Pracovní oděv – uniforma, či osobní ochraný prostředek?

SOUHRN Vývoj používání pracovních oděvů při poskytování ošetřovatelské a lékařské péče sahá až do samotných začátků jejího poskytování jako organizované činnosti. Jde o uniformu, která odlišuje zaměstnance zdravotnických zařízení od veřejnosti, tedy pacientů a návštěvníků.

SUMMARY Development of using special working clothes when providing nursing and medical care goes leads to the very beginnings of organized healthcare. It is a uniform which differentiates the staff of healthcare facilities from the public, e.g. patients and visitors.

Po roce 1990 si zdravotnická zařízení a především samotné sestry pod vlivem celospolečenských událostí prosadily i změnu pracovního oděvu. Je zajímavé, že na rozdíl od nelékařských oborů zůstaly lékařské profese věrné bílým kalhotám, košilím a plášťům. Zatímco lékaři se v posledních letech oblékají převážně do bílých kalhot, košilí a halen, začali nelékařští zdravotničtí pracovníci experimentovat, a to nejen v barevných variacích, ale i ve volbě střihů a materiálů. Nabízený sortiment je ze strany dodavatelů velmi rozmanitý.

Od kostýmků, krátkých kalhot, různých typů halen a košil až po nepřeberné množství šatů v různých variantách. Ne vždy je však volba pracovních oděvů pro nelékaře správná. Často dochází k chybám při výběru materiálů a střihů, které brání v pohybu při ošetřování, správně nebývá zvolen ani typ oděvu vzhledem k užití, tedy vyžadované funkčnosti.

PRACOVNÍ ODĚV VE ZDRAVOTNICTVÍ MUSÍ: * chránit před riziky spojenými s poskytováním zdravotní péče, *identifikovat svého nositele vzhledem k jeho postavení v zařízení – odlišení profesí a funkcí, *splňovat estetické hledisko, *pomáhat při poskytování zdravotní péče (nesmí bránit pohybu, musí mít kapsy k uložení pomůcek, jako je tužka apod.).

POŽADAVKY NA PRACOVNÍ ODĚV:* nezávadnost materiálu, *kvalita zpracování, vhodný střih a druh, který odpovídá pracovnímu výkonu, *bezproblémová údržba a zpracování v prádelnách, *vzhled.

Na základě definice těchto požadavků je nutné při výběru pracovního oděvu dodržovat zásady, které jsou legislativně zakotvené v platných bezpečnostních předpisech a vyhláškách. Podmínky poskytování pracovního oděvu se řídí předpisy stanovenými jednotlivými státy, ale i v rámci jednoho státu se přístup k této problematice liší. Je rozdíl v přístupu státních a soukromých zařízení.

ČISTÉ PRÁDLO A ČIPOVÉ KARTY

Na rozdíl od České republiky, kde je povinností zaměstnavatele poskytnout pracovníkovi osobní ochranné prostředky včetně jejich údržby (praní a opravy), vybírá si v některých zemích zaměstnanec sám z katalogu schválených pracovních oděvů, oděv si zakoupí v počtu, který si zvolí, a sám ho ošetřuje. Je ale otázka, zda je tento způsob po stránce hygienicko-epidemiologické správný. Jako velmi efektivní hodnotím systém, se kterým jsem se setkala v Univerzitní nemocnici Maastricht.

Při nástupu je zde, podle typu profese a druhu pracoviště, zaměstnanci přidělen příslušný typ pracovního oděvu, přičemž jsou údaje o druhu a velikosti zaneseny na jeho čipovou identifikační kartu. Ten si pak vždy při nástupu na pracovní směnu v centrálním výdeji přiložením karty ke snímači automatu svůj pracovní oděv vyzvedne. Při odchodu vhodí pracovní oděv do sběrného automatu.

Z mého pohledu se poměrně vysoké vstupní investice do takového systému musejí rychle vrátit, vzhledem k tomu, že jde o velmi efektivní systém. Snižuje počet pracovních oděvů, není náročný na osobní skříňky k jejich uložení a zaručuje čistotu a funkčnost tohoto oděvu. Nikde ve skříních neleží nevyužité drahé pracovní oděvy.

ZÁVĚR

Poskytování pracovního oděvu je v návaznosti na platnou legislativu České republiky pro zaměstnavatele finančně velmi náročné, proto by měl při rozhodování o jeho změně důkladně zvažovat, jaký zvolí. Zaměstnanec by však neměl pokládat poskytnutí pracovního oděvu za samozřejmost, a podle toho by s ním měl také zacházet.


Bc. Erna Mičudová úsek ošetřovatelské péče FN Brno (emicudova@fnbrno.cz)

Ohodnoťte tento článek!