Samotná novela problém sester nevyřeší

Ve středu 26. 4. 2017 proběhlo ve sněmovně třetí čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

Novela zákona o vzdělávání byla naprosto nutná. Současný stav totiž na jedné straně tlačil zdravotní sestry do vysokoškolského vzdělání a na druhé, bohužel, degradoval střední zdravotnické vzdělání. Návrh, který v minulém roce přišel do Sněmovny od předkladatele, otevřel možnosti vylepšení a zdokonalení zákona. Předně bylo nutné doladit navrhovanou formu vzdělání (tzv. 4+1). V podstatě to znamená, že mladí lidé, kteří absolvují střední vzdělání na zdravotnické škole a stanou se tak asistenty, si dodělají jeden rok odborného vzdělání a stanou se plnohodnotnou všeobecnou zdravotní sestrou. Bylo nutné se dohodnout na obsahu doplňkového roku, aby výsledkem vzdělávacího procesu byla opravdu kvalitní plnohodnotná sestra.

Jedním z cílů novely bylo zastavit úbytek zdravotních sester v praxi, které často odcházejí do jiných, lépe placených nebo méně náročných profesí. Šlo tedy o to, abychom zdravotním sestrám ulehčili další vzdělávání, a hlavně abychom jim dali, co opravdu chtějí. Tím je kvalitní střední vzdělání, poněvadž většina z nich, a to je kolem 60-70 procent, nepovažuje za nutné mít vysokoškolské vzdělání. Část z nich takové vzdělání však požaduje a tato možnost musí být pro ně zachována. Zde však nastává problém, protože vysokoškolsky vzdělané sestry nemají po absolvování studia adekvátní pracovní zařazení.

Je pravděpodobné, že zkrácení vzdělávání přiláká zájemce o studium na středních zdravotnických školách, ale jen v případě, že kvalita středních zdravotnických škol bude výrazně lepší, než je tomu doposud. Svého času školy přijímaly jen špičkové žáky a žačky. V současné době tomu tak není a mnozí z nich nejsou schopni ani absolvovat maturitu. Taková degradace je na škodu a je vhodné se plně postavit na stranu zkvalitnění těchto škol, což může nastat jen ve spolupráci s Ministerstvem školství. Pokud by zůstalo jen u schváleného zákona, byla by to chyba a kvalitních zdravotních sester bychom se po absolvování studia nedočkali.

Hodnotit efektivitu zákona budeme moci až po několika letech a pozitivní dopad uvidíme jen v případě, že dojde ke zkvalitnění středních zdravotnických škol. Sestry totiž budou pozitivně hodnotit, že jejich vzdělání bude po pěti letech dostatečné a kvalitní. Ty, které další vzdělání nechtějí, tak budou spokojené. Je však jasné, že současná samotná novela problém nevyřeší. Je nutné se podívat i na sociální možnosti, pracovní, platové a další podmínky. Jedním z pozitivních příkladů mohou být mateřské školky v místě pracovního působení, dalším pak flexibilnější pracovní doba – některé sestry chtějí jen jednosměnný provoz, jiné naopak preferují provoz trojsměnný.

Za naprosto zásadní považuji redukci administrativní práce sester, aby se více mohly věnovat pacientům. Dnes se musejí i polovinu pracovní doby vyplňovat formuláře. V dalším kroku je vhodné zredukovat nároky na různá zbytečná školení a jejich časté opakování. Každý pacient si přeje příjemnou, ohleduplnou a empatickou zdravotní sestru, která se o něj stará v době těžké životní situace, jakou nemoc bezesporu je. Přetížená a otrávená zdravotní sestra, která se věnuje administrativní práci a snaží se plnit všechny administrativní úkoly svědomitě, na pacienta nemá nejen dostatek času, ale ani energie. A tomu je třeba zamezit.

O autorovi| poslanec ČR

Ohodnoťte tento článek!