Aspekty pohlavního života mladých lidí v současnosti

Bakalářská práce, kterou představuje tento příspěvek, je zaměřena na zjištění okolností sexuálního života adolescentů. Práce je koncipována jako teoreticko-empirická. Teoretická část shrnuje základy sexuálního chování lidstva, základy vývoje lidského sexuálního chování, popisuje charakteristiku vývojového období adolescence a úskalí tohoto období. Empirická část, kterou chci představit, se věnuje vlastní výzkumné části.

SUMMARY

The article presents a study on sexual behavior of adolescents. The study has theoretical and empirical part. The theoretical part summarizes sexual behavior of a man, the development of human sexual behavior, characteristics and difficulties of adolescent age. The empirical part is a main part of the study.V celých dějinách lidstva se pohled na sexualitu měnil v závislosti na kultuře, době, náboženství nebo národu. Postupně se potlačila biologická podstata sexuality a rozvinula se její emocionální stránka, která zahrnuje pocit štěstí, spokojenosti, slasti, společenské prestiže…

V závislosti na vývoji společnosti je v současnosti sexualita vnímána spíše jako rekreační záležitost než záležitost rozmnožovací, jako tomu bylo v minulosti. Sex je součástí lidského života a je individuální přirozenou lidskou potřebou většiny jedinců. Dnes existuje řada způsobů, jak získat informace, které se týkají sexuality. Z televize, z filmu, z reklamy, časopisů apod. mohou dospívající lidé čerpat mnoho informací, které ovlivní jejich další vnímání sexuality. Ve společnosti se neustále po staletí objevují různé předsudky, i když jsou vědecky vyvráceny.

Nesprávná tvrzení, která se objevují ve společnosti, jsou např.: masturbace je škodlivá; čím větší je pohlavní úd, tím je kvalita sexu lepší; dívka při prvním pohlavním styku nemůže otěhotnět; muži menšího vzrůstu mají malý pohlavní úd; antikoncepce je škodlivá apod. Tato tvrzení také ovlivňují postoj dospívajícího k sexualitě. Proto je v tomto směru důležitá sexuální výchova, a to jak ve škole, tak v rodině nebo u lékaře.

Adolescence je vývojové období, které je důležité pro osvojení si správných zásad sexuálního života po stránce zdravotní, emocionální a morální. V tomto období je totiž velké riziko osvojení si negativního sexuálního chování, které se může projevit sexuální promiskuitou, nechráněným pohlavním stykem, neznalostí v používání antikoncepčních metod a neznalostí okolností přenosu sexuálně přenosných chorob, nechtěným těhotenstvím, rodičovstvím nebo potratem. Tato rizika neuváženého sexuálního života ovlivňují další fyzický i duševní vývoj adolescenta.

Cíle práce

1) Zjistit, jak dobře jsou adolescenti informováni o sexuálně přenosných chorobách včetně AIDS. 2) Zjistit, jak zodpovědně adolescenti přistupují k prvnímu sexuálnímu styku. 3) Zjistit, jak zodpovědně adolescenti přistupují k sexuálnímu životu. 4) Zjistit, do jaké míry adolescenti používají antikoncepční metody a zda jsou o jejich používání dobře informováni. 5) Zjistit, z jakých zdrojů adolescenti získávají informace.

Charakteristika výzkumného vzorku a metodika výzkumu

Výzkumným vzorkem byli studenti dvou středních škol, odborného učiliště a gymnázia, ve věkové kategorii 17 až 20 let. Celkem vzorek obsahoval 218 studentů. Kritériem byl vyrovnaný počet chlapců i dívek, počet studentů na jednotlivých školách v podobném věkovém rozmezí. Výzkum jsem realizovala v únoru a březnu 2008. V kvantitativním výzkumu jsem použila pro získání informací anonymní dotazník. Dotazník obsahoval 39 otázek, které byly uzavřené, otevřené, polouzavřené a filtrační. Dotazník byl rozdělen na jednotlivé části zaměřené na zjištění informovanosti studentů o sexuálně přenosných chorobách a antikoncepčních metodách a zjištění okolností jejich sexuálního života.

