Schizofrenie českého zdravotnictví

Hovoříme s praktickým lékařem pro dospělé v Benátkách nad Jizerou, místopředsedou Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP a odborným garantem pro diabetologii a hypertenzi za SVL MUDr. Igorem Karenem.

S jakými aktuálními problémy se jako praktický lékař (PL) potýkáte?

Medicíně v primární péči se věnuji přes 25 let. Ale co se v tomto segmentu systému zdravotnictví dnes děje, je pomalu cesta před listopad 1989. Místo zlepšení komfortu pacientů i zdravotníků neustále bují administrativa. Státní instituce si vymýšlejí další a další formuláře, včetně hlášení očkování a použití vakcín do tzv. clearingových center, přitom tato data mají zdravotní pojišťovny (ZP). Totéž platí o formulářích na sociální dávky. Místo jednoho univerzálního jich u jednoho pacienta máme několik, sociální správa a úřady práce nejsou schopny je posoudit a sdělit pacientovi, na co má či nemá nárok.

A co preskripční omezení?

O preskripčních omezeních bylo napsáno mnoho. Zejména státní instituce včetně ZP podlehly lobbistickým tlakům odborných společností. Právě ty prodražují systém péče a vzdalují ji pacientovi. Ptám se, proč nelze léčit v primární péči stejně jako v Rakousku, Německu, Skandinávii či Francii, kde je významně méně specialistů než v ČR? Jak je možné, že v jiných zemích EU je minimum preskripčních omezení a systém je transparentnější a jednodušší pro plátce i pacienty, kteří pak dostanou vše na jednom místě a bez dlouhého čekání? Specialisté jsou PL využíváni až v druhém kroku poté, kdy rozhodnou, že na to se svým portfoliem lékových kompetencí, se svými znalostmi a dle tíže onemocnění pacienta nestačí. Ale všeobecní praktici jsou erudovaní lékaři, kterým je mnohdy podsouváno menší vzdělání než jaké mají specialisté. Je samozřejmé, že praktik nikdy nebude v konkrétním oboru na stejné úrovni jako specialista, nicméně na rozdíl od něho lépe zvládá diferenciální diagnostiku. Specialistů máme hodně. Jak je pak ale možné, že objednací termíny u nich jsou běžně několik měsíců? Tak se ptám: co asi zbude z aktuálního stavu a diagnózy, kterou jsem jako PL stanovil, než se pacient dostane na řadu? Pojišťovnám, ministerstvu zdravotnictví ani krajům to jak vidno nevadí. Vadí to ale pacientům a nám, praktickým lékařům. Pojišťovny by nás bonifikovaly za co nejefektivnější péči, abychom pacienty tolik neposílali ke specialistům, ale samy (jsou účastníky řízení ohledně preskripčních omezení) tomu brání. Tomu říkám schizofrenie našeho zdravotnictví. Budeme bonifikovat PL za nízké náklady na léčbu a zdravé pacienty a na druhou stranu sekundární sektor ambulantních specialistů je odměněn za to, že našel na pacientovi nemoc. Dělá to na mne dojem, že úsudek některých úředníků je: „Nedáme praktikovi moc léčebných pravomocí, aby náhodou nezačal léčit. Mohlo by se stát, že by léčba šla normálně a racionálně i v primární péči.“ Dokud budou existovat tato nesmyslná preskripční omezení, budou pacienti putovat z ordinace do ordinace. Data od renomované agentury INRES říkají, že více než třetina pacientů si chodí ke specialistům pouze pro recept. Další data ukazují, že skoro 80 procent pacientů si přeje větší preskripční možnosti u svých PL, aby nemuseli do dalších ambulancí.

Máte přístup k nejnovějším léčivým přípravkům?

Existuje úsměvné tvrzení, že PL nemají s novými preparáty zkušenost, a proto by je neměli používat. Přípravky, které byly mnohdy vyvinuty zejména pro primární péči, by měly patřit pouze do rukou specialistů. Mám tři atestace a dlouhá léta jsem paralelně působil i jako specialista, nicméně tato demagogie a argumenty jsou opravdu směšné. Jak je možné, že tyto preparáty přicházející na evropský či americký trh mohou předepisovat všeobecní PL v celé EU (kromě Slovenska, tam je to ještě horší než v ČR)? Je to jednoduché. Zdravotní pojišťovny (bohužel kromě našich) si spočítaly, že se jim i pacientovi vyplatí mít vše zaléčené na jednom místě. Jsem odborným garantem pro diabetes za primární péči. Co se odehrává posledních 5 let na půdě SÚKL a pojišťoven, je opravdu neskutečné. Vezměte si například výroky, že uvolnění preskripce by přineslo nárůst lékové preskripce o 2–4 miliardy. Toto tvrzení přinesli jak diabetologové, tak úředníci ZP, kterým úředníci SÚKL naslouchali, a tvrdím, že i naletěli. Když jsme spočítali, že by při stávajících pravidlech indikace, jež mají specialisté nařízená od pojišťoven a SÚKL, k nárůstu nedošlo, najednou se objevil jiný argument, a to kvalita péče. Když jsme smetli i ten, objevil se nesouhlas výboru diabetologické společnosti. A to byl trumf pro úředníky ZP i SÚKL, že jsme jako odborné společnosti v nesouladu. Nyní jsme dostali i souhlas výboru České diabetologické společnosti, ale opět je ticho od úředníků MZ ČR, pojišťoven i SÚKL. Nejde jen o diabetologii, totéž by mohlo platit i o léčbě hypertenze, vysokého cholesterolu nebo v oční, kožní, plicní či ORL problematice. V minulosti jsme mohli předepisovat lék na artritidu či akutní dnavý záchvat (piroxicam), nyní to může jen revmatolog a ortoped. Kapky do očí na sennou rýmu předepíše pouze oční lékař či alergolog (s termínem objednání v okrese Mladá Boleslav 6 měsíců). A tak bychom mohli pokračovat. Opakovaně jsme byli ujišťováni o rozvolnění preskripce. Doteď se však kromě velkých slov a prohlášení nic nestalo.

