Ascites – volná tekutina v dutině břišní

Ascites je definován jako „přítomnost volné tekutiny v dutině břišní“. Za obvyklých podmínek toto množství nepřesahuje 150 ml, k nahromadění tekutiny dochází nejčastěji při primárním onemocnění jaterního parenchymu, mezi další relativně časté příčiny patří zhoubné nemoci, tuberkulóza, srdeční selhání a onemocnění pankreatu.

Ascites bývá známkou pokročilosti jaterního onemocnění a jaterní insufi cience a také sám o sobě zvyšuje portální hypertenzi, a tudíž možnost vzniku dalších komplikací (např. krvácení z jícnových varixů, vznik hepatorenálního syndromu).

Nepříliš častou příčinou ascitu bývá venookluzivní nemoc, trombóza portální žíly a Buddův-Chiariho syndrom (uzávěr jaterních žil). Vzácněji se objevuje u dialyzovaných pacientů a u nemocných trpících nefrotickým syndromem, myxedémem, chlamydiovými infekcemi či systémovými nemocemi pojiva.

Klinický obraz

K rozvoji ascitu dochází nejčastěji pozvolna, v menším množství případů působí pouze nespecifi cké dyspeptické potíže, případně meteorismus. Nemocný může trpět nechutenstvím, střídavou stolicí, žízní, kolísáním hmotnosti a tlakem v břiše. Častěji však ascitus vede k dušnosti, později se objevují také pohybové obtíže nebo kýly. Interval paracentéz (vypuštění) je indikován lékařem podle individuální potřeby nemocného. Asi polovina postižených pacientů umírá do roka po objevení ascitu.

Diagnostika

Ascites je i ve velmi malém množství snadno detekován pomocí sonografi e. Při fyzikálním vyšetření lze sledovat zvětšení obvodu břicha, poklepem lékař zjistí přítomnost tekutiny. Při prvním vzniku ascitu je nutné nemocného poučit o dietě, která je důležitá a často porušovaná, a provést diagnostickou punkci. Další zobrazení poskytuje lékaři CT vyšetření. Při přetrvávajících nejasnostech nastupuje laparoskopie, která umožňuje zhodnocení jaterního parenchymu, sleziny, známek portální hypertenze, stavu peritonea a cílený odběr biopsie.

Terapie

Základním léčebným krokem je dieta, pomocí níž je omezen přísun sodíku. Lékař ordinuje pacientovi neslanou dietu s obsahem 3 g NaCl. Diuretická léčba – užívanými léky v léčbě ascitu jsou spironolakton a furosemid. Paracentéza -vypouštíme běžně 5-7 litrů za 60-90 minut. Po výkonu leží nemocný 2 hodiny na opačném boku, je mu kontrolován tep a pulz.


SOUHRN

Text shrnuje závažnost tohoto onemocnění, jeho diagnostiku a krok dopředu tím, že je možné pacientovi nabídnout kromě hospitalizace ambulantní řešení vypuštění ascitu.

SUMMARY

The article summarizes the severity of the disease, its diagnostic and a possibility of an ambulatory paracentesis in order to relieve the ascites.


O autorovi: Eva Pacáková, Interní ambulance nemocnice, Strakonice (evapacakova@seznam.cz)

Ascites – volná tekutina v dutině břišní
Ohodnoťte tento článek!