Alergie na hmyzí bodnutí

V posledních letech výrazným způsobem přibývá alergických reakcí po bodnutí hmyzem. Narůstá nejen počet pacientů alergických na hmyz, ale i závažnost klinických reakcí.

Stále častější jsou těžké reakce celkové. Systémové reakce se popisují u 3 % populace a mortalita je udávána mezi 0,09-0,45 úmrtí na 1 milion obyvatel za rok.

Nejčastější původci alergických reakcí

– rod včel APIS MELLIFERA,- rod vos VESPULA VULGARIS,- rod sršňů VESPA CRABRO,- čmelák BOMBUS.

Mezi alergenem vosy a sršně je silná zkřížená reaktivita. Mezi alergenem včelím a vosím pouze velmi slabá. Další rozdíl je mezi agresivitou jednotlivých zástupců hmyzu. Včely nejsou přirozeně agresivní, bodnou jen tehdy, cítí-li se ohroženy. Jejich žihadlo má ostny, a proto je nelze po propíchnutí kůže vytáhnout. Vosy a sršni jsou naopak velmi agresivní, především v pozdním létě a na podzim. Napadají člověka spontánně. Jejich žihadlo je hladké, vosa je snadno vytáhne a bodá opakovaně.

K alergologicky významným komponentám jedu blanokřídlého hmyzu patří:– biogenní aminy – histamin, serotonin, dopamin, acetylcholin, noradrenalin,- kininy,- peptin,- melitin – hlavní složka včelího jedu,- peptidy s enzymatickou aktivitou.

Klinické projevy

1. Lokální – větší než 10 cm, přetrvávající více než 24 hodin:* otok,* svědění,* erytém, urtika.

2. Celkové – za 15 minut až 1 hodinu:* generalizované kožní projevy,* respirační – laryngospasmus, bronchokonstrikce,* kardiovaskulární – hypotenze, arytmie, *gastrointestinální – nauzea, zvracení, křeče v břiše.

3. Nejtěžší celkový projevanafylaktický šok (ztráta vědomí, oběhové selhání)

4. Pozdní – méně obvyklé reakce (i za několik týdnů) připomínají projevy sérové nemoci:* horečka, artralgie, zvětšení uzlin, urtika, angioedém,* renální – glomerulonefritis, nefrotický syndrom,* hematologické – trombocytopenická purpura, hemolytická anemie, alergická vaskulitida,* neurologické – periferní neuropatie, encefalopatie, kóma.

5. toxická reakce nealergická – méně obvyklá, u dospělých 100 až 500 žihadel, u dětí 50 žihadel.

Stanovení diagnózy

– pečlivě odebraná anamnéza,- kožní testy (nejdříve 6 až 8 týdnů od alergické reakce),- laboratorní metody (stanovení specifické IgE).

Léčba

Terapie spočívá v odstranění žihadla. Dále na lokální reakci používáme studený obklad, antihistaminika (Fenistil gel), eventuálně kortikoidovou mast. Celkově podáváme antihistaminika II. generace (Claritin, Zyrtec), kortikoidy pouze velmi krátkou dobu (2 až 3 dny). Při celkové reakci užíváme adrenalin, kortikosteroid, antihistaminika, inhal. beta-2 mimetika, eventuálně další léčbu podle klinického stavu.

Alergenová imunoterapie – kauzální léčba:

– je vysoce účinná, indikovaná při prokázaném IgE mechanismu,- přednost má léčba injekční před sublinguální,- trvá v průměru 3 roky.

Prevence

– sítě do oken,- režimová opatření při pobytu v přírodě – nechodit naboso,- nevhodnost pestrého oblečení,- nepoužívat „lákadla na hmyz“ při vycházce do přírody (parfémy, tělová mléka, deodoranty),- maximální pozornost věnovat stravování v přírodě nebo venku (bistra) hlavně při konzumování sladkostí, ovoce, limonád,- chovat se klidně, vyvarovat se prudkých pohybů,- pozor na riziková místa v přírodě (staré pařezy),- vybavení pohotovostním balíčkem obsahujícím – autoinjektor s adrenalinem, antihistaminika, perorální kortikoid.


SOUHRN

Protože alergických reakcí na hmyz přibývá, je důležité znát příznaky a léčbu reakcí a možných komplikací.

SUMMARY

Because allergic reactions to insects are increasing it is important to know the signs and symptoms, treatment modalities and possible complications.


O autorovi: Renáta Pitnerová, Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Olomouc (pitnerovar@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!