Sestra roku 2016

V úterý 28. března proběhlo v Hudebním divadle Karlín v Praze slavnostní vyhlášení vítězů 17. ročníku soutěže Sestra roku, kterou každoročně pořádá divize Medical Services vydavatelství Mladá fronta. Záštitu nad oceněním převzala i letos Mgr. Dagmar Havlová za Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

Patronát nad soutěží rovněž převzaly Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR i Magistrát hlavního města Prahy a odborným garantem je Česká asociace sester.

Soutěž Sestra roku je tradiční společenskou událostí, která je koncipována jako poděkování sestrám a dalším nelékařským zdravotnickým pracovníkům za jejich mimořádnou a zodpovědnou práci. O vítězích v jednotlivých kategoriích rozhodovala v rámci galavečera odborná porota, jejíž předsedkyní byla prezidentka České asociace sester PhDr. Martina Šochmanová, MBA. Galavečer uváděl moderátor Libor Bouček. O hudební zážitek se postaraly zpěvačky Monika Absolonová, Martina Bárta, Victoria a pěvecký sbor Cancioneta Praga.

Ocenění Sestra roku 2016 bylo uděleno v těchto kategoriích:

• Sestra v přímé ošetřovatelské péči – v této kategorii soutěžily sestry vykonávající ošetřovatelskou praxi ve všech typech zdravotnických zařízení nemocniční a ambulantní sféry a všech formách domácí a sociální péče. Vítězkou kategorie se stala Bc. Jitka Coufalová.
• Sestra v managementu a vzdělávání – v této kategorii soutěžily sestry, jejichž přínos k rozvoji ošetřovatelské péče v ČR spočívá především v intenzivní vzdělávací, manažerské či vědecko-výzkumné činnosti. Ocenění si večer odnesl Mgr. Jiří Čáp. • Čestné ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství – mimořádnou cenu uděluje redakce časopisu Zdravotnictví a medicína. Držitele ocenění vybírá ze všech došlých přihlášek s cílem ocenit celoživotní práci nominovaného, jež představuje významný kvalitativní přínos pro rozvoj oboru ošetřovatelství. Čestné ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství bylo uděleno porodní asistentce gynekologické ambulance Podhorské nemocnice, a. s., pracoviště Rýmařov, Marii Volkové.
• Sestra mého srdce – vítěze kategorie mohli lidé vybírat ze šesti finalistů vyhlašovaných kategorií, které vybrala odborná porota, a jedné držitelky Čestného ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství, a to prostřednictvím webových stránek www.sestramehosrdce.cz a www.frekvence1.cz. Vítězem hlasování se stává finalista, který v celkovém součtu získá největší počet hlasů. Sestrou mého srdce se stala vedoucí sestra Ortopedického oddělení NH Hospital, a.s., Nemocnice Hořovice, Andrea Růžičková.
• Novinkou letošního ročníku bylo vyhlášení kategorie Nejlepší zdravotnická škola. Podporou středoškolského zdravotnického vzdělávání chce vydavatelství Mladá fronta připomenout jeho celospolečenský význam a motivovat mladé lidi, aby se rozhodli pro studium na zdravotnických školách. Vítězem nové kategorie se stala Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola z Hradce Králové. Cenu převzala ředitelka PaedDr. Soňa Lamichová.
Součástí galavečera bylo také předání části výtěžku z akce. Ředitel divize Medical Services vydavatelství Mladá fronta Karel Novotný, MBA, předal šek v hodnotě deset tisíc korun řediteli Dětského centra Jihočeského kraje Mgr. Martinu Karasovi.
Generální záštitu nad soutěží převzala společnost HARTMANN – RICO, a. s.
Hlavními partnery byly společnosti AGEL, a. s., Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

Partnery galavečera se staly společnosti Všeobecná zdravotní pojišťovna, BHS, Cadenza, Cestovní kancelář Adventura, Clinitex, Uniq, Fabos a Mary Kay.

