Psychologie v perinatální péči

Publikace se zabývá psychologickými aspekty péče o rodičku a ženu v poporodním období. Je členěna do 11 kapitol a je praktickou pomůckou pro všechny kategorie zdravotnických pracovníků přicházejících do kontaktu s těhotnými nebo již rodícími ženami.

První kapitola je věnována komunikaci v perinatální péči. Každá těhotná žena má unikátní osobní a rodinnou minulost a citlivě vnímá okolnosti a prostředí porodu ve zdravotnickém zařízení. Empatickou komunikací lékařů a porodních asistentek je možné u rodící ženy a nedělky významně snížit stres. Žádoucí je citlivý profesionální přístup lékařů a porodních asistentek pečujících o rodičku.
Velký význam má v perinatální péči i neverbální a paraverbální komunikace. Důležité je dbát na volbu správného tónu hlasu, zvolit vhodnou rychlost a hlasitost mluvy, intonaci a pauzy v řeči. Vliv má rovněž vhodné prostorové uspořádání místnosti.
Zdravotník by měl dbát na zachování intimity.
Zdravotník musí také zohledňovat náročnou situaci těchto žen a nereagovat reaktivně.
Mezi nejobtížnější úlohy patří sdělování špatných zpráv, ke kterým i v této oblasti péče někdy dochází. Další kapitoly (2–3) knihy se podrobně zabývají psychologickou problematikou bolesti při porodu, dále porodnickými operacemi a jejich psychologickými souvislostmi. Rozdílně vnímá bolest žena rodící poprvé a matka s několikanásobnou zkušeností s porodem.
Poměrně rozsáhlá část (kap. 4–5) textu je věnována diagnostice a terapii poporodních psychických poruch, poporodní deprese či úzkostných a panických poruch. V publikaci je kladen také důraz na témata související s péčí o drogově závislé ženy-matky a jejich děti včetně péče o tyto ženy v průběhu těhotenství, v průběhu porodu. Velký prostor (kap. 6) je věnován péči o rizikové novorozence a přístupu zdravotníků k jejich rodičům, jsou zde popsána konkrétní specifika zátěže rodičů rizikových novorozenců. Úmrtí dítěte patří z psychologického hlediska mezi krizové situace. Jedná se o nejnáročnější životní situaci, kdy je potřeba psychosociální intervence. V další části (kap. 7) knihy jsou popsány konkrétní citlivé postupy v případě úmrtí dítěte. Ty jsou samozřejmě adresovány zdravotníkům. V příloze je ale i informační leták pro rodiče.
Závěrečné kapitoly (8–9) knihy nabízejí pohled zdravotnických pracovníků na psychologickou problematiku v perinatologii. Významnou roli při řešení syndromu vyhoření u zdravotnických pracovníků má supervize.
Další část textu (kap. 10) uvádí specifika profesní zátěže zdravotníků s důrazem na význam pěstování duševní hygieny a zvládání stresu.
Poslední část (kap. 11) publikace je věnována medicínskému právu a právním aspektům poskytování perinatální péče.
Autorky se v publikaci precizně věnují citlivým tématům prenatální a perinatální péče. Jedná se o velice přínosnou odbornou knihu, která si zcela jistě najde své čtenáře nejen v řadách zdravotnických pracovníků, ale také mezi laickou veřejností.

O autorovi| Mgr. Jana Fejfarová, Fakulta humanitních studií UK Praha

Ohodnoťte tento článek!