Část dotazníku, která byla zaměřená na zjištění okolností sexuálního života, byla rozdělena na dvě kategorie. Pro adolescenty, kteří měli pohlavní styk, a pro adolescenty, kteří neměli pohlavní styk. Návratnost dotazníků byla 100 %. Získané výsledky jsem zpracovala tabelárně a graficky. Výsledky hypotéz jsem ověřila statistickou metodou chí kvadrát. V článku tuto metodu pro přehlednost neuvádím. Před samotným výzkumem jsem provedla předvýzkum. V kvalitativním výzkumu jsem vyhodnocovala otázky, které se zaměřovaly na adolescenty, kteří nezačali pohlavní život.

Zhodnocení výsledků hypotéz kvantitativního výzkumu

Výsledky hypotéz cíle č. 1:

Hypotéza č. 1.1: Domnívám se, že adolescenti odpovědí na otázky z dotazníku o sexuálně přenosných chorobách s více než 65% úspěšností. Hypotéza se nepotvrdila. Adolescenti odpověděli na otázky z dotazníku o sexuálně přenosných chorobách (STD) s 43% úspěšností. Kritériem pro potvrzení hypotézy byla celková úspěšnost (65 %) ve správných odpovědích. Zajímavé bylo, že 56 % adolescentů si myslí, že je dobře informováno o STD, což nesouhlasí se zjištěným výsledkem v oblasti informovanosti.

Hypotéza č. 1.2: Předpokládám, že studenti se zdravotnickým zaměřením budou úspěšnější v otázkách o sexuálně přenosných chorobách než studenti jiného zaměření. Hypotéza se potvrdila. Studenti SZŠ odpověděli na otázky o STD s 51% úspěšností proti studentům jiného zaměření, kteří byli úspěšní v 41 % správných odpovědí.

Výsledky hypotéz cíle č. 2

Hypotéza č. 2.1: Předpokládám, že většina adolescentů (tj. více než 50 %) ve věku od 15 do 18 let měla v tomto období první sexuální zkušenosti. Hypotéza se potvrdila. 82 % z celkového počtu respondentů mělo ve věkovém rozmezí od 15 do 18 let první sexuální zkušenosti. Průměrný věk prvního pohlavního styku byl 16 let.

Hypotéza č. 2.2: Domnívám se, že první sexuální zkušenosti mají adolescentní chlapci s příležitostnou partnerkou. Hypotéza se nepotvrdila. Celkový součet adolescentů, kteří měli první sexuální zkušenost, byl 66. Z toho 54 % adolescentů uvedlo, že první sexuální zkušenost získalo se stálou partnerkou a 45 % s příležitostnou partnerkou.

Hypotéza č. 2.3: Předpokládám, že adolescentní dívky získávají první sexuální zkušenosti se stálým partnerem. Hypotéza se potvrdila. Celkový počet adolescentek, které zahájily pohlavní život, byl 85. Přičemž 76 % adolescentek získalo první sexuální zkušenost se stálým partnerem a 24 % uvedlo, že s partnerem příležitostným.

Hypotéza č. 2.4: Předpokládám, že většina adolescentů (tj. více než 50 %) při prvním sexuálním styku praktikuje misionářskou polohu. Hypotéza se potvrdila, protože 74 %, tj. více než 50 %, z celkového počtu dotazovaných, kteří měli sexuální zkušenost, praktikovalo při prvním pohlavním styku misionářskou polohu.

Hypotéza č. 2.5: Domnívám se, že studenti odborných učilišť (OU) zahajují první sexuální styk dříve než studenti středních odborných škol (SZŠ, SOŠ) a gymnázia (GYM). Hypotéza se potvrdila, neboť 24 % studentů z OU zahájilo první pohlavní styk ve věkovém rozmezí od 13 do 15 let včetně. Tento výsledek jsem očekávala, ale zároveň mě překvapilo to, že někteří studenti OU zahájili, jako jediní, pohlavní život už ve 13 letech.

Výsledky hypotéz cíle č. 3:

Hypotéza č. 3.1: Předpokládám, že více než 60 % adolescentů, kteří začali se sexuálním životem, vyzkoušelo některou z forem netradičních sexuálních aktivit: skupinový sex, anální sex, orální sex. Hypotéza se potvrdila, 86 % adolescentů vyzkoušelo jednu z netradičních forem sexuální aktivity, kterou je orální sex. Ostatní netradiční formy sexuální aktivity (anální a skupinový styk) byly zastoupeny v malém procentu.