Hlavním mediálním partnerem se stala Medixa.org, mediálními partnery pak Frekvence 1, Rádio Zet, odborný časopis Sociální služby, Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků, Mladá fronta, a. s., a odborný měsíčník Zdravotnictví a medicína.

Sestrám přeji samé spokojené pacienty

Andrea Růžičková je vedoucí sestrou Ortopedického oddělení Nemocnice Hořovice. V anketě Sestra mého srdce, v níž hlasuje odborná i laická veřejnost, získala ze všech letošních finalistů Sestry roku nejvíce hlasů.

Získala jste nejvíce hlasů v anketě. Co pro vás ocenění znamená? Máte zřejmě hodně fanoušků mezi kolegy i pacienty…

Hodně pro mě znamená už jenom fakt, že mě hlavní sestra naší nemocnice Blanka Červenková vůbec do soutěže Sestra roku navrhla. Nominaci beru jako pochvalu od vedení nemocnice, ocenění mojí práce i celého našeho týmu. Velmi mile mě překvapilo, když jsem se pak dozvěděla, že jsem rozhodnutím první odborné poroty postoupila do finále. Uvědomila jsem si, že je to soutěž s celostátní působností, kde je opravdu velká konkurence. Největší radost jsem ale měla ze získání titulu Sestra mého srdce, protože anketa představuje hlasy pacientů, kolegů a ostatních spolupracovníků. Tito lidé mě znají spoustu let a berou mě takovou, jaká jsem, ať už jako sestřička nebo jako člověk. Pocty si opravdu moc cením.

Proč jste se rozhodla pro práci ve zdravotnictví?

Pro budoucí povolání jsem se rozhodovala ve čtrnácti, což je dost těžké, protože je to hodně brzy. Na druhou stranu jsem ale už v té době věděla, co rozhodně dělat nechci, například pracovat v kanceláři. Nechtěla jsem být účetní jako moje maminka. To byl pro mě příklad přímo odstrašující. Už v dětství jsem si s kamarádkou hrála na sestřičky, asi jako každá malá holka, a tak jsem si říkala, že bych to mohla zkusit, že to je práce, která by mě bavila. Později jsem úspěšně složila přijímací zkoušky na Střední zdravotnickou školu v Berouně. Po maturitě jsem absolvovala ještě specializační kurz obor chirurgie a ortopedie v Thomayerově nemocnici v Praze. Práce mě velice zaujala už na škole a líbí se mi dodnes. Potěšilo mě, že mě v soutěži Sestra roku podpořila také berounská zdrávka. Drželi mi palce a posílali hlasy.

V oboru pracujete už dvacet let. Co se v ortopedii za ta léta nejvíce změnilo?

Po škole jsem nastoupila na chirurgické oddělení. Před dvaceti lety byla v hořovické nemocnici ortopedie součástí chirurgie. Jako samostatné oddělení u nás funguje jedenáctým rokem. Specializujeme se na totální endoprotézy kyčelních a kolenních kloubů. Nárůst operativy je rok od roku větší, a proto se musíme těmto potřebám přizpůsobovat. Druhým rokem tady máme nově vybudované ortopedické oddělení, kde máme celkem 33 lůžek, z toho šest na intermediálním (pooperačním) pokoji. V loňském roce jsme provedli téměř 900 totálních endoprotéz kyčelních a kolenních kloubů. Velmi se také změnil komfort pro pacienty. Díky různým pomůckám, jejichž využití pacientovi můžeme nabídnout, se obrovsky zkrátila doba hospitalizace po těchto výkonech. V podstatě již druhý den po operaci může pacient chodit s pomocí francouzských holí. Máme svoji rehabilitační sestřičku, která s operovanými cvičí, disponujeme moderními pomůckami i vybavením a velkou pomocí jsou rovněž polohovací lůžka. Za ta léta se komfort pacientů opravdu výrazně zlepšil.

Jak lze náročnou práci skloubit s rodinou a výchovou dvou synů?

