Životospráva sester na operačních sálech

Zdravotní sestry nastupují do praxe po absolvování SZŠ nejdříve ve věku 18 let, a to na lůžkovou část. Po splnění nástupní praxe a podmínek pro nástup na operační sál může, obvykle po 2 letech, sestra přejít na sál (dosavadní trend, který se postupně mění a bude měnit v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb.).

Ve sledovaném souboru byla čtvrtina sester mladších 30 let, dvě třetiny ve věkovém rozmezí 30 – 49 let. Sestry starší 55 let (4 sestry) dosahují důchodového věku anebo přesluhují. Dvě třetiny sester byly vdané, ostatní byly přibližně stejným dílem rozvedené nebo svobodné. Naprostá většina sester měla děti.

Sestry, které pracují ve zdravotnictví a na operačním sále krátkou dobu, jsou často vystaveny většímu psychickému stresu z důvodu nového prostředí, kolektivu, jiného způsobu práce, neznalosti všech operačních oborů. Sestry, které ve zdravotnictví a na operačních sálech pracují dlouhou dobu (30 a více let), jsou vystaveny zátěži vyplývající z velké fyzické námahy, často spojené i se zdravotními obtížemi (bolesti kloubů, páteře, problémy s ostrostí zraku atd.). Z hlediska psychické zátěže mohou být pro některé sestry zdrojem stresu nové operační postupy, nová a složitější technika používaná na operačních sálech a nutnost stále se učit a držet krok s novinkami. Ve sledovaném souboru měla více než polovina sester praxi na operačním sále do 10 let, 5 sester mělo praxi delší než 30 (nejdéle 34) let. Většina sester se podle vlastní výpovědi rozhodla pro práci sálové sestry na základě zájmu o ni, jen jedna čtvrtina se k této práci dostala na základě rozhodnutí nadřízeného, případně jinak.

Zdravotní stav jako výborný zhodnotilo 5,3 %, jako dobrý 30,7 %, přiměřeně věku se cítí 62,7 % a s velkými zdravotními potížemi se potýká 1,3 % sálových sester.

Pracovní prostředí

Kvalita pracovního prostředí je ovlivněna základními faktory: hluk, teplota, větrání (klimatizace), osvětlení, osobní prostor (denní místnosti, zázemí mimo vlastní operační sál).

To, zda sestry pracují v klidném prostředí, anebo na ortopedii, traumatologii, kde se používají vrtačky, pily a kladiva, zda je na sále přiměřená teplota, vhodná klimatizace a osvětlení, zda si po výkonu mohou odpočinout v příjemně vybavené denní místnosti a mají dostatečné sociální zázemí (sprchy, toalety, šatny), to vše se odráží na jejich spokojenosti a může nepřímo ovlivňovat i jejich životosprávu. Spokojenost s úrovní pracovních faktorů (viz graf 1) pociťovalo přibližně stejné procento jako nespokojenost; většina sester hodnotila pracovní prostředí jako průměrné, tedy vyhovující. Na špatném hodnocení měly největší podíl faktory větrání-klimatizace (27 %), nedostatečný osobní prostor (25 %), teplota na operačních sálech (21 %) a osvětlení (20 %).

Ukazatelem, který ovlivňuje pracovní pohodu, je i čas určený na cestu do práce. Méně než 30 minut cestuje do práce přibližně polovina sester, další velká skupina cestuje 30 až 60 minut a 15 % více než hodinu. Čas 60 a více minut, strávený dopravou do zaměstnání, lze připočíst ke zvýšené psychické zátěži související s výkonem povolání sester.

Interpersonální vztahy

Na operačních sálech se denně setkávají a musí společně komunikovat a pracovat lékaři různých oborů, sestry (sálové, anesteziologické), rentgenoví laboranti, sanitáři, pomocný personál aj. Na vzájemných vztazích a schopnostech spolu komunikovat a řešit různé situace pak závisí i to, jaká panuje na pracovišti atmosféra.

Graf 2 znázorňuje v procentech zastoupení sester, které hodnotily vztahy na pracovišti jako špatné; nejčastěji šlo o problémy v interpersonálních vztazích nadřízený – sestra.

Výživa

Pravidelný režim stravování je důležitým ukazatelem životosprávy sester. Výsledky průzkumu byly varovné, odpovídají ale skutečnostem opakovaně diskutovaným ve zdravotnickém tisku. Víc než tři čtvrtiny sálových sester uvádějí nepravidelné stravování, nedodržování půlhodinové pauzy na oběd a stravování ve spěchu nebo časté přerušování jídla. Příčinou může být i spěch operatéra nebo anesteziologa (anesteziolog se může vystřídat se svou sestrou, operatér spěchá, aby nebyly prostoje a splnil se plánovaný operační program), instrumentářka a obíhající sestra musí uklidit nástroje a předat je na sterilizaci, dokončit dokumentaci pacienta, připravit sál na další výkon, a často jí čas na polední pauzu nezbyde. Vše je ale samozřejmě věcí domluvy mezi zúčastněnými a ochoty vyjít si vstříc.

