Osobní ochranné pracovní prostředky ve zdravotnictví z pohledu hygienické asistentky

Osobním ochranným prostředkem se podle nařízení vlády č. 21/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, rozumí každý prostředek určený k nošení nebo držení jednotlivcem pro ochranu před jedním nebo více zdravotními a bezpečnostními riziky.

Podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, musí být osobní ochranné pracovní prostředky po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům. Jejich používání nesmí představovat další riziko, musejí odpovídat podmínkám na pracovišti, respektovat ergonomické požadavky a musejí být také přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců.

Samotný druh, způsob, podmínky a dobu používání osobních ochranných pracovních prostředků (dále OOPP) stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a toho kterého pracoviště pracoviště. Povinností zaměstnance je při práci osobní ochranné pracovní prostředky používat a dále dbát o svou vlastní bezpečnost.

PROBLEMATIKA OOPP VE ZDRAVOTNICTVÍ

Na klinických pracovištích zdravotnických zařízení se kromě pracovního oděvu (šaty, kalhoty, košile, pláště) a pracovní obuvi setkáváme s používáním OOPP podle specifi ckých rizik, resp. faktorů (biologičtí činitelé, chemické látky, ionizující záření, neionizující záření) vázaných k druhu a charakteru vykonávané práce a pracoviště.

U BIOLOGICKÝCH ČINITELŮ se jedná o OOPP, které jsou užší součástí bariérové ošetřovací techniky. Jsou to zejména rukavice, respirátory, ochranné brýle, obličejové štíty a igelitové zástěry. Pokud se provádí na pracovištích izolační opatření v souvislosti s výskytem nebo podezřením na infekční onemocnění, volí se bariérová ošetřovací technika včetně OOPP s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění, tj. přerušit cestu přenosu.

V každodenní praxi jako OOPP slouží i ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY (ústenka, operační pláště), které primárně zajišťují ochranu pacienta. U CHEMICKÝCH LÁTEK jsou to zejména rukavice, respirátory, ochranné brýle a obličejové štíty zabezpečující ochranu dýchacích cest a mechanickou ochranu proti potřísnění a poleptání.

U IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ jsou to zejména rtg zástěry, tuniky, nákrčníky, rukavice, ochranné brýle, které brání průniku rentgenového záření.

U NEIONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ jsou to ochranné brýle odpovídající vlnovým délkám laserového přístroje. Hlavním kritériem pro výběr OOPP by měla být úroveň poskytované ochrany ve vztahu k prováděným pracovním činnostem.

RUKAVICE poskytují ochranu proti biologickým činitelům a chemickým látkám. Při výběru rukavic by nás mělo zajímat splnění požadavků evropských norem ČSN EN 420 -všeobecné požadavky na ochranné rukavice, ČSN EN 388 – odolnost vůči mechanickým rizikům a ČSN EN 374 – odolnost vůči mikroorganismům a chemickým látkám. V rámci výběru rukavic musíme určit, k jakým činnostem budou používány a s tím spojenou úroveň požadované ochrany. Toto hodnocení zahrnuje mimo jiné požadavky, které jsou kladeny na pevnost, pružnost, trvanlivost, odolnost vůči mikroorganismům, chemickou odolnost, na hmatovou citlivost a komfort. Na českém trhu jsou zastoupeny zejména latexové, nitrilové a vinylové rukavice, které poskytují různé stupně ochrany ve vztahu k rizikovým faktorům.

OCHRANNÉ BRÝLE, RESP. OCHRANNÉ OBLIČEJOVÉ ŠTÍTY, slouží jako ochrana před biologickým materiálem (biologickými činiteli) a také jako ochrana proti nárazu drobných pevných částic. Ve vztahu k možným rizikovým faktorům by nás měla zajímat mechanická odolnost těchto ochranný prostředků, odolnost proti poškrábání a zamlžování. Požadavky na ochranné prostředky sloužící k ochraně očí stanoví ČSN EN 166. Tyto pomůcky slouží k opakovanému použití, resp. na jedno použití. Ústenka může být součástí ochranného štítu.