Skloubit se to samozřejmě dá, ale je třeba zapojit celou rodinu. Hodně mi pomáhá manžel a také babička s dědečkem. Bez nich by to nešlo. Mladší syn hraje závodně tenis, takže je třeba jej doprovázet na tréninky a podobně. Už to není tak náročné, jako dřív, když byly děti úplně malé. Bydlíme na vesnici, kde nebyla školka, ta nebyla ani v nemocnici. Od září se ale u nás bude otevírat, což sestrám, které sem budou nastupovat moc přeju. Školka pomůže i našemu oddělení, protože děvčata, která jsou teď na mateřské, se rychleji vrátí do práce.

Máte na oddělení dostatek sester?

Potýkáme se s nedostatkem kvalitního středního zdravotnického personálu. V tuto chvíli u nás pracuje několik zdravotnických asistentů, ale chybí nám registrované sestry. Asistenti sice dál studují, aby mohli pracovat bez odborného dohledu, ale je to takový kolotoč. Jsou to většinou sestřičky, které za čas odejdou na mateřskou dovolenou. Řekla bych, že je spíše problém si personál udržet, což je úkolem celého týmu i vedení nemocnice.

Jak vlastně relaxujete?

Nejvíce si odpočinu, když si můžu vzít knížku a zalézt někam, kde na mě nikdo nemluví a nikdo mi netelefonuje. Občas se mi doma taková chvilka jenom pro sebe povede.

Pracujete na směny?

Zaskakuji na směnách jen v situacích, kdy už opravdu nemám nikoho na službu, ale to se stává zřídka.

Uvažovala jste někdy o tom, že byste opustila obor ošetřovatelství a šla dělat něco jiného?

Abych byla upřímná, jedno takové smutné období jsem zažila. Byla to spíše jen taková slabá chvilka. Už je to ale dávno za mnou. V žádném případě to však neznamená, že by mě má práce někdy přestala bavit.

Co byste vzkázala kolegyním, které zvažují odchod ze zdravotnictví?

Doporučila bych jim, ať to pořádně zváží. Ať si sednou a ze všeho nejdřív si rozmyslí, zda je ta práce baví, nebo ne. Jestliže nebaví, pak není o čem diskutovat. Ale jak znám sestry, tak je většinou ošetřovatelství zajímá. Pak je opravdu škoda ze zdravotnictví odejít. Všichni se snažíme, aby se situace sester a ostatního nelékařského personálu zlepšovala. Věříme, že se brzy vyřeší vzdělávání sester, aby nás ve zdravotnictví bylo víc, abychom nebyly vyčerpané. Také usilujeme o to, aby sestry byly finančně motivovány a odpovídajícím způsobem ohodnoceny. Z praxe vím, že neodcházejí z oboru, protože by je ošetřovatelství přestalo bavit, ale protože už nemůžou. Jsou přetížené, slouží moc služeb do měsíce, často mají ještě malé děti a mnohdy se jim nedaří skloubit práci s rodinou. Doma pak třeba ještě slyší, že se nevěnují rodině, protože jsou pořád v práci, možná i to, že domů nepřinesou tolik peněz, jak by se očekávalo… Práce sestry je v dnešních podmínkách opravdu náročná. Na oddělení mám několik sester samoživitelek, tak moc dobře vidím, jak to v praxi vypadá.

Co byste sestrám nejvíce přála? **

Sestrám přeju především spoustu dobře vyléčených a spokojených pacientů. Chtěla bych, aby byly spokojené nejen v práci, ale i v rodinném životě, aby dokázaly skloubit rodinu a zaměstnání, byly finančně motivované a aby jich ve zdravotnictví byl dostatek.

Jitka Coufalová, Jana Kocourková, Marie Volková, Jiří Čáp, Angelika Osovská, Zuzana Fišarová, Soňa Lamichová a Andrea Růžičková s prezidentkou České asociace sester Martinou Šochmanovou

Ohodnoťte tento článek!