Apalický syndrom jako ošetřovatelský problém

10. 10. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Apalický syndrom je definován jako přechodný stav v důsledku traumatického i netraumatického poškození mozku (krvácení, ischemie, otravy).


Tento stav prochází specifickými stadii, přičemž úprava funkcí mozku může trvat 2 až 5 let s nejistým výsledkem. Výsledný stav - nezvratná a neupravitelná fáze. Příčinou tohoto stavu jsou nejčastěji degenerativní nebo nádorová onemocnění.

Dotazníkové šetření

Pacienti s oběma typy jsou zastoupeni přibližně stejně, přitom přibývá pacientů s apalickým syndromem jako přechodným stavem. Informace jsme získaly dotazníkovým šetřením, které probíhalo ve FN Olomouc, Nemocnici Šternberk a Nemocnici Šumperk. Osloveno bylo 180 sester pracujících na JIP a ARO. Konečné výsledky byly získány od 118 sester. Cílem výzkumu bylo zjistit náhled sester na problematiku ošetřovatelské péče o nemocného s diagnózou apalického syndromu. Ze 118 sester, které odpověděly na dotazník, bylo 39 % s praxí do 5 let a 61 % s praxí nad 5 let na sledovaných odděleních. Všechny dotazované sestry se během praxe setkaly s nemocným s touto diagnózou, ale s různou frekvencí. Nejčastěji jsou klienti hospitalizováni v počáteční a přechodné fázi. Průměrná doba hospitalizace na oddělení je 13 měsíců - přitom krajní hodnoty tvoří 1 měsíc a více než 3 roky. Výsledky: 22 % sester se setkává s pacientem v počátečním (akutním) stadiu, kdy je pacient ohrožen selháním základních životních funkcí a kdy je péče zaměřena především na biologické potřeby, 24 % respondentek v přechodném období, kdy jsou funkce stabilizované a do popředí se dostávají psychosociální potřeby, 40 % pak v obou stadiích. Z výzkumu vyplynulo, že všem klientům je poskytována komplexní ošetřovatelská péče zaměřená na veškeré potřeby. Vzhledem k poměrně vysoké frekvenci výskytu klientů s apalickým syndromem na jednotlivých pracovištích, jsme zjišťovaly, jak sestry samy hodnotí své vlastní vědomosti, znalosti a informovanost o této problematice. Pouze polovina dotazovaných sester udává, že má dostatek informací o ošetřování klientů s apalickým syndromem. Dále jsme zjišťovaly, jak sestry hodnotí náročnost ošetřovatelské péče u nemocného s apalickým syndromem a která oblast ošetřovatelské péče je primární. Dále jsme zjišťovaly zapojení rodinných příslušníků do ošetřovatelské péče. Na všech pracovištích mají rodinní příslušníci po dohodě s ošetřujícím lékařem možnost návštěv svých příbuzných a také se po edukaci mohou zapojit do jednoduchých prvků ošetřovatelské péče.

Závěr

Problematikou apalického syndromu je třeba se nejen zabývat, ale i předávat zkušenosti, hledat další informace, vytvořit standardy pro jednotlivé fáze apalického syndromu. Zjištěné informace a zkušenosti pak také publikovat. Při práci s těmito pacienty je nutné klást důraz na spolupráci s rodinou - nejenom umožnit kontakt s pacientem, ale také hovořit s jeho rodinnými příslušníky, instruovat je, jak mohou pomoci (zejména v oblasti psychické a sociální) a zdůraznit jejich nezastupitelnou úlohu v léčebném procesu.

Průběžně je potřeba také hodnocení psychického stavu pacienta, porada s psychologem a využití nejvhodnějších metod při řešení individuálních psychických potřeb nemocného. A konečně je také třeba apelovat na vznik speciálních ošetřovacích jednotek pro přechodné období apalického syndromu, kdy biologické potřeby jsou víceméně stabilizovány a zvyšuje se důraz na potřeby psychosociální. Závěrem lze říci, že přes všechny překážky, které se v péči o klienty s apalickým syndromem vyskytují, tj. nedostatek informací, náročnost práce a občasná (ne)spolupráce s rodinou, je úroveň péče o nemocné s touto diagnózou na velmi dobré úrovni. Sestry využívají všech dostupných informací tak, aby se kvalita péče o tyto pacienty dále zvyšovala a aby mohli dosáhnout ve svých bio-psycho-sociálních potřebách maxima.


SOUHRN

Apalický syndrom, vegetativní stav či vigilní kóma jsou synonyma, která označují soubor klinických příznaků následujících po poškození mozku. Pomocí dotazníkového průzkumu, úspěšně ukončeného u 118 sester, jehož výsledky zde předkládáme, získaly autorky přehled o jejich informovanosti, úrovni znalostí a také o stavu ošetřovatelské péče o nemocné s apalickým syndromem.

SUMMARY

Appalic syndrome, vegetative state or vigil coma are synonyms for a set of clinical signs that result from brain damage. The authors used a questionnaire to find out the level of nurses’ knowledge of the syndrome and the status of the nursing care of these patients. 118 nurses filled out the questionnaire, the results of the study are presented in the article.


O autorovi: Eva Šuráňová, FN Olomouc, Mgr. Růžena Vitásková, SZŠ a VZŠ E. Pottinga, Olomouc (vitaskova@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?