1 den pro sestru aneb Sestra jako osobnost

Ve čtvrtek 22. října 2009 byla od 8.30 do 15.00 hodin Rotunda pavilonu A brněnského výstaviště plná sester a dalších nelékařů. Konala se zde totiž konference 1 den pro sestru s podtitulem Sestra jako osobnost, kterou pro nelékařský zdravotnický personál zorganizovala za podpory České asociace sester divize Medical Services vydavatelského domu Mladá fronta a. s.

1 den pro sestru aneb Sestra jako osobnost

Mediálními partnery akce byly časopisy Sestra a Zdravotnictví a medicína vydavatelství Mladá fronta, partnerem společnost Apotex. Odborné garance konference se ujali doc. MUDr. Ján Praško, CSc., přednosta psychiatrické kliniky FN Olomouc, a univerzitní profesor doc. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc.

Po deváté hodině se mikrofonu chopila moderátorka konference Mgr. Lenka Lupínková-Šilerová, lektorka a psychoterapeutka. Úvodní přednáška konference Klinická psychologie zdravotnických pracovníků psycholožky práce PhDr. Zdeňky Žídkové byla věnována dnes tolik diskutovanému stresu, jako rozporu mezi požadavky a schopnostmi vyrovnat se s ním. „Zdravotník je svou profesí zaměřen jednak na vysoce specializované úkoly, které přinášejí psychickou zátěž, jednak na sociální komunikaci. Je tedy otázkou, co pro sebe může udělat sám zdravotník a jak by mohl být nápomocen klinický psycholog,“ uvedla dr. Žídková. Berme život jako výzvu, nepřipusťme si scénáře úzkosti, nepoužívejme ohrožující termíny jako katastrofa, tragédie, hrůza…, ukončujme své úkoly, jinak vzniká napětí, dosáhneme-li cíle, napětí se uvolní. Pro sestru je proto důležité, aby zvládala nepřátelské naladění vůči světu i sobě.

Logickým navázáním byla přednáška MUDr. Anežky Ticháčkové, zástupkyně přednosty pro LP Kliniky psychiatrie LF UP a FN Olomouc, s názvem Zvládání profesionálního stresu – sestra z pohledu lékaře – sestra z pohledu sestry. „Existuje více než tisíc definic stresu a reakce na něj jsou fyzické, fyziologické, emocionální či behaviorální,“ uvedla dr. Ticháčková. Podle prezentovaných výsledků výzkumu zaměřeného na osobní nespokojenost sester jsou na prvních místech v důvodech časová tíseň a špatná životospráva, následovány na třetím místě konflikty v osobním životě. Jako důvody pracovní nespokojenosti sestry nejčastěji uváděly nedostatek uznání, špatné vztahy v kolektivu a nepřesné instrukce. „Nejčastěji vede sestry k opuštění profese právě časová tíseň, velká osobní zodpovědnost při ošetřování těžce nemocných, častá úmrtí pacientů, vysoká fyzická a emoční zátěž, povaha pracoviště, např. ARO, únava, vyčerpanost a až na posledním místě bylo uváděno nízké společenské uznání,“ shrnula výsledky výzkumu prim. Ticháčková. Dostalo se i na mezníky pro formování osobnostních rysů sestry, důležitost řízení času a stanovení priorit.

Otázkám etiky, morálky, morálního vývoje a dalším se věnoval doc. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc., ve svém vystoupení Být člověku člověkem – psychologie vstřícnosti. Jaká jsou stadia morálního vývoje? Mít, já jako střed světa. Být, stadium etické, kdy je jedinec člověkem svobodným, ale odpovědným, což není automatické a je otázkou lásky k druhému člověku. „Žít mravně znamená volit mezi dobrem a zlem, mít probuzené svědomí,“ uvedl doc. Křivohlavý, přední český psycholog. Jako třetí stadium pak označil „člověka před absolutnem“… snažit se dělat dobro, nést odpovědnost za to zlé, co se nám stane, konat tak, aby náš život měl smysl, volit absolutno odpovědně, žít morálně.

Jak tímto vývojem ale úspěšně projít a dosáhnout kýženého morálního cíle? Naslouchat, přátelsky komunikovat, spolupracovat, odpouštět, mít úctu, respekt. K tomu je ale nutná moudrost, odvaha, lidskost, spravedlnost, ukázněnost, přesah/transcendence, odpouštění, vděčnost. Přednášku ošperkovanou citáty klasiků psychologie ukončil doc. Křivohlavý moudrou a jednoduchou radou „Dívejte se na celý život jako na dar, který jste dostali! Člověk se stává člověkem tehdy, když se k tomu sám rozhodne.“ Zdánlivě neuchopitelnou filozofii a psychologii vystřídala praxe. Psycholožka PhDr. Zdeňka Žídková se zaměřila své sdělení na životosprávu sálových sester, specifické profese, kde vliv na výkon má nejen samotné pracovní prostředí a vztahy v něm, ale také pracovní poloha.