Hypotéza č. 3.2: Domnívám se, že adolescenti mají v průměru pohlavní styk 2-3krát týdně. Hypotéza se potvrdila. Adolescenti uskutečňují pohlavní styk v průměru 3krát týdně.

Hypotéza č. 3.3: Domnívám se, že adolescentní dívky považují věrnost v sexuálním životě za více důležitou než adolescentní chlapci. Hypotéza se potvrdila, 49 % adolescenčních dívek považuje věrnost v sexuálním životě za důležitou, pouhé 1 % má opačný názor. Na druhou stranu 34 % adolescenčních chlapců považuje věrnost v sexuálním životě za důležitou, ale 10 % má opačný názor.

Výsledky hypotéz cíle č. 4

Hypotéza č. 4.1: Předpokládám, že více než 50 % adolescentů použilo při prvním pohlavním styku nějakou z těchto spolehlivých antikoncepčních metod: antikoncepční pilulky, antikoncepční náplast, kondom nebo spermicidní prostředek. Hypotéza se potvrdila. Téměř všichni adolescenti, tj. 76 %, použili při pohlavním styku nějakou z těchto spolehlivých antikoncepčních metod: antikoncepční pilulky, antikoncepční náplast nebo kondom. Nejčastější antikoncepční metodou při prvním pohlavním styku byl kondom (54 %). Jen 5 % adolescentů nepoužilo při prvním pohlavním styku žádnou z antikoncepčních metod.

Hypotéza č. 4.2: Předpokládám, že adolescenti zodpovědí dotazník o antikoncepci s více než 65% úspěšností. Hypotéza se nepotvrdila. Adolescenti odpověděli na otázky o antikoncepci s 60% úspěšností. Kritériem pro potvrzení hypotézy byla opět 65% úspěšnost ve správných odpovědích. Ve srovnání s informovaností o STD si adolescenti v oblasti informovanosti o antikoncepčních metodách vedli mnohem lépe.

Hypotéza č. 4.3: Předpokládám, že více než 50 % adolescentů v partnerském vztahu, kteří začali se sexuálním životem, zažilo podezření na těhotenství z důvodu selhání či nesprávného použití antikoncepční metody nebo neužití antikoncepční metody vůbec.

Hypotéza se nepotvrdila. Očekávala jsem výsledek více než 50 % podezření na otěhotnění. Ale pouze 36 % adolescentů zažilo v partnerském vztahu podezření na těhotenství z důvodu selhání či nesprávného použití antikoncepční metody nebo neužití antikoncepční metody vůbec. Nejčastějším důvodem (27 %) byl nechráněný pohlavní styk. Myslím si, že je to dáno především rozvojem a velkou nabídkou hormonální antikoncepce na obchodním trhu.

Výsledky hypotéz cíle č. 5

Hypotéza č. 5.1: Domnívám se, že adolescenti získali nejvíce informací o sexuálně přenosných chorobách, antikoncepci a sexuálním chování z médií nebo z hodin sexuální výchovy na ZŠ. Hypotéza se potvrdila. Adolescenti získali nejvíce informací na ZŠ (26 %) a z médií (20 %).

Hypotéza č. 5.2: Domnívám se, že nejméně častým zdrojem informací o sexuálně přenosných chorobách, antikoncepci a sexuálním chování jim byla pornografie. Hypotéza se potvrdila. Nejméně častým zdrojem informací byla pornografie, která zaujímala 5 % odpovědí.

Zhodnocení otázek kvalitativního výzkumu

V kvalitativním výzkumu jsem se zabývala otázkami týkajícími se adolescentů, kteří nezačali se sexuálním životem. Následně bych chtěla srovnat výsledky výzkumu adolescentů, kteří začali a nezačali pohlavní život, neboli srovnat realitu s představou. Ve srovnání s adolescenty, kteří začali sexuální život, se skutečnost a představa odlišuje v začátku prvního pohlavního styku, kdy sexuálně „aktivní“ adolescenti uskutečnili první pohlavní styk o 2 roky dříve oproti představě sexuálně „pasivních“ adolescentů. Dále se odlišuje skutečnost a představa v tom, s kým by adolescenti chtěli uskutečnit první pohlavní styk. Adolescenti sexuálně „aktivní“ zahájili první pohlavní styk v 65 % s partnerkou/partnerem stálými a v 35 % s partnerkou/partnerem náhodnými.

