Osobní ochrané pracovní prostředky

SOUHRN V článku bychom chtěli upozornit na některá úskalí dodržování zákoníku práce z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví v souvislosti s používáním osobních ochranných prostředků a následně daňově uznatelných nákladech z hlediska zákona o účetnictví.

SUMMARY In the article we would like to point to some challenges in following the work law associated with work safety and health protection, using personal protective equipment, and accounting.

K vybavení svých zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky musí zaměstnavatel přistupovat individuálně, zhodnocením místních rizik. Hledáme-li předpis, který by „rozparceloval“ jednotlivé pracovní profese a určil zaměstnavateli rozsah vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP), najdeme pouze přílohu nařízení vlády č. 495/2001 Sb. s víceméně informativním charakterem. V novém zákoníku práce (ZP) se v § 104 dočteme: „Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.

Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.“ Pojem „rizika“ bývá ze strany zaměstnavatelů často špatně chápán. Zjednodušeně řečeno: pro stanovení rozsahu vybavení je zapotřebí zhodnotit veškerá rizika číhající na zaměstnance při výkonu jejich práce.

A nesmíme zapomínat na rizika a na požadavky vybavení OOPP ze strany zdánlivě nezúčastněných subjektů, zejména: * výrobců strojů, přístrojů a zařízení, kteří si stanovují rozsah vybavení v provozní dokumentaci, * dodavatelů chemických a nebezpečných látek, kteří uvádějí minimální požadavky na vybavení OOPP v bezpečnostních listech, * místně příslušné krajské hygienické stanice ve smyslu vyhlášení rizikového pracoviště a stanovení následných opatření apod.

ZA OOPP SE PODLE USTANOVENÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY 495/2001 SB.

NEPOVAŽUJÍ:

* běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví před riziky a nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění (týká se zaměstnanců agentur domácí péče), * výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle zvláštních právních předpisů, * speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo v pořádkových a bezpečnostních silách, * výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích, * sportovní výstroj a vybavení, * ochranné prostředky určené pro sebeobranu, * prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti.

Poskytovat lze pouze OOPP, u nichž výrobce nebo dovozce posoudil shodu vzorku OOPP autorizovanou osobou, podle příslušného nařízení vlády vydaného k provádění zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (označený CE). Posouzení se nevyžaduje pro jednoduché OOPP, u nichž může výrobce nebo dovozce předpokládat, že uživatel je schopen zhodnotit úroveň ochrany proti běžným rizikům, která mohou být včas a bezpečně uživatelem rozpoznána (např. běžné pracovní rukavice, pokrývky hlavy, pracovní oděvy, kromě oděvů a doplňků s vysokou viditelností).

Zaměstnavatel poskytuje OOPP podle seznamu zpracovaného na základě zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovištích. Vlastní stanovení a přidělování OOPP zaměstnanci provádí zaměstnavatel, resp. vedoucí zaměstnanci, na základě hodnocení pracovních a zdravotních rizik, která na zaměstnance působí nebo mohou působit.

JEDNOTLIVÉ DRUHY OSOBNÍ OCHRANY ZAMĚSTNANCE JE NUTNO HODNOTIT PODLE RIZIK:

* jimž je zaměstnanec vystaven v pracovním postupu; * představovaných samotným OOPP; * vznikajících z nesprávného používání OOPP.

Způsob, podmínky a dobu používání OOPP stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem OOPP (§ 3 odst. 4 nařízení vlády č. 495/2001 Sb.). PŘI HODNOCENÍ RIZIK pro výběr a použití OOPP se postupuje zejména podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb., která v tabulkové formě umožňuje také hodnotit rizika podle ohrožené části těla a druhů nebezpečí, která se dělí na fyzikální, chemická a biologická.

Zhodnocení rizik a případnou úpravu seznamu pro poskytování OOPP provede zaměstnavatel znovu, jakmile dojde ke změnám, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v důsledku zavedení nové technologie, vzniku nových pracovních podmínek nebo změny dosavadních pracovních podmínek podle druhu prací. Z tohoto vyplývá, že i práce sestry v domácím prostředí má svá rizika a zaměstnavatel je podle legislativy povinen vybavit zaměstnance vhodnými OOPP.

DAŇOVÁ PROBLEMATIKA

Shrňme, kdy OOPP bude patřit k výdajům (nákladům) zaměstnavatele vynaloženým na dosažení, zajištění a udržování zdanitelných příjmů, ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Je samozřejmé, že toto prokazování bude vždy ležet na daňovém subjektu, který pro uznání bude mimo jiné předkládat: směrnici k poskytování OOPP s doloženou tabulkou vyhledání rizik podle přílohy nařízení vlády č. 495/2001 Sb. pro každou profesi, kopii certifikátu OOPP a kartu zaměstnance vybavování OOPP.

OD JAKÝCH ORGÁNŮ LZE OČEKÁVAT KONTROLNÍ ČINNOST V OBLASTI OOPP?

Je to především Státní úřad inspekce práce, Krajská hygienická stanice, oddělení hygieny práce a v neposlední řadě u těch zaměstnavatelů, kde je založena místní odborová organizace i Odborový inspektorát bezpečnosti práce. NEBEZPEČÍM PRO ZAMĚSTNAVATELE je vznik pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jehož bezprostřední příčinou bylo nedostatečné vybavení OOPP ze strany zaměstnavatele.

Pomineme-li možnou trestní odpovědnost odpovědných osob, ztratí zaměstnavatel možnost zprostit se odpovědnosti za „škodu“ podle ustanovení § 367 ZP a může to mít za následek i výluku z pojistného plnění zákonného pojištění zaměstnavatele. Pokuta od výše uvedených kontrolních orgánů by pak byla samozřejmostí.

ZÁVĚR

Současně platné předpisy dávají při vybavování pracoviště OOPP zaměstnavateli volnost. Proto se objevují provozy, kde zaměstnanci pracují v civilním oblečení (třeba sestry v domácí péči), aniž by si zaměstnavatel uvědomoval rizika, která podstupuje.

LITERATURA

K dispozici na www.rovs.cz anebo www. bozpinfo.cz


Petr Deraha1, Pavla Andrejkivová2 certifikovaný specialista bezpečnosti práce1, všeobecná sestra Ladara s. r. o., Agentura domácí zdravotní péče, Karlovy Vary2 (andrejkiv.p@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!