Pacient na operačním sále

10. 1. 2008 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Autorka článku popisuje celý proces pobytu pacienta na operačním sále. Důraz klade na komunikaci s pacientem, opakovanou kontrolu dokumentace apod. Věnuje se otázce manipulace s pacientem (polohování). V závěru článku zdůrazňuje, že ukončením operace manipulace a kontakt s pacientem nekončí. Do předání k další péči na jiné oddělení je prioritou celého týmu bezpečnost a psychický i fyzický komfort pacienta.


SUMMARY

The author of the article describes the intraoperative stage. She stresses the importance of communication with the patient, repeated checks of documentation etc. She also mentions positioning of the patient. Also important is to know that the patient care does not finish with the end of the surgery. Until the patient is transferred to another unit his safety and psychological and physical comfort are the team’s priority.

Rozšiřující se lidská populace s sebou přináší mnoho změn ovlivňujících náš život. Faktory, mezi které řadíme stres, vyčerpání, nedostatek spánku, zvyšující se pracovní tempo a v neposlední řadě i měnící se životní prostředí, můžeme považovat za faktory s negativním dopadem na naše zdraví. Pokud onemocníme, snažíme se vyhledat lékařskou pomoc. Máme to štěstí, že v našem státě existuje rozsáhlá síť zdravotních zařízení, kam se může daný jedinec obrátit v případě obtíží a kde je mu poskytnuta odborná péče nejen v oblasti všeobecného lékařství, ale i na různých specializovaných pracovištích.

Jedním z nich je i ortopedie. Konkrétně naše ortopedická klinika se zaměřuje na aloplastiky velkých kloubů a operace muskuloskeletálních tumorů. Disponujeme třemi operačními sály. Mimoto provádíme některé traumatologické, artroskopické operace, dále septické a drobnější ortopedické výkony. Jak však jeden slavný a vážený lékař řekl: „Není malých operací.“ Ráda bych vám nyní přiblížila průběh péče o pacienta během celého pobytu na našem operačním sále.

Nemocný, který je náležitě připraven k operačnímu výkonu, je z oddělení přivezen na určený operační sál podle rozpisu v operačním programu. Převzetí nemocného probíhá ve vstupním filtru, kde si jej přebírá personál OS od sestry z příslušného oddělení. Pacient musí být náležitě informován o dalších krocích při jeho pobytu na operačním sále. Komunikace na OS je nezbytnou součástí péče o pacienta.

Proto se s ním snažíme již od prvního setkání pozdravem a představením se navázat bližší verbální kontakt, abychom předešli stavu úzkosti a strachu, který každý pacient bez rozdílu věku pociťuje. Navodíme příjemnou atmosféru např. úsměvem, podáním ruky. Laskavost v ošetřování pacienta nám nesmí být cizí a snažíme se vyhovět i takovému přání, jako je i podání buničiny k osušení případných slz.

Zvláštní péči musíme věnovat dětem, které zde čas od času operujeme. Do komunikace zahrnujeme i ověření totožnosti pacienta, poté jej vyzveme k odložení svršků, přičemž dodržujeme etické zásady. Přikryjeme pacienta operační rouškou, vlasy operační čepicí a poprosíme jej o přesunutí se na desku operačního stolu, opatřenou gelovou podložkou, gumovkou a rouškou. Přitom se snažíme pacientovi pomáhat, eventuálně si na pomoc zavoláme další personál OS. Od sestry převezmeme dokumentaci a převezeme nemocného na přípravnu OS. Kontrola probíhá i zde a děje se opakovaně ještě několikrát, aby se předešlo záměně pacienta, jeho operované strany či jakýmkoli jiným nepředvídaným okolnostem.

Zaměřujeme se na srovnání dat ústně podaných pacientem s operačním programem a chorobopisem včetně kontroly stranového protokolu. Před příchodem anesteziologického týmu ještě nemocného přikryjeme dekou, aby nedošlo k podchlazení, podložíme hlavu a jiné časti těla, pokud si to pacient přeje. Maximálně dbáme na jeho pohodlí, přičemž jej opět informujeme o dalším postupu v péči.