RESPIRÁTORY slouží jako jediná ochrana dýchacích cest ve vztahu k biologickým činitelům a chemickým látkám. ČSN EN 149 rozlišuje tři stupně ochrany podle účinnosti filtrování částic a maximální propustnosti.

POUŽITÍ ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ JAKO OOPP

Zdravotnickým prostředkem se podle zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, v platném znění, rozumí nástroj, přístroj, pomůcka, zařízení, materiál nebo výrobek používaný samostatně nebo v kombinaci pro účely diagnózy, prevence, monitorování, léčby nebo mírnění nemoci, vyšetřování, náhrady anebo modifi kace anatomické struktury či fyziologického procesu. Podle směrnice 89/656/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci jsou ÚSTENKY z OOPP vyjmuty, nejsou jako OOPP klasifi kované, ale patří mezi zdravotnické prostředky. EN 14683 stanoví požadavky a testovací metody pro operační ústenky (přijata v listopadu 2005) a upřesňuje jejich problematiku v rámci Medical Device Directive 93/42/EEC. Ke stanoveným vlastnostem ústenek patří účinná bakteriální filtrační schopnost, dechová odolnost a odolnost proti potřísnění. Představují bariéru sloužící k zabránění přímého přenosu infekčního agens mezi personálem a pacientem. Z hlediska ochrany personálu poskytuje správně zvolená ústenka ochranu proti potřísnění biologickým materiálem.

Požadavky na OPERAČNÍ PLÁŠTĚ A ODĚVY DO ČISTÝCH PROSTOR stanoví ČSN EN 13795 s názvem Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, nemocniční personál a zařízení. Tato norma stanoví bariérové vlastnosti pro zamezení průniku bakterií oděvem do operačních ran (prevence pooperačních infekcí) a zároveň chrání pracovníky operačního týmu před průnikem biologických činitelů. Hodnotí se odolnost vůči mikrobiální penetraci za sucha a mokra, pevnost v tahu za sucha a mokra, odolnost proti protržení za sucha a mokra, odolnost proti průniku tekutin, mikrobiální čistota, čistota -nepřítomnost partikulárního materiálu a třepivost. Splnění požadavků normy ale neznamená, že operační pláště poskytují požadovanou ochranu, pokud jednotlivec nezvolí přiměřený plášť podle konkrétního zdravotnického výkonu (například typ operačního pláště v souvislosti s typem a délkou chirurgického výkonu). Při výběru všech OOPP by bezpečnost měla být určujícím požadavkem, volba nejlevnější varianty může přijít draho.

LITERATURA
Cikrt, M. a kol.: Analýza rizik při práci. Praha, Státní zdravotní ústav, 2002. Hentschel, P.: Ústenky hrají v kontrole infekce důležitou roli, The standard, 2004, č. 2, s. 3. Hentschel, P.: Plášť není jen plášť, The standard, 2004, č. 2, s. 5. Hentschel, P.: Bezpečnost můžeme nyní měřit, The standard, 2004, č. 2, s. 6-7. Podstatová, H.: Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa. Olomouc, EPAVA, 2002. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Nařízení vlády č. 21/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a změně některých souvisejících zákonů.

SOUHRN

Hlavním kritériem při výběru osobních ochranných pracovních prostředků by měla být úroveň poskytované ochrany ve vztahu k prováděným pracovním činnostem a s nimi spojenými specifickými riziky. Kalkulace s cenovými relacemi je z ekonomického hlediska jistě důležitá, ale neměla by být určujícím měřítkem výběru.

SUMMARY

The main criteria for the selection of personal protective equipment should be the level of protection provided in relation to the working activities and specific risks. Economical factors are also important but they should not be the main one.


O autorovi: Jana Hrončeková, Útvar náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, FN Motol, Praha (jana.hroncekova@fnmotol.cz)

Ohodnoťte tento článek!