Akutní opilost u dětí

ČR patří mezi státy s nejvyšší spotřebou alkoholu. Zneklidňující je zejména vysoká spotřeba u dětí a dospívajících. Užití alkoholu v mladším věku je nebezpečné pro rychleji se vyvíjející psychickou a fyzickou závislost a častější dramatické komplikace – úrazy a akutní otravy, které patří mezi časté příčiny přijetí dítěte na JIP. Požitá látka totiž může způsobit selhávání nebo selhání některých ze životních funkcí.

Následky požití alkoholu probíhají ve čtyřech stadiích, od excitačního přes hypnotické, narkotizačního až po asfyktické. Podle stupně porušení psychických, senzorických a motorických funkcí rozeznáváme:

* Podnapilost (0,3-1 promile) – dochází ke snížení úzkosti, euforii, odstranění pocitu nejistoty, k příjemnému pocitu uvolnění. Může být již zhoršena koordinace jemnějších pohybů, dochází k prodloužení reakční doby, což je spojeno s vyšším rizikem úrazů. Pro okolí však tento stupeň nemusí být patrný.

* Lehký stupeň opilosti (1-1,5 promile) přináší již nápadné změny v chování intoxikovaného: zvýraznění psychomotoriky, mnohomluvnost, chvástavost, snížení morálních zábran, sklon k násilnému jednání, uvolnění ve sféře sexuální. Jsou porušeny senzorické funkce, nejvíce zrak, později sluch.

* Ve středním stupni opilosti (1,5-2 promile) dochází ke snížení pozornosti, zpomalení psychomotoriky, výraznému útlumu – tzv. stadium hypnotické.

* Těžký stupeň opilosti (2-3 promile) s sebou nese riziko bezvědomí, intoxikovaný nereaguje na vnější podněty, je ohrožen aspirací – tzv. stadium narkotizační.

* > 3 promile jsou stadiem akutní otravy alkoholem s hlubokým bezvědomím. Intoxikovaný je ohrožen zástavou dechového centra v mozku a zadušením – tzv. stadium asfyktické.

(Pozn.: uvedené hodnoty alkoholu v krvi, přiřazené k určitému stadiu, jsou orientační.)

To, jaký bude důsledek požití alkoholu, záleží na mnoha faktorech: na dávce požité látky, na rychlosti jejího odbourávání a vylučování, na věku, pohlaví, velikosti žaludku, hmotnosti a distribuci tuků v těle. Alkohol je v těle rozkládán složitým enzymatickým systémem, který se vytváří během života. Je ovlivněn pravidelným přísunem alkoholu a vysvětluje se jím zvyšování tolerance u pijáků. U dětí nejsou enzymatické systémy vytvořeny, a proto je alkohol pro děti a mladistvé toxičtější. I při občasném požití se zvyšuje nebezpečí onemocnění jater a nervového systému. Děti přijímané na naše oddělení jsou většinou ve středním nebo těžkém stupni opilosti.

Klinické příznaky

Mezi klinické příznaky u takto opilých dětí patří: náhlá slabost končetin, neschopnost chůze a koordinace; závratě, bolesti hlavy, poruchy vidění; poruchy CNS (zhoršení kvalitativního a kvantitativního stavu vědomí; poruchy dýchání (hypoventilace, bradypnoe); oběhové změny (hypotenze, bradykardie); hypotermie, v zimním období se mohou vyskytovat omrzliny; zvracení; těžšími příznaky jsou křeče nebo edém mozku, který může vyvrcholit smrtí.

K přidruženým komplikacím patří: aspirace, traumata, krvácení, infekce, pneumonie, akutní gastritída, depresivní syndrom, u dívek riziko znásilnění, nechtěného těhotenství.

Laboratorními příznaky jsou: změny acidobazické rovnováhy, hypoglykémie, hypokalémie, hyponatrémie, vysoká osmolalita séra.

Základní postupy ošetřovatelské péče

* Podle stavu vědomí, Glasgow Coma Scale zajištění základních životních funkcí – při nutnosti intubace, UPV. * Zajištění invazívních vstupů – i. v. linka, u těžké hypotenze arteriální katetr. * Poloha na boku, zavedení NGS jako prevence aspirace. * PMK u všech dětí ke sledování příjmu a výdeje tekutin. * Zahřívání – ke stabilizaci TT. * Výplach žaludku u těžkých otrav – při podezření na smíšenou otravu. * Odběr tělesných tekutin – moč, krev, žaludeční obsah na toxikologii, krev na biochemii. * Monitoring vitálních funkcí. * Při agresivitě, verbálním a fyzickém napadání dítětem, je nutné je připoutat jako prevence sebepoškození pacienta a poranění personálu. * Zajištění základní hygienické péče, při níž zároveň sledujeme výskyt oděrek, vpichů, hematomů atd. * Odstranění všech šperků, kontrola DÚ. * U děvčat gynekologická prohlídka. * Neurologické, CT, traumatologické konzilium – při déletrvajícím bezvědomí, křečových stavech, při podezření na nitrolební krvácení. * Pokud není zjištěna totožnost pacienta, kontaktujeme policii ČR.

Léčba: masivní rehydratace organizmu, u agitovaného pacienta eventuální zklidnění. Jen na naše oddělení pediatrické intenzívní a resuscitační péče bylo přijato:

* 44 dětí a mladistvých v období 5 let (1999 až 2003), z toho 25 děvčat, 19 chlapců. * Věkové rozmezí 11,5 – 18 let (průměr 15,5 roku); nejmladším opilým byl 11,5letý chlapec * Nejoblíbenějším „dětským nápojem“ se stala vodka a tvrdý alkohol, ve většině případů si však děti nepamatují nebo nám nechtějí sdělit, jaký druh alkoholu požily. * Z celkového počtu intoxikovaných bylo nutné 4 řízené ventilovat, průměrná doba UPV byla 8 hod. Zjištěná koncentrace alkoholu v krvi u těchto dětí byla v průměru 2,91 %. * Nejkratší doba k nabytí plného vědomí byla 4 hod., nejdelší 23 hod. (šlo o kombinovanou intoxikaci), tj. v průměru 9 hod. * Z celkového počtu 44 hospitalizovaných bylo 9 dětí pro intoxikaci alkoholem přijato opakovaně. * Nejdelší pobyt u jednoho dítěte na naší JIP byl 8 dní, nejčastěji však děti opouštějí oddělení po 1 – 2 dnech hospitalizace. Jsou překládány na standardní oddělení, kde v případě opakovaných otrav probíhá psychologické vyšetření a zjištění sociálních poměrů v rodině.

Ohodnoťte tento článek!