Design ve zdravotnictví: Luxus, nebo nutnost?

Design často vnímáme ve spojení s módností, trendy nebo jakousi mírou nadstandardu. Pro zdravotnictví, kde se hledí především na funkčnost, to platí dvojnásob. V posledních letech ale nabývá spojení designu a zdravotnictví naprosto jiných hodnot a těžko už dnes někdo může zpochybnit jeho přínos.

SUMMARY

People often see design as something that is related to fashion, trends or high standard. In healthcare where main accent is placed on functionality this is even more true. Recently design related to healthcare has gained new values and nobody would doubt its importance.

Obzvláště v posledních letech jako by v designu ve zdravotnictví nastal boom. Potvrzuje to nejen proměna vizuální podoby mnoha nemocnic a dalších zařízení zdravotní i sociální péče, ale také řada ocenění, která si vysloužily výrobky určené pro zdravotnictví. Důvodů tohoto trendu se nabízí několik. Celé zdravotnické prostředí se formuje optikou pacienta.

V posledních letech se radikálně změnil přístup k pacientovi, je brán jako partner a de facto klient. Jeho emancipace má přirozený důsledek v rostoucích nárocích na to, aby i nemocnice a další zdravotnická zařízení nabízela co možná nejkvalitnější služby. Pacient sice není sám schopen zcela posoudit úroveň kvalitní léčby, ale může zhodnotit kvalitu prostředí a pohodlnost vybavení. Proto nabývá vizuální stránka zdravotnického zařízení na významu.

Pro zdravotnictví je design přínosem

Nejde tu ovšem jen o subjektivní pocity pacientů při výběru nemocnice, prostředí má podle PhDr. Věry Reichlové, psycholožky z FN Motol v Praze, podstatný vliv na průběh léčby pacienta: „Obecně vzato, velmi důležitou součástí každé terapie je snížení stresu pacienta. Pro úspěšnost léčby totiž hraje psychická rovnováha nezaměnitelnou roli. Stres zatěžuje jeho organismus, negativně se podílí na procesu léčby a zpomaluje uzdravení pacienta.

Každý prostředek, který vede ke snížení stresu a psychické zátěže, je z lékařského hlediska vítán. Vhodně zvolený tvar a barva předmětů znamenají zmírnění traumatu z nového prostředí, kde se pacient ocitá více či méně nedobrovolně. Může také stimulovat jeho víru, že zde najde pomoc, radu či úlevu od nepříjemné bolesti.“ Prostředí neovlivňuje pouze pacienta samotného. „Pozitivní vliv má příjemně vyřešený interiér i na příbuzného, který je nucen v tomto prostředí nechat někoho blízkého,“ konstatuje psycholožka.

Prostředí a výkon personálu

Design nábytku a ostatních předmětů výrazně ovlivňuje pohodu a náladu lékařů a sester. „Barevnost a tvarová optimálnost mohou výrazně zvýšit pracovní výkon a snižovat únavu sester i lékařů. Naopak špatně pojatý design nejenže působí na první pohled nehezky, ale může i značně komplikovat práci,“ vychází z vlastní zkušenosti architektka Vladimíra Axmanová, která v 90. letech projektovala například přestavbu Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Podobné názory zastává i Martin Dürrer, ředitel Domova důchodců v Hradci Králové.

Součástí rekonstrukce tohoto zařízení byla stavba nové budovy, jež v roce 2002 získala ocenění Stavba roku. „Jsme zařízení sociální péče, nejedná se tedy o zařízení zdravotnické. Tím větší důraz je však kladen na snahu vytvořit prostředí domova,“ domnívá se Dürrer. Prostředí zařízení zdravotní, ale i sociální péče musí být bezbariérové, bezpečné, podnětné, nestresující. Klient, který se musí celý den dívat na plochu v barvě, která jej bodá do očí, jen proto, že se někomu líbila ve vzorníku, je docela jistě stresován. „Všichni, kdo o prostředí v těchto zařízeních rozhodujeme, bychom měli projít praxí, rozhodovat i na základě požadavků a know-how personálu a klientů. I když je použití některých materiálů finančně náročnější, menší nároky na údržbu tento fakt vyrovnají,“ je přesvědčen Martin Dürrer.

