Perioperační péče o pacienta při operaci TEP

Na našem pracovišti provádíme operace totálních endoprotéz více než 10 let. V loňském roce jsme provedli 100 operací kyčle nebo kolena. Počet těchto operací všeobecně narůstá. Zvyšuje se průměrný věk pacientů podstupujících operaci. Předoperační příprava je proto náročnější.

We have been doing total joint replacement surgeries form more than 10 years. In the year 2007 we performed 100 hip or knee replacements, and the number is increasing. As the age of the patients is increasing the preparation of the patients is more complex.

První informace o pacientovi se dozvídáme z operačního programu a databáze. Zjistíme tak jméno pacienta, jeho věk, diagnózu, jaké má obtíže a na jaký půjde operační výkon. V databázi si také ověříme, jedná-li se o první operaci totální endoprotézy (TEP) a správnost uvedené strany operované končetiny. Na standardním oddělení probíhá předoperační příprava podle standardu. V den operace je pacient přivezen do předsálí operačního sálu a je přeložen na sálový vozík.

Příjezdem do předsálí se pacient dostává do prostředí pro něj neznámého, navíc je plný úzkosti a strachu z operačního výkonu. Proto potřebuje náš laskavý a povzbudivý přístup. Jako první se pacienta ujímá anesteziologická sestra, která zajišťuje žilní vstup a připravuje elektrody pro monitorování EKG. V další přípravě pokračují sanitáři oholením operačního pole, nejprve však pacienta poučí, jak bude holení probíhat.

Komunikují s pacientem vlídně, zachovávají stud a etiku pacienta. Není nic horšího, než když k vám někdo mlčky přistoupí a s holicím strojkem v ruce odhrne přikrývku. I to se občas stává. Pro pacienta musí být čekání v předsálí nekonečné. Sice má již aplikovanou premedikaci, ale o to citlivěji vnímá to, co se kolem něj děje, a tak se snažíme chovat tiše a nepokřikovat po sobě.

Operace a pooperační období

Na operačním sále se nemocného ujímá perioperační sestra, která pomáhá sanitáři přeložit pacienta na operační stůl. Někteří pacienti se bojí, že operační stůl je příliš úzký a mohli by spadnout. V takovém případě je potřeba pacienta uklidnit. Pak přiložíme nemocnému neutrální elektrodu a připravíme potřebnou polohu. Většina operací TEP se provádí na zádech s podloženou končetinou. Do polohy na boku nebo na břiše uvádíme pacienta, až když je v narkóze. Případné cévkování provádíme také až po úvodu do anestezie. V době, kdy pacient ještě nespí, se snažíme s ním komunikovat. Ptáme se na výskyt alergií a znovu upřesníme operovanou stranu.

Ve fázi vlastní operace se všichni soustřeďují na operační výkon. Ve chvíli, kdy už se uzavírá operační rána, polevuje naše napětí. Operace TEP jsou náročné pro všechny zúčastněné. Po skončení operace přikládáme na ránu sterilní krytí, napojíme drenáže a překládáme pacienta na vozík. V předsálí předáme pacienta sestrám chirurgické JIP. Může se zdát, že tímto okamžikem pro nás kontakt s pacientem končí. Ne úplně.

Operační blok navazuje na oddělení JIP. Několikrát denně procházíme okolo našich pacientů. Můžeme zajít na ošetřovnu a zeptat se, jak se jim daří nebo pacienta navštívit. Hodně informací se dozvíme z databáze. Protože se každý den dostanu na standardní oddělení, mám možnost vidět pacienty po operaci TEP, jak procvičují nácvik chůze s rehabilitační pracovnicí. Je to uspokojivý pocit vidět jejich snahu. I já se je snažím povzbudit.

Závěr

V dnešní době se nás dotýká moderní pojem edukace pacientů perioperační sestrou. Na druhé straně se zvyšuje náročnost operačních postupů, je mnoho nových metod. Jen u nás to bylo pět typů instrumentárií pro operaci TEP. Také přístrojové vybavení je mnohem obsáhlejší a s tím souvisí delší čas na přípravu operace. Donedávna jsme byly pouze instrumentářkami, které se starají o přípravu materiálu, nástrojů, instrumentují a především uklízejí. Přiznám se, že naše komunikace s pacientem se mnohdy omezila na pouhé „dobrý den“. Edukace je určitě pozitivním krokem moderního ošetřovatelství a týká se i perioperačních sester.

Určitě velké plus mají centrální operační sály, protože sestrám odpadá příprava a sterilizace materiálu používaného na operačním sále, která zabere dost času. Jen o kolik narostla dokumentace ke sterilizaci. Zde by bylo možné získat potřebný čas k edukaci. Někdy se také navyšuje operační program o akutní operace. Práce na sále končí až ve večerních hodinách. Je potřeba se podřídit chodu standardního oddělení.

Stále se nám zdá, že je na vše málo času. Dovedu si představit, jak by vypadala edukace pacientů před operací v případě, že jich je na operačním programu deset a máte na ni minimum času. Zatím edukaci perioperační sestrou neprovádíme, ale ani se jí do budoucna nebráníme.


Oldřiška Rozmahelová staniční sestra operačních sálů chirurgického oddělení, Vojenská nemocnice Brno (orozmahelova@vnbrno.cz)

Ohodnoťte tento článek!