Léčba bércového vředu metodou vlhkého hojení ran

Vlhkou terapií léčby ran jsme se začali zabývat ke konci roku 2005. Nejdříve jsme se „prokousávali“ odbornými časopisy, účastnili se odborných seminářů a sbírali zkušenosti od kolegyň z jiných nemocnic. Podařil se nám navázat kontakt se zástupkyní firmy ConvaTec, představila nám produkty a nabídla praktickou pomoc.

SUMMARY

We started to treat wounds by the wet method at the end of 2005. At the beginning we searched the information in nursing journals, attended seminars and were learned from experience of other nurses. We were able to contact the representative of the ConvaTec company who introduced their products and offered a practical help.

Tato kazuistika slouží jako příklad, jak se nám po dvou letech úspěchů i neúspěchů daří léčit rány vlhkou terapií.

72letého pacienta jsme přijali k nám na interní oddělení 24. října 2007 k dovyšetření oboustranné inquinální lymfadenopatie. Pacient přišel z dermatologie, kde byl léčen pro rozsáhlý bércový vřed, jenž ho trápí již 2 roky, ale v posledních 3 měsících se stav rány zhoršil. Pacientovy lékařské diagnózy zní: lymfadenopatie inquinální oboustranná, ložiskový proces v játrech, lymfedém DK bilaterálně do třísel, více vpravo, ulcus crucis floridní l. dx., pravostranná ICHS oběhově dekompenzována charakteru anasarky, fibrilace síní a dilatace srdečních oddílů, hypertenze, stp. erysipelu před sedmi lety. Ošetřovatelská anamnéza: pacient bolesti nemá, nehubne, chuť k jídlu má, sebeobsluhu zvládá, je aktivní, orientovaný a po psychické stránce špatně zvládá pobyt v nemocnici.

Léčba bércového vředu

1. den: Bércový vřed o velikosti 29 x 16 cm, hluboký 4 mm, situován po 3/4 obvodu ve střední části pravého lýtka. Rána je žlutě povleklá, secernující s bílými ostrůvky. Ve velmi malých částech viditelná granulující tkáň. Provedli jsme stěr z rány a pak ji 15 min dezinfikovali obkladem s Prontosanem. Okolí rány jsme ošetřili zinkovou mastí. Poté jsme na ránu přiložili Aguacel Ag, který je ideální na infikované a secernující rány. Celou ránu jsme překryli Granuflexem, jenž napomáhá k čištění a granulaci. Přiložili jsme nesterilní kompresi a nakonec nohu zabandážovali, což je také důležitá součást léčby bércových vředů. Pacient byl o všem řádně edukován.

2. den: Vyměnili jsme pouze nesterilní kompres a nohu opět zabandážovali. Vzhledem ke zvýšené secernaci jsme ránu kompletně převazovali každé dva dny. Použití materiálu se neměnilo.

11. den – dimise: Rána secernuje, střed rány s jasně červenou spodinou, žlutý povlak po stranách se postupně odlučuje, rána se čistí, dochází k mírnému zlepšení. Ránu jsme osprchovali a dali obklad s Prontosanem, pouze na žluté plochy Aquacel Ag, celou ránu jsme překryli Granuflexem, sekundární krytí a bandáž. Před propuštěním do domácí péče byl pacient řádně edukován o hygieně a způsobu převazu rány a o nutnosti bandáže.

Doporučili jsme mu jako doplněk stravy speciální výživný koktejl Cubitan. Bílkoviny, vitaminy a minerály jsou pro hojení ran nezbytné. K domácímu ošetřování jsme zvolili vlhkou terapii pomocí Dermacynu a sekundárního krytí. Domluvili jsme se na převazech u nás 2krát týdně. Pozitivní je, že pacient má zájem o další péči, výborně spolupracuje.

30. den: Rána velikosti 24 x 15 cm, převládá granulační tkáň, mírná secernace. Oplach Prontosanem, na povleklou polovinu rány Aquacel Ag a Granuflex, na tkáň bez povlaků Granuflex Extra Thin, sekundární krytí a bandáž.

44. den: Rána klidná, bez povlaků, granulující, bez secernace. Po domluvě s pacientem pokračujeme v aplikaci obkladů Dermacynem, sekundární krytí, bandáž. Nadále převazy u nás každé 3 dny.58. den: Rána klidná, granulující bez secernace. Přes Vánoce na převazy nedocházel, byl u svých příbuzných. Pokračoval doma v terapii Dermacynem.

68. den: 29. 12. byl pacient hospitalizován na interním oddělení pro edém scrota a mnohačetnou lymfadenopatii. Došlo ke zhoršení celkového zdravotního stavu: subfebrilie, nechutenství, lymfedém, susp. flegmona v podbřišku, velké postižení jaterních žil. Také došlo ke zhoršení stavu rány: povleklá, secernující a zapáchající. Okolí rány je klidné. Proveden stěr z rány, nasazena ATB a na povleklou spodinu přiložen Aquacel Ag, sekundární krytí a bandáž.

78. den: Pacient propuštěn s ATB léčbou, která vyhovuje i podle výsledků stěrů. Velikost rány 17 x 9 cm. Vzhledem k tomu, že stav rány stagnuje, i nadále žlutě povleklá s velkou secernací, aplikujeme na ránu Actisorb 250 aktivovaný fyziologickým roztokem. K této variantě jsme přistoupili i proto, že pacient si bude provádět převazy doma sám. K nám bude dojíždět každý druhý den.

87. den: Z laboratorních výsledků z předešlé hospitalizace vyšel pozitivní Quantiferon – TBC, toxoplazmóza. Rána bez secernace, žlutý povlek ustupuje. Hloubka rány je 2 mm. Na ránu aplikovány Betadine obklady. Další léčba konzultována s odborným pracovištěm.

94. den: Pacient je překládán i s veškerou dokumentací týkající se péče o bércový vřed na plicní oddělení liberecké nemocnice.

Závěr

Léčba ran musí být komplexní, sebelepší materiály bez správné výživy a vhodné medikamentózní léčby jsou drahým šidítkem, které dobře vypadá, ale jeho účinnost je téměř nulová. Zdravotník i pacient musí mít na paměti, že léčba je dlouholetá a zhoršení celkového zdravotního stavu se výrazně projeví i na ráně. V neposlední řadě je nedílnou součástí léčby edukace nemocného, případně členů rodiny a jejich aktivní zapojení do komplexu léčebných opatření.


Bc. Lucie Hlubůčková, Jaroslava Benešová, interní oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou (benesova@nemjbc.cz)

Ohodnoťte tento článek!