Uspokojení potřeb ošetřovatelů a pacientů, potažmo klientů zařízení sociální péče jsou spojené nádoby. „Trochu expresivně řečeno – design může zmírnit strádání,“ zamýšlí se německý designér Michael Sieger. „Dobrý design pečovatelského nábytku je ergonomický a snadný pro ovládání. Sestry a ostatní pečovatelé se díky eliminaci zbytečné námahy mohou soustředit na to, co je opravdu důležité: na své pacienty a klienty, kteří potřebují péči. Pokud z personálu vyzařuje spokojenost, jsou spokojení i jejich pacienti.“

Design musí být funkční

Alfou a omegou ve zdravotnictví je především funkčnost. Design pro nemocniční zařízení tak znamená vizuální úpravu vysoce funkčního zařízení. To se promítá i do tvorby designérů, kteří se již několik let v oblasti zdravotnictví pohybují. Pro jejich práci je nezbytná dokonalá znalost prostředí. „Když jsem navrhoval anesteziologický přístroj, tak jsem trávil čas i na operačním sále. Sledoval jsem, kdo tam je, kdo a jak se takového přístroje dotýká, co obsluha vyžaduje a tak podobně. Stává se, že lékař, který přístroj ovládá, u něj stráví někdy až dvanáct hodin v kuse, proto je důležité, aby ho předmět jako takový stimuloval, aby ho ovládání zbytečně neunavovalo,“ uvádí příklad designér Ivan Dlabač.

„Dobrý zdravotnický design by měl urovnávat technologické vlastnosti objektu, podpořit a umocnit jeho funkci. Vedle toho musí působit solidně. Jakmile vybavení nemocnice působí lacině, ztrácí důvěru jak pacienta, tak ošetřujícího personálu. Musí budit dojem, že je při jeho užití pacient v bezpečí,“ vysvětluje. Podobnou cestou získávání zkušeností v reálu postupovali i designéři německé společnosti Sieger Design. „Projekt pečovatelského lůžka Contempora nás zavedl do seniorských domovů, kde jsme oslovili jejich obyvatele i ošetřující personál,“ vzpomíná Michael Sieger. „Hlavním vodítkem při práci na Contempoře pro nás byl respekt ke stáří.

K tomu se přidalo úsilí maximálně zjednodušit práci ošetřovatelů. Z těchto dvou východisek vyplynul celkový koncept lůžka Contempora: nabídnout přívětivost namísto sterility,“ líčí německý designér. Za účelem vytvoření příjemně působícího prostředí je zapotřebí celková koncepce prostoru, tudíž by se na jeho vzniku měli společně podílet architekt, designér a pracovníci managementu. „Dávám přednost systémovému řešení před tím, aby se nové produkty přizpůsobovaly stávajícímu prostředí. Zdravotnický interiér by měl vyznít celkově vyváženě, neboť harmonie okolí může významně napomáhat celkovému zlepšení stavu pacienta,“ domnívá se designér Jiří Španihel.

Linet a design

Není pravidlem, že by firmy v oboru zdravotnictví využívaly služeb designérů. Ale v současné konkurenci je dobrý design podmínkou úspěchu. Proto jsou důležité nejen vlastnosti výrobku, ale i vizáž. Není žádnou převratnou myšlenkou, že pokud se člověku něco líbí, snáze se rozhoduje si cokoli koupit. „Nemocniční postele používají především sestry, to znamená ženy, a ty jak známo jsou na vnější vzhled citlivější než muži, protože je u nich při vnímání mnohem důležitější emoční složka vědomí.

Už jenom fakt, že se jim lůžko líbí, nám dává velkou výhodu,“ říká Tomáš Kolář z Linetu. „Design se nedá vysvětlit, design se musí líbit,“ dodává s úsměvem. Názor sester nejen na krásu, ale i technické vlastnosti výrobku je přitom čím dál důležitější. Čím vyspělejší zdravotnictví, tím větší slovo mají při výběru zařízení odborníci, kteří s produktem pracují. Nejsou to jen sestry, ale i další tzv. logistic people a technici zajišťující servis vybavení. Management v rozhodování o nákupu pochopitelně hraje hlavní roli, která ale spočívá především v nastavení mantinelů.

U Linetu byla vždy patrná snaha, aby kvalitní a vysoce funkční lůžka měla také určitou estetickou úroveň. „Vždy jsme vycházeli z toho, že lůžko je nábytek, což platí i pro speciální nemocniční a pečovatelská lůžka,“ podotýká Tomáš Kolář. Podoba produktů byla ale dlouhou dobu výsledkem pouze konstruktérského vývoje. První projekty, na nichž se v Linetu podílel profesionální designér, byla lůžka Multicare a Eleganza.

Zlomem byla myšlenka sloupové konstrukce lůžka. „Když jsme s ní přišli, ukázalo se, že to je nejen technologická novinka, ale že i dobře vypadá. Od toho byl už jen krůček k základu, na němž se začal stavět kompletní design lůžka,“ říká Tomáš Kolář. Proto při vývoji každé novinky vstupuje do konstrukčních prací designér. Úkolem je nejen navrhnout hezký kabát, ale zajistit vysokou a spolehlivou funkčnost.


Jana Barčáková, Praha (barcakova@4jan.cz)

Ohodnoťte tento článek!