Nejsou tak pacienti v ordinaci praktického lékaře diskriminováni?

Pacienti v českém zdravotnictví jsou diskriminováni tím, že se stejnou diagnózou mají jinou medikamentózní péči u PL a jinou v ambulancích specialistů. Klasický příklad je u diabetiků. Celá Evropa (kromě Slovenska) i svět léčí pacienty s diabetem v ordinacích všeobecných PL. V roce 2010 tuto možnost dalo MZ taktéž všeobecným PL, nicméně jim nebyla dána možnost kvalitně léčit novými preparáty, které přicházejí na trh a které kolegové PL ve svých ordinacích po celém světě běžně užívají. My můžeme pacienty s touto diagnózou léčit pouze dvěma skupinami preparátů (biguanidy a deriváty sulfonylurey). Deriváty sulfonylurey jsou prakticky celosvětově postupně opouštěny pro vyšší výskyt nežádoucích účinků a pro větší bezpečnost a účinnost nových perorálních antidiabetik.

Jste známý popularizátor prevence civilizačních onemocnění. Co jsou to tzv. civilizační choroby a proč jim tak říkáme?

Jedná se o největší „zabijáky“ dospělé populace ve vyspělých zemích a jsou to především arteriální hypertenze, dyslipidemie a zmiňovaný diabetes 2. typu. Všechny tyto nemoci jsou na vzestupu a samy či jejich komplikace způsobují více než 50procentní úmrtnost dospělé populace. Dnes mluvíme doslova o epidemii diabetu. V ČR je více než 860 tisíc pacientů s touto nemocí a dalších cca 200 tisíc lidí o ní neví.

K osvětě v oblasti včasného záchytu civilizačních onemocnění chtěl přispět také váš pilotní projekt, v jehož rámci jste od 1. do 21. srpna objížděl vybraná města Středočeského kraje speciálně upravenou dodávkou, pojmenovanou AUTO PREVENCE. Lidé se mohli nechat zdarma vyšetřit. Jak byste akci shrnul?

Mohu říci, že se opravdu povedla. Měla pozitivní ohlas u pacientů i u starostů obcí, kde jsme se zastavili. Vyšetřili jsme přes 1500 pacientů a zachytili jsme více než 20 pacientů s diabetem a cca 40 pacientů s hypertenzí. Ještě více lidí jsme zachytili s prediabetem, což plně odpovídá statistickým údajům o české populaci. Další analýzy ještě děláme. Pro velký ohlas plánujeme tuto akci i na příští rok a určitě ve větším rozsahu. Každý dospělý člověk by měl znát svůj krevní tlak, výši krevního cukru a cholesterolu.

V říjnových volbách kandidujete do Senátu. Čím chcete jako lékař přispět ke zlepšení zdravotnictví?

Mám to napsané ve svém volebním programu. Kandiduji v mělnickém regionu, s nímž jsem spojen přes 25 let. Já i moji pacienti si přejeme kvalitní a dostupné zdravotnictví a péči bez většího čekání. Rád bych, aby zdravotníci měli na své pacienty více času. Určitě bych se rád po svém zvolení do Senátu zasadil o narovnání parametrů v ČR zejména v primární péči, a to posílením kompetencí PL tak, aby pacient dostal vše na jednom místě. Jistě by bylo žádoucí zajistit více bezplatných preventivních prohlídek pro všechny, aby se zavčas odhalily začínající civilizační choroby, které plíživě ničí zdraví pacientů a jejichž komplikace zvyšují náklady na zdravotní péči. Podpořím navýšení kapacity domovů pro seniory a hlavně rozvoj ambulantní pečovatelské služby s větším rozsahem v domácím prostředí. Pro mělnický region bych konkrétně rád vybojoval obnovení zrušeného dětského oddělení Nemocnice Mělník.

Ohodnoťte tento článek!