Většina, tj. 94 %, sexuálně „pasivních“ adolescentů si představuje první pohlavní styk s partnerkou/partnerem stálými a jen 6 % s partnerkou/partnerem náhodnými. Můžeme vidět velké rozdíly ve výsledcích. Skupina adolescentů sexuálně „aktivních“, tj. 19 %, vyzkoušela někdy anální styk, 36 % sexuálně „pasivních“ adolescentů by tuto formu sexuálního styku někdy chtělo vyzkoušet. Zato 19 % „pasivních“ adolescentů by chtělo vyzkoušet skupinový styk a 6 % „aktivních“ adolescentů tuto formu sexuálního styku vyzkoušelo. Můžeme říci u obou výsledků, že realita sexuálně „aktivních“ adolescentů se podstatně liší od představ sexuálně „pasivních“ adolescentů.

Závěr

Z výsledků výzkumu vyplývá, že informovanost adolescentů o sexuálně přenosných chorobách a antikoncepci je nedostatečná. Kritériem zjištění informovanosti byla 65% úspěšnost ve správných odpovědích v dotazníku. Zajímavým zjištěním je, že dochází k urychlování začátku pohlavního života. Věk, ve kterém dochází k prvnímu pohlavnímu styku, je dnes u adolescentů v průměru 16 let. Adolescentní dívky i chlapci se dnes chovají promiskuitněji. Příjemné zjištění je to, že téměř všichni adolescenti se dnes chovají zodpovědněji v použití spolehlivých antikoncepčních metod při prvním pohlavním styku.

Jako doporučení pro praxi bych navrhovala zvýšit kvalitu výuky na ZŠ a v dalším studiu na učilištích, středních školách a gymnáziích v oblasti STD a antikoncepčních metod. Zvýšit úroveň výuky sexuální výchovy v prvé řadě tím, že učitelé budou dobře proškoleni touto tematikou a nebudou se ostýchat o ní mluvit. Zahrnout do výuky nejen teorii zejména v oblasti příznaků STD, ale i praxi ve formě modelových situací. Zaměřit přednášky i na neobvyklá témata, která se na školách neprobírají, ale pro adolescenty jsou zajímavá, např. homosexualita.

Spolupracovat s organizacemi, které se touto problematikou zabývají, a pořádat ve školách nebo i mimo školu přednášky. Zdravotničtí pracovníci se v této problematice mohou rovněž angažovat v rámci sexuální výchovy v gynekologických a urologických ambulancích, při hospitalizaci nebo přednáškách ve školách. Správná sexuální výchova v adolescentním věku bývá ve většině rodin opomíjena. Škola, lékař, porodní asistentka nebo všeobecná sestra by se proto do této činnosti měli zapojovat, vždyť jsou přínosným a významným zdrojem kvalitních informací pro mladé lidi v tomto věkovém období.

Literatura
Antikoncepce. Barták, A. 1. vyd. Praha, Grada Publishing 2006.
Lidský duch a sexualita. Bishop, C. 1. vyd. Praha, Knižní klub 1997.
Sexuálně přenosné nemoci: základy současných poznatků pro lékaře, zdravotnické pracovníky, pedagogy a laickou veřejnost. Šťáva, Z. 1. vyd. Praha, Avicenum 1987.
O čápech, vránách a dětech. Trojan, O. 1. vyd. Praha, Grada Publishing 1999.
Mýty a pověry v sexu. Uzel, R. 1. vyd. Praha, Práce 1990.
Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Vágnerová, M. 1. vyd. Praha, Portál 2000.
Sexuální chování v ČR: situace a trendy. Weiss, P., Zvěřina, J. 1. vyd. Praha, Portál 2001.

Veronika Kolečkářová, studentka oboru Porodní asistentka, 3. ročník, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Ústav zdravotnických studií (koleckarova_veronika@centrum.cz)

Ohodnoťte tento článek!