Alzheimerova nemoc

Alzheimerova nemoc postihuje hlavně psychickou stránku osobnosti. Takto nemocný člověk je postupem času zcela závislý na pomoci druhé osoby a péče o něj je velmi namáhavá, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Klíčová slova: Alzheimerova nemoc, ztráta paměti, dezorientovanost, prevence

SUMMARY Alzheimer’s disease affects mainly the mental part of the personality. Gradually, the ill person becomes completely dependent on the help of other person and the care is very challenging both physically and psychologically. Key words: Alzheimer’s disease, memory loss, disorientation, prevention

Roztržitost, zapomnětlivost, dezorientovanost, řečové obtíže, změny nálad a chování, to vše jsou varovné příznaky, jež mohou znamenat Alzheimerovu nemoc, kterou trpí každý třetí člověk starší 85 let. Zapomínat je lidské, ale člověk trpící Alzheimerovou nemocí (AN) začíná mít závažnější problémy se zapomínáním, plete si pořadí úkonů, mívá další potíže, které se špatně slučují s běžným denním životem. Takto nemocný si svého jednání není vědom, ale povšimnou si toho jeho nejbližší příbuzní či známí. V tuto dobu jsou již ale příznaky nemoci plně rozvinuty. AN začíná pozvolna a rychlost, kterou postupuje, se u každého liší. Lidé s touto nemocí vyžadují neustálou odbornou péči a dohled, protože nejsou schopni se o sebe postarat a jsou zcela závislí na pomoci druhé osoby.

AN je nejčastěji se vyskytujícím typem demence. Je to degenerativní porucha charakteristická specifickým souhrnem fyziologických změn v mozku. Dochází k významnému snížení paměti, intelektu a jiných poznávacích funkcí. Tuto nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době byla považována tato nemoc za vzácnou. Nyní se vyskytuje u 5 % populace starší 65 let a téměř třetiny populace starší 85 let. AN začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou AN postupuje, se u každého nemocného liší. Člověk trpící AN má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se jeho osobnost. V posledních stadiích nemoci už není schopen se sám o sebe postarat.

Příčiny

Vědci si stále nejsou jisti příčinami této nemoci. Rizikovými faktory jsou věk a rodinné dispozice. V poslední době výzkum ukázal, že AN u starších lidí (bez rodinného výskytu nemoci) se vyskytuje zároveň se změnami na 19. chromozomu. Existuje mnoho různých příčin zjevného duševního úpadku v dospělosti a ve stáří a mnoho z nich lze odstranit či zmírnit jednoduchým způsobem. Někdy léčba spočívá pouze v zajištění dostatečného množství společenských kontaktů, duševních podnětů a tělesného cvičení, čímž uchováme mozek zdravý.

Příznaky

* Ztráta paměti.
* Problémy s vykonáváním běžných činností – lidé trpící AN např. připraví jídlo, a nejenže ho zapomenou dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali.
* Problémy s řečí – zapomínání i jednoduchých slov nebo jejich nahrazování nesprávnými, tzn., že věty pak nedávají smysl.
* Časová a místní dezorientace – lidé s AN se ztratí v ulici, ve které bydlí a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali ani jak se dostanou domů.
* Zakládání věcí na nesprávné místo – např. žehličku do ledničky atd.
* Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek – lidé s AN se mohou nesmyslně obléknout, např. si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou.
* Změny nálad nebo chování – člověk s AN náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne prudkému hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod.
* Změny osobnosti – člověk s AN se stává velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným.

Diagnostika

Neexistuje žádný test, který by přinesl jasný a jednoznačný výsledek. Je třeba vyvrátit všechny ostatní možnosti, které by ukazovaly na jinou nemoc způsobující demenci. Diagnózu AN může učinit lékař, který je s touto problematikou obeznámen a má s ní zkušenosti. Důležité je pečlivé a podrobné zhodnocení osobní a rodinné anamnézy, vyšetření kognitivních (poznávacích) funkcí pomocí testů a důkladné psychiatrické vyšetření. Dále je možné provést CT, SPECT (single photon emission CT – jednofotonová emisní počítačová tomografie), což je metoda zobrazující metabolismus mozku, znázorňuje okamžitý rozsah průtoku krve mozkem těsně po nitrožilním podání farmaka, a PET (pozitronová emisní tomografie), která rovněž mapuje metabolismus mozku.

