Pracovní podmínky a stres

Cíl úkolu a sledovaný soubor Cílem úkolu bylo pomocí dotazníku zahrnujícího faktory pracovní i mimopracovní zátěže sledovat pracovní stres ve vztahu k pocitům subjektivní pohody sálových sester.

Byly sledovány sálové sestry z 10 operačních sálů brněnských nemocnic. Celý soubor zahrnoval 89 sester (podsoubory na jednotlivých pracovištích byly v rozsahu od 5 sester do 14 sester). Výsledky jsou proto zpracovány za celý soubor sester, uvedené rozdíly mezi pracovišti jsou vzhledem k počtu osob pouze orientační. Třetina sester byla ve věku do 30 let, třetina do věku 40 let, čtvrtina do věku 50 let, jen malé procento bylo starších 50 let. Praxe na operačním sále byla u sester v průměru 11 let, pouze 8 % mělo praxi kratší než rok a 13 % více než 20 let. Třetina sester měla dobrý zdravotní stav, dvě třetiny stav přiměřený věku, pouze jedna sestra udávala velké zdravotní potíže. Jde tedy o relativně reprezentační soubor sester již adaptovaných ve svém oboru. Jednosměnný a třísměnný provoz byl u sester zastoupen přibližně stejně – v obou případech třetinou, dvousměnný provoz zahrnoval desetinu sester a čtvrtina pracovala v dvousměnném provozu s ústavní pohotovostí. Směnný režim neměl vliv ani na spokojenost s interpersonálními vztahy, ani na spokojenost s pracovními podmínkami, ani na subjektivně pociťovaný stres.

Výsledky

Z pracovních faktorů si čtvrtina sester stěžovala na klimatizaci, pětina na tepelné prostředí, ostatní stížnosti byly zastoupeny méně (viz graf 1).

Většina sester hodnotila faktory prostředí jako neutrální, pouze jedno pracoviště bylo považováno sestrami za výborné z hlediska hlukových poměrů, u každého faktoru se však najdou pracoviště, která sestrám velice nevyhovují (viz graf 2).

Celkovou spokojenost uvádí graf 3, z kterého vyplývá, že na svém pracovišti je s pracovními podmínkami spokojena pouze třetina sester, téměř polovina je hodnotí jako průměrné a nespokojené sestry tvoří téměř pětinu. Z hlediska sociální atmosféry na pracovišti je potěšitelné, že sestry spolu navzájem vycházejí velmi dobře, jak uvádí polovina sester, třetina sester má velmi dobré vztahy s vedením i s ostatními (viz graf 4).

Relativně příznivé hodnocení vztahů na pracovišti dotvrzuje graf 5, ve kterém je uvedeno procento sálových sester v jednotlivých kategoriích celkové spokojenosti. Výrazně nespokojena není ani jedna sestra, dvě třetiny sester nemají větších výhrad k sociální atmosféře na svém pracovišti a pětina považuje své pracoviště z hlediska interpersonálních vztahů za výborné. Z hlediska stresu až polovina sester souhlasí nebo se přiklání k tvrzení, že prožívá nadměrný stres v souvislosti s výkonem povolání instrumentářky. Dvě třetiny sester se domnívají, že jim pracovní stres narušuje duševní pohodu, polovině sester narušuje tělesné zdraví, třetině pracovní výkonnost a rodinný život (viz graf 6). Téměř pětina sester nedokáže odložit pracovní problémy po skončení pracovní doby. Vztah k dalším stresovým ukazatelům byl jednoznačný: tyto sestry pociťovaly zvýšené psychické potíže, intenzívní problémy v práci a narušený rodinný život. Tato zjištění je třeba brát jako varovný ukazatel, který hovoří pro nutnost intervenčních postupů vůči stresu přímo na pracovištích, tedy v nemocničním prostředí.

Zvládání stresu by nemělo být soukromou záležitostí sester. Sestry téměř neznají speciální techniky ke zvládání stresu, pohyb jako relaxační činitel využívají velmi málo, oblíbenější je pasivní relaxace a využívání sociálních kontaktů. Desetina sester uvádí, že zná jen práci a neužívá žádné relaxační techniky (viz graf 7).

Rekapitulace

Výsledky šetření pracovního stresu u sester brněnských operačních sálů je možno srovnat s výsledky šetření stejnou metodikou, kterou užila ve své absolventské práci J. Šanderová (Životospráva sester na operačních sálech, k dosažení i na www.instrumentarky.cz) pro operační sály Jihlavska, rozdíly nejsou výrazné.

* Věk ani praxe nehrály významnou roli ve vnímání stresu. * Mezilidské vztahy na pracovišti sestry hodnotily poměrně příznivě, nebyly zjištěny významné rozdíly mezi jednotlivými obory. * Byla vytipována pracoviště, kde sestry vnímají pracovní podmínky jako nevyhovující. * Téměř polovina sester pociťovala nadměrný stres v souvislosti s výkonem povolání. * Pětina sester si odnáší problémy z práce domů. * Většina sester nevyužívá technik ke zvládání stresu.

Šetření bylo součástí pilotní studie zabývající se stresovou odezvou na pracovní podmínky a má sloužit jako podklad pro opatření ke zlepšení ergonomie i psychosociálního prostředí operačních sálů.

Tato práce byla ohodnocena zvláštním poděkováním na IX. celostátním kongresu Společnosti instrumentářek (22. – 23 .11. 2004)


O autorovi: Bc. Věra Roubalová, (vera.roubalova@fnusa.cz), FN U svaté Anny, Brno, PhDr. Zdeňka Židková, (zdenka.zidkova@mistral.cz), Zdravotní ústav, Brno

Ohodnoťte tento článek!