Jak vypadala životospráva sester, tedy životní styl, který mohou samy ovlivnit? Na kvalitním složení stravy a vyrovnaném zastoupení všech jejích složek závisí i fyzická i psychická pohoda sestry. Vitaminy zvyšují odolnost vůči nepříznivým zevním vlivům, účastní se na správném metabolizmu a jsou celkově důležité pro správné fungování organizmu. Vláknina je nezastupitelná pro správnou funkci trávicího systému, zejména střev. Zdrojem vitaminů, vlákniny, ale také minerálních látek, cukrů a vody jsou ovoce a zelenina. Důležitost konzumace dostatečného množství mléka nebo mléčných výrobků spočívá v obsahu vápníku a jeho významu v prevenci osteoporózy. Naopak sladká a tučná jídla by se měla vyskytovat omezeně.

Na základě odpovědí v dotazníku lze říci, že sklon často konzumovat sladká jídla má jedna třetina sester. Tučná jídla často konzumuje méně než jedna čtvrtina sester. Je zřejmé, že sladkosti a tučné výrobky bývají rychlým zdrojem doplnění energie, a proto se jich část sester nezříká. Naopak vitaminy a vláknina v dostatečném množství chybí u více než čtvrtiny sester a ovoce, zelenina a mléčné výrobky téměř u pětiny sester.

Ukazatel zdravého způsobu výživy byl vytvořen jako souhrnná položka četnosti konzumace sledovaných ukazatelů (vitaminy, vláknina, ovoce, zelenina, mléko a mléčné výrobky). V grafu 4 je uvedeno procento sester s výrazně zdravým, přiměřeným a nezdravým způsobem stravování. Čtvrtina sester udává, že jejich výživa jako celek není dobrá.

Pro správnou funkci organizmu, a tím i pro tělesnou a duševní pohodu je důležitý rovněž dostatečný příjem tekutin, nezbytný zejména v horkých provozech nebo provozech s umělou klimatizací. Sestry na operačních sálech pracují většinou v plně klimatizovaných prostorách, i když nejsou výjimkou pracoviště, kde klimatizace dosud chybí. Dříve prováděné studie pracovně-tepelné zátěže u sester na operačních sálech zjistily ztrátu tekutin (jenom potem a dýcháním) přesahující 1 litr za směnu (8,5 hod.). Současně také dochází ke ztrátám minerálních látek. Z výsledků šetření vyplynulo, že téměř dvě třetiny sester mají příjem tekutin mezi 0,5 až 1,5 l za den a pouze jedna třetina vypije více než 1,5 l (doporučenou dávku) tekutin denně. Většina sester tedy nemá dostatečně pokrytou ztrátu tekutin a minerálů. To může být také jedním z faktorů ovlivňujících zejména tělesnou pohodu.

Spánek

Jedna třetina sester spí denně méně než 7 hodin, což lze považovat za spánek nedostatečný, téměř dvě třetiny spí vyhovujících 7 až 8 hodin denně, pouze 4 sestry (5,3 %) spí 8 až 9 hodin. Déle než 9 hodin denně nespí žádná z dotazovaných. Potíže se spánkem typu špatné usínání, probouzení se během noci, časné buzení udávají téměř tři čtvrtiny sester. Tyto problémy úzce souvisejí s typem směnového režimu – výsledky ukázaly, že v třísměnném provozu má 40 % sester potíže se spánkem, v jednosměnném provozu je převaha sester (60 %), které potíže nemají.

Odpočinek

Aktivním odpočinkem se nezabývá pouze desetina sester z celého souboru a srovnání ukázalo, že aktivitu sportovního charakteru neprovozuje třetina sester. Pasivní odpočinek je tedy statisticky významně častěji sestrami upřednostňován.

Stres na pracovišti

Časté prožívání stresu v souvislosti s výkonem povolání udávají téměř dvě třetiny sester, ostatní stres v souvislosti s výkonem povolání jako výrazný faktor nepohody nevnímají. Jako nejčastější nepříznivé pracovní okolnosti sestry uváděly: narušené mezilidské vztahy, zejména vztahy s nadřízenými, časté negativní emoce lékařů při operacích, vysoká míra zodpovědnosti, větší počet pracovišť, než lze dobře zvládnout, nepřiměřeně dlouhá délka operačních programů, práce přesčas, pracovní vypětí, nedostatek času, přecházení ve službách na sály mimo komplex COS, špatná organizace práce, práce pod umělým osvětlením, nedostatečné finanční ohodnocení, nejistota zaměstnání.

