Aspekty alergické reakce

Zásady moderního ošetřování vycházejí z předpokladu, že ne každý pacient vyžaduje v různém období svého onemocnění stejně intenzivní péči, tedy odstupňovanou lékařskou péči a ošetřovatelskou péči. Jde o systém diferencované péče a své opodstatnění má zejména z pohledu intenzivní péče (Vörösová, 2005).


SOUHRN: Autoři ve svém příspěvku výstižně popisují problematiku alergických reakcí. Zaobírají se vznikem, průběhem, jednotlivými typy alergie. Přibližují stadia alergických reakcí, následnou péči o pacienta zaměřenou na zmírnění komplikací.
Klíčová slova: alergen, alergie, přecitlivělost, pacient

SUMMARY: The authors address allergic reactions. They describe onset and course of the disease, various types of allergies as well as stages of allergic reactions and care of the patient focused on alleviation of complications.
Key words: allergen, allergy, hypersensitivity, patient


Aspekty alergické reakce

Používání nových chemických přípravků, léků, potravinových barviv, konzervačních látek, jakož i neustálé znečišťování životního prostředí, má vliv na rostoucí počet obyvatel s přecitlivělostí a alergiemi různého druhu. Imunitní systém člověka, jehož úkolem je zachovávat rovnováhu vnitřního prostředí a chránit organismus před škodlivými a cizorodými látkami, je vystavován novým podnětům, atakám a výsledkem takovéto interakce bývá nezřídka patologická odpověď, která se může projevit i jako alergická reakce.

Alergenem je látka, která vyvolává alergickou reakci. K jejímu vzniku je potřebný předcházející kontakt, který vyvolá tvorbu protilátek, teda senzibilizuje organismus. K nejčastějším alergenům patří částečky rozptýlené ve vzduchu, jako jsou pyly, prach, plísně, roztoči, které se do organismu dostávají vdechováním. Z potravin jsou to zejména bílkoviny vaječného původu, bílkoviny nacházející se v mořských živočiších, ale i ořechy, rajčata, celer, citrusové ovoce a jahody. Z pohledu urgentní medicíny se nejčastěji setkáváme s alergickými reakcemi na jed vpravený do organismu po bodnutí blanokřídlým hmyzem a přecitlivělostí na léky, zejména antibiotika, analgetika, kontrastní látky aplikované při diagnostických vyšetřeních, ale i lokální anestetika a některé roztoky podávané při substituci cirkulujícího objemu používané zejména v minulosti.

Alergickou reakci definujeme jako nechtěnou a nadměrnou reakci imunitního systému organismu na cizorodou látku (antigen nebo alergen), vznikající na základě předcházející senzibilizace. Při vzniku alergické reakce má významnou úlohu tvorba specifických protilátek, tj. imunoglobulinů, třídy IgE, IgG, IgM, jakož i nespecifický, tzv. komplementový systém složený z proteinových složek označovaných C1 až C9, B, D atd. Tyto látky se vážou na vazebná místa buněk (zejména granulocytů, žírných buněk) obsahujících mediátory zánětlivé reakce (histamin, serotonin, substancia, tj. látky označované jako SRSA – z angl. slow reacting substance of anaphylaxis, prostaglandiny…). Rychlost uvolnění a koncentrace uvolněných mediátorů je přímo úměrná rychlosti nástupu a závažnosti klinického obrazu alergické reakce.

Klinický obraz

V klinickém obraze rozlišujeme čtyři formy alergické reakce (Pokorný, 2004). I. stupeň je provázen zejména kožními a slizničními projevy jako svědění, začervenání, slzení, zduření nosní sliznice se zvýšenou sekrecí čiré vodnaté tekutiny, podráždění oční spojivky, celkovou nevolností, zrychlenou motilitou trávicího systému. II. stupeň je charakterizován kromě příznaků popsaných v I. stupni a dále edematózním prosáknutím sliznice hrtanu, otokem a zúžením průsvitu dýchacích cest a dalšími změnami, jako jsou pokles systémového tlaku krve, tachykardie.

Ve III. stupni dochází k bezprostřednímu ohrožení života z důvodu rozvoje anafylaktického šoku spojeného s generalizovanou vazodilatací, mapovitým zčervenáním kůže, závažným poklesům krevního tlaku, otokem a zúžením dýchacích cest, což vede k rychlému rozvoji dušnosti a dechové nedostatečnosti. Pokud postiženému člověku neposkytneme včas adekvátní pomoc, dochází rychle k poruše vědomí a alergické reakci IV. stadia spojeného se zástavou oběhu, dýchání a smrtí postižené osoby.

Léčba

Z hlediska terapie je potřeba vždy, pokud je to možné, přerušit působení alergenu na organismus. Z léků je vhodné podat v lehčích formách antihistaminika a kortikoidy p. o., i. m. V závažnějších případech je uvedená terapie nedostatečná, a proto je potřeba co nejdříve zajistit vstup do venózního řečiště (ne jednorázovou jehlou), podat adrenalin frakcionovaně v opakovaných dávkách 0,15–0,30 mg s. c., i. m., i. v. a zajistit protišoková opatření, zejména dostatečnou objemovou náhradu i. v. Aplikace kortikoidů, bronchodilatancií, přípravků s obsahem kalcia není správným postupem, pokud je aplikujeme jako léky první volby při anafylaxi. V případě, že se stav pacienta i nadále zhoršuje a nastane zástava krevního oběhu a cirkulace, je potřeba začít bezodkladně kardiopulmonální resuscitaci (KPR).

Ta spočívá v částečné náhradě selhaných životních funkcí – činnosti srdce a dýchání. Podle aktuálních doporučení Evropské rady pro resuscitaci je KPR započatá 30 kompresemi ve středu hrudníku do hloubky asi jedné třetiny jeho výšky, po kterých následují 2 umělé vdechy. Celková frekvence kompresí by měla dosahovat alespoň 100 za minutu. Pokud máme zábrany při vykonávání umělých vdechů z úst do úst (bez pomůcek), je přípustné pokračovat pouze v kompresích do příchodu kvalifikované pomoci. Pokud je příčinou zástavy cirkulace závažná porucha srdečního rytmu reagující na defibrilační výboj a máme k dispozici defibrilátor (automatický nebo poloautomatický externí), vykonání defibrilace má přednost před ostatními úkony.

V praxi se často setkáváme se situací, kdy ani samotní pacienti neznají význam pojmu alergie a zaměňují jej s vedlejšími nebo nežádoucími účinky některých léků. Známé jsou i situace, kdy samotní pacienti vědí o přecitlivělosti, jen neznají přesný název léku nebo látky, která alergii vyvolává. V každém případě je vhodné alergické reakci předcházet, zejména důkladnou anamnézou, než řešit její následky.


O autorovi: MUDr. Ján Murgaš, Ph. D., PhDr. Andrea Bratová Katedra klinických disciplín a urgentnej medicíny, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre (jmurgas@ukf.sk, abratova@ukf.sk)

Aspekty alergické reakce
Ohodnoťte tento článek!