Roztroušená skleróza a nejnovější výstup ReMuS

Registr pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMus) shromáždil ke konci roku 2016 nejnovější data téměř deseti tisíc pacientů z celé České republiky z patnácti center pro léčbu RS. Získané údaje pomáhají vyhledávat rizikové faktory RS a posoudit efektivitu léčby.

Roztroušenou sklerózou (RS) trpí na světě asi dva a půl milionu lidí. V České republice jde zhruba o 17 tisíc nemocných. Každý rok si diagnózu G35 vyslechne přibližně tisíc lidí. Dvě třetiny registrovaných tvoří ženy, u nichž se onemocnění projeví přibližně ve 30 letech. Jde o nejčastější neurologické onemocnění mladých osob způsobující invaliditu.

RS se klinicky projevuje atakami, které mohou trvat několik dnů, ale i týdnů. Autoimunitní zánět v centrálním nervovém systému postupně vede k neurodegenerativním změnám a k trvalému poškození nervové tkáně a řady funkčních systémů. Neví se přesně, proč RS vzniká, a zatím ji nelze vyléčit. Nejnovější léčiva, která vstoupila na trh v posledních deseti letech, dokážou nemoc velmi dobře stabilizovat a prodloužit dobu práceschopnosti. Zásadní ale zůstává včasná diagnostika.

Léčba v RS centrech

Pro zahájení včasné léčby nemoci je podstatné, aby pacienti byli registrováni a následně léčeni ve specializovaných centrech. V České republice existuje 15 center na diagnostiku a léčbu roztroušené sklerózy a ostatních demyelinizačních onemocnění. Jednotlivá pracoviště zajišťují specializovanou diagnostiku a léčbu, včetně speciálních postupů, které vyžadují sledování imunologických či elektrofyziologických parametrů. Odborná pracoviště poskytují komplexní léčbu, jež zahrnuje neurorehabilitaci. Zároveň zajišťují školení, realizují vědecko-výzkumnou činnost v oboru demyelinizačních onemocnění a spolupracují s mezinárodními centry. Činnost center se financuje z prostředků zdravotního pojištění, ale i z dalších zdrojů. Některé speciální činnosti se částečně nebo plně hradí z grantových prostředků a z úhrad sponzorů.

V květnu 2013 vznikl celostátní registr pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS (Register Multiple Sclerosis), který shromažďuje data z jednotlivých pracovišť. Cílem komplexního sběru dat je zmapovat reálnou situaci onemocnění v ČR, získat informace o prevalenci a počtu nemocných, klinických příznacích RS, výskytu relapsů, progresi onemocnění, léčbě, invaliditě, přidružených chorobách a příčinách úmrtí. Ucelený dlouhodobý sběr dat pomáhá v oblasti vědeckého výzkumu RS a ve vývoji nových léků. Může také přispět k lepšímu zhodnocení efektivity léčby, která je velmi nákladná, a následně poskytnout plátcům zdravotní péče podklady pro plánování finančních prostředků.

Do registru se zapojili pacienti, kteří se léčí v jednom z patnácti specializovaných center pro léčbu RS a byl jim podán jeden z přípravků terapie DMD (desease modifying drugs) nebo IVIG (intravenózní imunoglobuliny). Zároveň také podepsali informovaný souhlas se zpracováním osobních a klinických údajů v registru ReMuS. Jestliže se v květnu 2013 do registru zapojilo 1500 pacientů ze tří center, na konci roku 2016 se zúčastnilo již 9044 pacientů ze všech patnácti center. Do nejnovější analýzy dat, která představuje již osmý export údajů do registru ReMuS, byli zahrnuti pacienti, kteří měli evidovanou návštěvu ve druhé polovině roku 2016 nebo v průběhu celého roku 2016, což byl případ non-DMD pacientů.

Export dat ReMuS – 2016

V rámci období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 tvoří součást registru ReMuS data DMD/IVIG pacientů z patnácti center pro léčbu RS. Nejvíce respondentů pocházelo z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (2086), nejméně z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (69). K poslednímu dni roku 2016 dostal registr k dispozici data o léčbě 9044 DMD/IVIG pacientů a 1955 non-DMD pacientů, což je více než šestinásobek oproti prvnímu roku. Nová centra, která se do sběru dat postupně zapojovala, přinesla také různorodost pacientů a jejich léčby. Podařilo se významně snížit i množství chybějících údajů.