Perioperační sestry musí zvládnout instrumentační techniku a instrumentárium, principy hygieny a epidemiologie, manipulaci s materiálem, přístroji a technikou, organizaci provozu operačních sálů, odbornou pomoc začínajícím, další vzdělávání v oboru a etické a psychologické aspekty práce ve vztahu k pacientům a ostatnímu personálu. Toto představuje fyzickou zátěž, ale „rizikovými“, resp. zatěžujícími jsou i faktory pracovního prostředí jako hluk, teplota, větrání – klimatizace, osvětlení a vlastní osobní prostor. Ve výpovědích sálových sester se pak logicky objevují obdobné „stížnosti“ typu: méně změn v operačním programu, dodržování ukončení operačního programu, zlepšení zázemí operačních sálů, více času na přípravu pacienta apod. (Více k problematice v některém z dalších čísel Sestry v samostatném článku dr. Žídkové.) Závěr přednášky patřil pozitivnějším sdělením, tzn. opatřením proti stresu a radám v oblasti pohybových aktivit, stravování, pracovní doby, dojíždění, spánku. A jaké jsou škodlivé miniscénáře? Buď dokonalý, buď silný, zavděč se všem, vynasnaž se a nežádej odměnu, pospěš si a vše stihni! Vyvarujme se jich!

Druhou část konference zahájil PhDr. Zdeněk Mlčák z Katedry psychologie a sociální práce FF Ostravské univerzity prezentací Stres a syndrom vyhoření v práci sester. Existuje biologická teorie stresu, psychologická teorie stresu a systémové pojetí stresu. Co to všechno ale představuje pro profesi sestry? I tato profese s sebou nese riziko zvýšených stresorů, tzn. stresových podnětů, které se vztahují k podmínkám pracovní činnosti, vyplývají z osobnosti pacientů a plynou i z osobnosti samotných zdravotnických pracovníků. Nastupují stresové reakce – symptomy -a člověk reagující na stres volí z široké řady zvládacích strategií. „Rozlišujeme aktuální stresové reakce a dlouhodobé stresové důsledky a svou roli zde samozřejmě hrají i modifikující faktory stresu,“ uvedl dr. Mlčák.

Od dlouhodobého stresu pak nemusí být daleko k syndromu vyhoření. I zde existuje určitá symptomatologie syndromu vyhoření, který má svůj postupný vývoj a definované rizikové faktory. Můžeme sami sebe chránit před negativním vlivem stresorů, můžeme se chránit před syndromem vyhoření? Nápomocny jsou tzv. protektivními faktory, mezi které patří např. vyšší asertivita, schopnost relaxace, pracovní pestrost, autonomie, osobní kompetence, sociální opora, pozitivní životní prožitky, společenské uznání či životní spokojenost.

Fyzioterapie, reflexní sebeterapie… Fyzioterapie a ergonomie vs. sestra, terapie a autoterapie zaměřená na pohybový aparát aneb nohy a záda nemusí nutně bolet… Fyzioterapeut Mgr. Zdeněk Guřan naučil účastníky konference něco praktického! Začalo to přesto trochou teorie, např. co je to ergonomie, jaké druhy ergonomie známe a co může za naše pracovní potíže. Od ergonomie ve zdravotnictví byl již kousek k rehabilitaci, fyzioterapii, resp. rehabilitační ergonomii. A přesně v tuto chvíli končila teorie, či spíše Mgr. Guřan zpestřil přednášku praktickými ukázkami a cviky. Všechny účastníky konference „zvedl“ ze sedadel Rotundy a naučil je správný, aktivní uvědomělý stoj. „Důležitou roli samozřejmě hraje i vhodná, resp. nevhodná obuv,“ dodal přednášející. Prakticky předvedl i zásady správného sedu, manipulaci s břemeny, manipulaci s pacienty.

Jaký dopad může mít „Profese sestry na vlastní kůži“? Otázka na tělo pro dermatoveneroložku MUDr. Kateřinu Machářkovou z kožní ambulance v Sirnatých lázních Ostrožská Nová Ves. Profese sestry má svá specifika, a ta dále vliv na její pokožku: „Sestry jsou v kontaktu s biologickými materiály, viry a bakteriemi, jsou v denním kontaktu s dezinfekcemi a chemikáliemi, opakovaně si musí mýt ruce, často a dlouhodobě nosí ochranné pomůcky jako latexové rukavice, roušky, čepice, masky a jiné, pohybují se v klimatizovaném prostředí, nemají pravidelný pitný režim, kvůli směnnému provozu mají narušený spánkový režim a jsou vystaveny intenzivnímu a dlouhodobému psychickému stresu,“ uvedla na úvod dr. Macháčková. Takový profesní život pak může mít své dermatologické následky, např. akné vulgaris, růžovka, atopický ekzém, seboroická dermatitida, periorální dermatitida, kontaktní dermatitida či melasma. Neradostný závěr konference MUDr. Macháčková doplnila částí o prvních projevech stárnutí kůže -vráskách, a na samém konci trochu „odlehčila“ návodem na možnosti boje, tzn. metody omlazení kůže.

Volba a obsah přednášek první konference triptychu 1 den pro sestru tentokráte na téma Sestra jako osobnost účastnice evidentně zaujala a následovat budou další: 26. 11. bude v Olomouci navazovat téma Sestra jako matka a 3. 12. zazní v Praze přednášky se zastřešujícím názvem Sestra jako žena.

Ohodnoťte tento článek!