Zvládání stresu

Sociální podpora od druhých – možnost vypovídat se někomu ze svých starostí, vyměnit si zkušenosti, přijmout radu a povzbuzení -zřejmě nepatří k často využívanému způsobu zvládání stresu; zvolila ho přibližně desetina sester. Dalším způsobem efektivního zvládání stresu je fyzická aktivita – jakýkoliv pohyb, sportovní činnost vykonávaná individuálně nebo v kolektivu napomáhá odbourávání nahromaděného adrenalinu a zmírňování negativních dopadů na organizmus. Fyzickou aktivitu často volí k odreagování pouze pětina sester. Jiným způsobem ovlivnění dopadu stresu je využití relaxačních aktivit. Jsou to všechny formy pasivního odpočinku, můžeme sem zařadit i autogenní trénink. Sestrami jsou využívány velmi zřídka. Speciálním způsobem zvládání stresu jsou techniky ovlivněné především východními druhy relaxace – různá dechová a tělesná cvičení spojená s meditací (jóga, taj či), techniky převzaté z tradiční čínské nebo japonské medicíny (akupunktura, akupresura, shiatsu). Tyto způsoby, jak vyplynulo z odpovědí v dotazníku, často využívají pouze jednotlivci.

Nevhodnými způsoby zvládání stresu jsou ty, které zdraví spíše ubližují. Kouření uvedlo 37 % dotázaných, což odpovídá celostátnímu průměru. Časté užívání alkoholu neuvádí žádná ze sester a léky jako možnost řešení stresové situace byly uvedeny ojediněle. Vzhledem k tomu, že kouření je celostátně tolerovaná droga, zatímco užívání alkoholu a léků na snížení stresu je považováno za „slabošství“ a drogovou závislost, je možné, že zde měly sestry tendenci svou spotřebu alkoholu a léků podhodnocovat.

Závěry

1. Více než tři čtvrtiny sálových sester uvádějí nepravidelné stravování, nedodržování půlhodinové pauzy na oběd, stravování ve spěchu nebo časté přerušování jídla. 2. Čtvrtina sester zanedbává kvalitu své stravy. Konzumování sladkých a tučných jídel není u sledovaného souboru žádnou výjimkou, ale spíše pravidlem. 3. Velká část sester nespí doporučovanou dobu, časté jsou u nich stesky na porušený spánkový rytmus a potíže se spánkem v souvislosti se směnným režimem. 4. Sestry z velké části udávají, že stres v práci narušuje jejich psychickou i fyzickou kondici, stres jako ukazatel celkové osobní nepohody pociťuje sedmina z nich nadměrně a více než polovina ve značné míře. 5. Sestry málo využívají široké škály možností zvládání stresu, které se nabízejí. 6. Pravidelné kuřáctví udává 37 % sester.

Výsledky studie potvrzují, že povolání sestry pracující na operačním sále patří mezi exponované profese nejen z hlediska zátěžových pracovních faktorů, ale i nesprávné životosprávy a prevence stresu na pracovišti i v mimopracovním čase. Proto by této profesi, jejímž úkolem je sloužit pacientům, zmírňovat utrpení a bolest, měla být věnována patřičná pozornost.

(Poděkování PhDr. Zdeňce Židkové za pomoc při zpracování dat a statistickém vyhodnocení výsledků.)


SOUHRN

Sálové sestry v mnoha ohledech splňují kritéria zvýšené psychické zátěže a vysoká je i jejich zátěž fyzická. Dobrá životospráva je tedy faktorem, který by měl ovlivňovat schopnost vyrovnávat se s nároky povolání. Dotazník, který v rámci výzkumné části mé bakalářské práce (LF MU, Brno, 2004) vyplnilo 75 sester z různých operačních sálů jihlavského kraje, měl zjistit a posoudit jejich životní styl.

SUMMARY

The work in an operation theatre exerts high psychological and physical stress on the nurses that work there. Proper lifestyle should help nurses to deal with the challenges of their profession. The goal of the presented questionnaire, which was used for the purposes of my baccalaureate thesis (LF MU, Brno, 2004), was to find out and analyze the lifestyle of the respondents. 75 nurses from different operation rooms filled and returned the questionnaire.


O autorovi: Jindřiška Šanderová, (sanderova.j@seznam.cz) Operační sály, Nemocnice sv. Zdislavy, Velké Meziříčí

Ohodnoťte tento článek!