Do registru nemocných se v roce 2016 zapojilo 6464 žen a 2580 mužů. Průměrný věk v době poslední návštěvy je 41,3 let. Do registru patří také 34 nezletilých klientů, z nichž je šest mladších 15 let. Průměrný věk v době onemocnění dosahuje 30,8 let. Z výsledků však vyplývá, že se věk v době stanovení diagnózy pohyboval od 3 do 67 let.

Nejvíce pacientů (58,4 procenta) je pojištěno u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zjišťovaly se rovněž údaje o zaměstnanosti (57 procent pracuje na plný úvazek a 13,5 procenta na úvazek částečný). Téměř 56 procent pacientů nepobírá žádné sociální dávky, a pokud ano, pak nejčastěji dávky odpovídající 1. a 3. stupni invalidity.

Při poslední návštěvě se na základě hodnoty EDSS (Expanded Disability Status Scale) analyzoval i stupeň postižení. Zdravotní stav 36,3 procenta nemocných odpovídá stupni postižení 1,5–2 z desetistupňové škály. Stupeň nula znamená, že je pacient bez obtíží, pět představuje již značné postižení. Nejvyšší stupeň znamená úmrtí v důsledku RS a v daném případě šlo o jednoho pacienta.

V registru ReMuS se odráží i průběh onemocnění a počet relapsů. Za 12 měsíců se relaps v různé formě vyskytl u 22 procent pacientů. Většina prodělala mírný, až středně závažný relaps, který již zasahuje do aktivit denního života. Naprostá většina komplikací se léčila ambulantně a počty hospitalizací se pohybují kolem 10 procent.

Lidé zařazení do registru nejčastěji užívali léky první volby DMD. Pacienty s IVIG terapií zařadilo do analýzy jen málo center. V rámci podrobnější analýzy léčby se určoval i počet pacientů, kteří v posledním roce nově zahájili, ukončili nebo změnili DMD/IVIG léčbu (7,5 procenta započalo, 2,4 procenta ukončilo a 14,7 procenta změnilo). Součást souhrnné zprávy registru tvoří i data o ženách, které v daném období porodily. Za 12 měsíců šlo o 137 pacientek, čtyřem pacientkám se narodila dvojčata, jedné pak trojčata.

Výsledky non-DMD pacientů

Centra zaslala k analýze také data non-DMD klientů, kteří užívali DMP nebo IVIG pouze před 1. 1. 2013 anebo je neužívali nikdy. Šlo o 2134 lidí ze sedmi pracovišť, z nichž 1955 má registrovánu alespoň jednu návštěvu v roce 2016. Non-DMD pacienti jsou v průměru starší (53,3 let x 41,3 let) a mají také vyšší věk v době začátku onemocnění (34,9 let x 30,8 let). Mnohem méně z nich aktivně pracuje, neboť 40,2 procenta non-DMD pacientů v době poslední návštěvy pobírá invalidní důchod 3. stupně. Pouze 28,3 procenta nepobírá žádné sociální dávky. V případě DMD/IVIG pacientů je v invalidním důchodu 3. stupně 11,3 procenta lidí. Sociální dávky nepobírá 55 procent. Non-DMD pacienti mají v průměru vyšší EDSS než DMD/ IVIG pacienti (4,7 x 2,7). Oproti DMD/IVIG pacientům, jejichž postižení nejčastěji odpovídá stupni 1,5–2 na desetistupňové škále EDSS, nejvíce non-DMD pacientů (23,7 procenta) má hodnotu EDSS 6,5–7. Relapsy se během roku 2016 vyskytly u 5,3 procenta non-DMD pacientů, 10 ženám bez terapie DMD nebo IVIG se narodilo dítě.

Nejnovější výsledky, které zveřejnil nadační fond Impuls, jenž je provozovatelem registru ReMuS, stále více naznačují, že biologická léčba je sice nákladná, ale podle docentky Dany Horákové, neuroložky RS centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a odborného garanta registru, dokáže u velké části pacientů nemoc velmi dobře stabilizovat, oddálit invaliditu a při včasném nasazení prodloužit období práceschopnosti. Aby se však uvedené trendy potvrdily, je zapotřebí, aby se informace sbíraly dlouhodobě. Jestliže se dříve léky nasazovaly až v rozvinutém stadiu nemoci, pak dnes jsou neurologové schopni zahájit u vybraných jedinců léčbu do roka od stanovení diagnózy.

Ohodnoťte tento článek!