Anesteziologický lékař se s pacientem domlouvá na způsobu anestezie, podle jeho stavu a požadavků. Anesteziologický tým zajistí žilní vstup a kontrola TK probíhá automaticky pomocí přístroje. S pacientem manipulujeme vždy šetrně. Polohy nemocného před i v průběhu operace jsou velmi důležité. Pomáhají operatérovi při operačních výkonech a anesteziologovi při celkové, svodné (subarachnoidální a epidurální) anestezii, či periferních blokádách. Poté, co je přítomen a připraven operační tým, je pacient přesunut na OS v poloze na zádech nebo na boku.

Pacienta zacévkujeme po domluvě s anesteziologickým lékařem, přiložíme nulovou elektrodu, a pokud to typ operace či operatér dovolí, tak i pneumatický turniket a následně jej napolohujeme k dané operaci. Typu operace odpovídají operační polohy. Přitom dbáme na to, aby nedošlo k poškození nemocného v důsledku špatného podložení (otlaky kůže, komprese nervů, cév - prokrvování a krevní oběh), komprese hrudníku a břicha.

K polohování používáme klínky, válečky, podložky, vaty, roušky, zarážky, kladky, speciálně upravené stoly. Polohování provádíme většinou, až když je pacient uveden do stavu anestezie. Poloha musí být stabilní, ale zároveň upravena tak, aby se mohlo s pacientem částečně manipulovat. Polohování pacienta nemůže provádět pouze jedna osoba. Jsou zapotřebí minimálně dvě i více z důvodu bezpečnosti (pád, jiná poranění), neboť polohy k určitému typu operace jsou velmi složité. Musíme brát v úvahu i hmotnost pacienta.

Některé bychom sice mohli obracet „tzv. jednou rukou“, ale zato na jiné potřebujeme jeřáb. Podobná zařízení možná někde existují, ale my si musíme vystačit zatím jen s navýšeným počtem rukou. Po napolohování následují dezinfekce operačního pole, sterilní rouškování a vlastní operace. Během některých typů operací či anestezie je možná i verbální komunikace s pacientem. Například u svodné anestezie, periferních blokádách nebo u zákroků prováděných v lokální anestezii.

Nemocný s námi spolupracuje téměř v průběhu celého výkonu - může nám sdělit vnímání bolesti (ostrá, tupá, tlak, pálení), pocity nevolnosti, strachu apod. To vše se snaží eliminovat celý operační tým. Po fyzické stránce dobrým znecitlivěním, po psychické stránce např. hovorem sestra vs pacient, pouštěním hudby a neustálou kontrolou jeho zdravotního stavu. Ukončením operace manipulace s pacientem nekončí. Důsledně dbáme pokynů operatéra a anesteziologa. Vzhledem k tomu, že pacient nemusí být (zejména po celkové anestezii) orientován v čase a prostoru, snažíme se ho uklidnit dotykem, tlumíme rušivé podněty, snažíme se mu pokud možno klidně vysvětlit, kde se nachází, že má po operaci a co se s ním v nejbližší době bude dít. Do předání jej chráníme před pádem.

Nemocného uvádíme do základní polohy na zádech a po jeho stabilizaci odvážíme na JIP nebo určené oddělení opět přes filtr OS. Na lůžko nebo vozík překládáme v týmu. Stav pacienta, průběh anestezie, krevní ztráty a následnou péči včetně ordinace předává anesteziologický lékař. Ošetřovatelský postup a dokumentaci má na starosti anesteziologická sestra. Sálová sestra předává informace sestře JIP o průběhu operace, pokyny operatéra, počet drénů, eventuálně retransfuze, typ TP (cementovaná, necementová), stav kůže, prokrvení končetin (operační rány). Tím končí pobyt jednoho nemocného na OS.

Během dne se na našich sálech vystřídá až 15 pacientů. Každému z nich se věnujeme, jak nejlépe umíme, abychom mu pomohli překonat již výše zmíněnou úzkost a strach z operace. Ne vždy se ale daří vše dodržet tak, jak bychom si přáli a jak by to mělo být správné. Ale přiblížení se k dokonalosti, tak aby nedošlo k újmě na zdraví pacienta, v tom spočívá vysoká profesionalita týmu na OS. Může nás pak těšit zdárný průběh operace a spokojený pacient, kterému pak jen můžeme přát brzké uzdravení.


Eva Špičáková I. ORT klinika FN u sv. Anny Brno

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?