Sestry jsou jedním z pilířů českého zdravotnictví

Byl uzavřen 11. ročník soutěže Sestra roku, kterou po celou dobu sleduje a především podporuje také společnost HARTMANN – RICO. Jak vnímají tuto soutěž, co pro tuto značku sestry představují a jak vidí vývoj českého zdravotnictví? S žádostí o rozhovor na tato témata jsme se obrátili na generálního ředitele společnosti HARTMANN – RICO ing. Ľubomíra Páleníka.

Ing. Ľubomír Páleník

* Anketu Sestra roku společnost HART MANN – RICO podporuje již řadu let. Jakou cestu od té doby z vašeho pohledu urazilo české ošetřovatelství?

Myslím, že se výrazně posunulo. Sesterská péče v českých zdravotnických zařízeních je dnes co do kvality a odbornosti na srovnatelné úrovni se západními zeměmi. Velmi pozitivní je, že sestry mají chuť se vzdělávat, zlepšovat své dovednosti a aktivně tak přispívat k postupnému zvyšování kvality zdravotní péče. Každý, kdo si pamatuje situaci v nemocnicích před nějakými 20 lety, musí vidět, jak neuvěřitelně se tato oblast zlepšila.

* Jak vnímáte roli sester v dnešním zdravotnictví?

Ono to v několika variantách zaznělo na Žofíně a lze s tím jen souhlasit – sestry jsou jedním z hlavních pilířů českého zdravotnictví a jejich nezastupitelnost je stále silnější. Odvádějí tvrdou a vysoce kvalifikovanou práci, která pomáhá léčit a zachraňovat lidské životy, stejně jako je tomu v případě lékařů. Zároveň se na ně kladou stále vyšší nároky i v nezdravotnických oblastech, například v komunikaci, managementu či administrativě, a myslím, že se s tím skvěle vyrovnávají, což s ohledem na jejich pracovní podmínky osobně považuji za malý zázrak.

* Toto téma je vzhledem k nedávným protestům lékařů asi největší, které české zdravotnictví řeší. Jak se díváte na celou událost dnes, kdy lékaři a vláda našli společný kompromis?

Na to se dívám z několika úhlů pohledu. Jako potenciální pacient jsem samozřejmě rád, že se podařilo ukončit spory dohodou a k hromadnému odchodu lékařů nedošlo. Věřím, že se na tom významně podepsal i přístup sester, které spory ještě více neprohloubily, i když by na to z hlediska argumentů protestujících lékařů měly stejné právo. Jako ředitel firmy, která v České republice zaměstnává tisíc lidí ve výrobě zdravotnických prostředků, z toho ale radost nemám. Peníze na platy nebyly generovány systémovou reformou, ale půjdou z rozpočtu zdravotnictví. To znamená, že příští roky budou ve znamení výrazných úsporných opatření, která se nevyhnou ani našemu byznysu.

* Během protestů se ale často upozorňovalo na to, že nemocnice mnohdy nakupují zdravotnický materiál a zařízení za vyšší ceny, než by ve skutečnosti musely. Nejsou tedy úsporná opatření namístě?

Úspory samozřejmě namístě jsou. Aby ale byly skutečně účinné, nestačí pouze seřadit jednotlivé produkty podle ceny a vybírat je podle toho, kolik stojí. Efektivní úspory musí zohledňovat nejen samotnou cenu materiálu či prostředku, ale také třeba dopad na rychlost a komfort léčby pacienta.

* Kudy tedy podle vás vede cesta k efektivnímu řízení nákladů ve zdravotnictví?

To je velmi složitá otázka. Budu-li se držet oblasti zdravotnických prostředků, osobně vidím tuto cestu v trendu porovnávat celkový ekonomický účinek léčby, tzv. HTA (Health Technology Assessment), který se pomalu ve světě prosazuje. Když porovnám klasickou gázu s moderním prostředkem pro vlhké hojení ran, je několikrát levnější. Ale ránu zase vyléčí – pokud vůbec – několikrát pomaleji a pro pacienta i bolestivěji. Tedy dražší prostředek v závěru přinese výrazně nižší vedlejší náklady spojené s hospitalizací, pacient se díky němu může rychleji vrátit do práce atd. Ale z hlediska celkového systému jen toto samozřejmě nestačí. Chceme-li efektivní zdravotnictví, neobejdeme se bez komplexní reformy.

* Co byste změnil?

Zcela určitě bych neměnil základní princip, na němž naše zdravotnictví stojí – solidaritu. Tento princip ale musí být udržitelný. Věřím, že potřebné zdroje může zdravotnictví získat pouze tehdy, začne-li fungovat více – lepší slovo mne nenapadá – byznysově. Jako zajímavý příklad může posloužit nemocnice v Chrudimi, jež jako jedna z prvních využila našich služeb, které nabízíme v rámci projektu HARTMANN Solutions. Jde o servisní systém, který kromě dodávek materiálu zahrnuje i služby na úrovni poradenství a jehož cílem je pomoci zdravotnickému zařízení ušetřit. V Chrudimi jsme jen díky optimalizaci skladového hospodářství a snížení počtu dodavatelů dokázali během jednoho roku snížit provozní náklady jednotlivých oddělení o čtvrtinu a náklady na výkony o pětinu.

* Jak daleko jsme od toho, aby se takový manažerský model stal v českém zdravotnictví standardem?

Možná stačí málo. Například upravit financování zdravotnictví tak, aby vzniklo motivační prostředí pro všechny lidi a subjekty, které se v této oblasti pohybují. Výrazně nevyužitý ekonomický potenciál má české zdravotnictví i v nabídce zdravotní péče zahraničním pacientům. Geografická poloha České republiky a vysoká úroveň vzdělaní našich lékařů a kvalifikace našich sester nám v tom nahrávají, ale bohužel jsme to dosud nedokázali prodat.

* Kde vidíte hlavní důvody, že se to dosud nedaří?

Právě nedávné události ukázaly, že jedním z nich je stávající systém jejich odměňování a dalšího vzdělávání. Dalším nutným předpokladem je také zavedení srovnatelných kritérií pro hodnocení kvality zdravotní péče, jaké jsou na západ od nás běžné. Mám na mysli například důsledný monitoring výskytu nozokomiálních nákaz a průkazné zavádění účinných opatření pro jejich prevenci. Běžně reportované výsledky HAI (Hospital Acquired Infections) hluboce pod úrovní výskytu v USA a západní Evropě ani tak nesvědčí o mimořádné úrovni hygieny v českých a slovenských zdravotnických zařízeních jako spíše o nedostatečné evidenci těchto nákaz.

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Sestry jsou jedním z pilířů českého zdravotnictví
Ohodnoťte tento článek!