav a mohl by vést k závažným komplikacím. Všechny prsteny, řemínky, náramky, boty atp. musejí být odstraněny dříve, než vznikne otok, který by zabránil pozdějšímu sejmutí anebo způsobil zaškrcení.

Při poranění elektrickým proudem je nutné nejprve přerušit elektrické vedení, aby nedošlo k poranění zachraňujících osob. Dále se první pomoc nijak neliší od primárního ošetření popáleniny termické.
U chemického poranění šetrně odstraníme potřísněné oblečení, abychom zabránili dalšímu působení škodliviny. Postiženou plochu oplachujeme vodou. Výjimkou jsou poleptání suchými chemikáliemi, které se jen opráší, protože by kontaktem s vodou mohlo dojít k další reakci.

Rozsáhlé popáleniny III. stupně s nářezy na trupu u 10letého chlapce

Kontaktní popáleniny elektrickým proudem 220 V III. stupně

Nákres postavy s rozlišením procent na jednotlivých částech těla (pravidlo devíti)

Postiženého člověka rychle transportujeme do nemocnice nebo voláme RZP (155, 112). Rozsáhle popálený pacient by měl být transportován přímo do popáleninového centra. V České republice jsou 3 centra: Klinika popáleninové medicíny FNKV Praha, Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie Brno, Popáleninové centrum FN s poliklinikou Ostrava. Správná volba zdravotnického zařízení má velký význam, protože výrazně zkrátí dobu potřebnou k zahájení účinné péče.

U nemocného musí být neprodleně zaveden minimálně jeden žilní vstup, doplňován krevní oběh, zajištěna ventilace, oxygenace, analgosedace. Nezbytné je sledování fyziologických funkcí a sterilní krytí popálených ploch. Ke krytí ploch lze použít například přežehlený kapesník, ručník či ubrus, abychom zabránili znečištění ploch a omezili bolest.

Na popálenou plochu nikdy neaplikujeme lokální přípravky, nemají žádný význam a jen ztěžují lékařům v nemocnici rozpoznání stupně postižení. Různé „dobře míněné“ rady doporučují popálené plochy namazat například máslem, sádlem, olejem, zubní pastou, vajíčkem, jogurtem, těstem z hladké mouky, posypat cukrem atd. Všechny tyto „zaručené metody“ zpravidla popáleninu prohloubí a je problém je z postižených ploch šetrně odstranit.

Závěr

Pro popálení je ročně v České republice léčeno v průměru 1 % obyvatelstva, z toho 97 % ambulantně, 3 % jsou hospitalizována. K narůstání počtu termických úrazů v současné době nedochází. Vděčíme za to zdravotnické osvětě a řádné informovanosti obyvatel. I přesto se musíme snažit, aby těchto úrazů bylo ještě méně a nedocházelo k tragédiím.


O autorovi: Simona Hanáčková, Michaela Bahenská Klinika popáleninové medicíny, FNKV Praha (simona.hanackova@centrum.cz, misa.rezabkova@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?