Řada psychologů využívá další specifické zkoušky, například:

* Paměťový test učení – pacientovi čteme 15 jednoduchých známých slov, po skončení si je má vybavit.
* Test verbální fluence (plynulost myšlení, formulace a řeči, pohotovost, nápaditost) – pacienta pomocí zkoušky testujeme na schopnost vybavit si maximální počet slov začínajících určitým písmenem.
* Testy orientace – kolikátého je dnes, který je měsíc, který je rok, které je roční období, ve kterém jsme státě, ve kterém městě.
* Test hodin – pacient má nakreslit ciferník hodin se všemi čísly a nastavit ručičky na určitý čas.
* Třístupňový příkaz – pacient uchopí papír do pravé ruky, přeloží ho na polovinu a položí jej na zem (sledujeme, zda pacient tyto úkony zvládne udělat).
* Sedmičkový subtest – od 100 pacient odečítá 7, od výsledku opět 7 atd.

Léčba

V současné době je AN nevyléčitelná. Včasným zahájením léčby je však možné průběh choroby výrazně zpomalit a zlepšit kvalitu života postižených. Léčba má být komplexní. Léčby se účastní lékař-psychiatr nebo neurolog ve spolupráci s praktickým lékařem, geriatr, psycholog, sestry a rehabilitační pracovnice, socioterapeuté a pečovatelé pacienta, především jeho rodina. Velmi důležitá je léčba všech přidružených tělesných onemocnění.
Z farmak se používají:

* antidepresiva při výskytu depresivních nálad,
* neuroleptika při výskytu nočních stavů neklidu,
* léky likvidující volné kyslíkové radikály nebo omezující jejich vznik (vitamin C, vitamin E, retinol, selegilin…),
* farmaka zlepšující mozkový metabolismus (nootropika),
* látky blokující kalciové kanály nervových buněk.

Prevence

Podle nejnovějších výzkumů vysoké dávky kombinace vitaminu C a E výrazně snižují riziko rozvoje této choroby. Dále je prokázáno, že vysoký krevní tlak a cholesterol zvyšují riziko onemocnění AN ve vyšším věku. Prevencí je také aktivizační program – obsahuje drobné úkoly, které pacienta nutí k vyvíjení činnosti a tím udržování vlastních schopností. Je dobré starším lidem zajišťovat dostatečné množství společenských kontaktů, luštění křížovek, společenské hry, čtení knih a následně si popovídat, o čem kniha byla.

Úpravy domova

Vzhledem k výše zmíněným změnám je vhodné upravit domov nemocného, aby se snížilo riziko úrazu či zlepšila orientace v bytě. Snížit prahy, protože lidé s AN často nedostatečně zvedají nohy a vysoké prahy mohou způsobit, že pacient zakopne a upadne. Zajistit složitější zamykání, skryté zámky – přidáme-li druhý zámek, proces otevření se stane příliš komplikovaným, než aby to zvládl člověk s AN – čímž se vyhneme tomu, že odejde z bytu a netrefí zpět. Označení dveří usnadňuje orientaci v bytě – zvláště v raných stadiích demence, kdy člověk ještě umí číst a má úsudek – jednoduchá cedulka na dveřích může posloužit k tomu, aby nemocnému zabránila v odchodu ven a zatoulání se. Všechna schodiště by měla mít pevná zábradlí na obou stranách. Zamykat kuchyň, tím se eliminuje vstup do kuchyně a k zařízením, která mohou být potenciálně nebezpečná. Uschovat ostré předměty a vypínat elektrické přístroje ze zásuvky.


O autorovi: Michaela Koudelková, DiS., Žaneta Nádvorníková, Chirurgické oddělení nemocnice Prostějov (miska.koudelkova@email.cz, zaneta.nadvornikova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!