Astma v těhotenství

Literatura udává, že u třetiny pacientek s astmatem se příznaky nemoci v těhotenství zlepší, u další třetiny zhorší a u třetiny zůstávají stejné jako před astmatem.

Nekontrolované astma má nepříznivý vliv na průběh těhotenství, neboť může způsobit komplikace zvýšení krevního tlaku s otoky kolem kotníků a těhotenskou cukrovku, a také komplikace při porodu.

Nekontrolované astma má vliv také na zdravotní stav dítěte. Nejdůležitějším obdobím jsou první tři měsíce života, kdy vznikají orgány dítěte. Zhoršené astma může vést ke sníženému sycení mateřské krve kyslíkem, a tím i ke zhoršenému okysličení dítěte. Dítě se pak může narodit předčasně nebo v termínu, avšak s nízkou porodní váhou. Ve vzácných případech může dojít také k úmrtí dítěte. Na prvním místě je tedy přesný výpočet data začátku těhotenství. Mezi 16.-18. týdnem by mělo být provedeno vyšetření ultrazvukem, zvláště s ohledem na určení umístění placenty a množství amniotické tekutiny. Od 26. týdne těhotenství je třeba sledovat pohyby dítěte, které jsou známkou jeho vitality. V případech, kdy je registrováno méně než 10 pohybů za hodinu, je nutné další vyšetření. Pro pacientky s těžkým nebo nekontrolovaným astmatem je fetální dohled intenzivnější. Sonografie pro sledování fetálního růstu se provádí ještě ve 26. týdnu a pak ve 4-6týdenních intervalech po dobou celého těhotenství. Sonografické vyšetření je potřebné po každé těžké exacerbaci astmatu.

Zhodnocení klinického stavu matky

Každá těhotná žena trpící astmatem by měla být podrobně klinicky vyšetřena a měly by u ní být provedeny rutinní testy plicních funkcí pro stanovení tíže astmatu. Denní hodnocení PEF (vrcholové výdechové rychlosti) je užitečný způsob, jak objektivizovat informace o stupni bronchiální obstrukce během dne (zápis příznaků pomůže ošetřujícímu lékaři ke zhodnocení kompenzace onemocnění). Je také třeba určit a odstranit faktory v podobě alergenů dráždidel (tabákový kouř), které přispívají k tíži astmatu. U dětí matek-kuřaček je také snížen růst a funkce plic dítěte. U mladých žen je bronchiální astma často spojeno s atopií, proto je vždy těhotným astmatičkám doporučována úprava životního prostředí a odstranění běžných alergenů z vnitřního prostředí.

Edukace rodiček

Těhotné pacientce s astmatem je nutné vysvětlit povahu nemoci, význam a bezpečnost pravidelné léčby pro kontrolu astmatického zánětu. Pacientka má poté větší důvěru v léčbu a lépe spolupracuje. Velmi důležitá je kontrola správného používání inhalačních systémů, selfmonitoring s měřením PEF (vrcholové výdechové rychlosti) výdechoměrem se sledováním příznaků. Pacientka by měla mít písemný plán jak pro léčbu dlouhodobou, tak pro případ akutního zhoršení astmatu a pravidelný kontakt s alergologem a gynekologem.

Farmakologická léčba

Astma se v těhotenství léčí téměř stejným způsobem jako mimo něj, a to podle tíže astmatu. Tíži astmatu stanoví lékař na základě potíží ve dne, v noci a podle hodnot funkcí plic. Rozeznáváme 4 stupně tíže astmatu. Stupňovitý přístup k léčbě doporučuje, aby typ léčby, dávka léku a eventuálně frekvence léčby vzrůstaly s tíží astmatu. Stále se však setkáváme se zásadní chybou – vysazením léků při zjištění těhotenství. Cílem léčby astmatu je dosažení co nejlepších plicních funkcí ve dne i v noci, minimalizace příznaků a spotřeby léků přinášejících úlevu. Preferovanou léčbou pro všechny potíže perzistentního astmatu jsou inhalační kortikosteroidy a také další specifické léky. Budesonid je doporučován jako inhalační kortikosteroid volby (ICS), jediný má kategorii FDA-B. Albuterol (salbutamol) je preferované inhalační beta2-mimetikum s rychlým nástupem účinku (SABA), protože má nejvíce publikovaných údajů na trhu ve Spojených státech (FDA-C). Salmeterol je doporučován jako inhalační beta2-mimetikum s dlouhodobým účinkem (LABA) volby – je dlouhodobě dostupný v USA. Formoterol byl uveden na trh v USA později a také později kategorizován. Pacientky, které jsou léčeny jinými ICS, mohou v této léčbě pokračovat, pokud tyto léky zajistily dobrou kontrolu astmatu před graviditou. Co se týče perorálních kortikosteroidů, jsou doporučovány pro léčbu těžkého astmatu během těhotenství, kde riziko jeho použití je stále menší než možné riziko těžkého nekontrolovaného astmatu.

Léčba akutního astmatu

V těhotenství je léčba akutního astmatu důležitější než mimo graviditu. Je nutné monitorovat saturaci kyslíku a při zhoršení astmatu udržet saturaci kyslíku menší než 95 %. Při respiračním selhání je nezbytná mechanická ventilace a urgentní císařský řez. V léčbě akutní exacerbace je doporučováno podání rychle působícího inhalačního beta2-mimetika, není-li adekvátní odpověď, doporučuje se přidat inhalačně ipratropium bromid. Pokud není během první hodiny odpověď, podáváme intravenózní nebo perorální kortikosteroidy, a to vždy u pacientek kortikodependentních. Nedojde-li k významnému zlepšení ani po této léčbě, je nutná hospitalizace. Součástí péče by mělo být pečlivé monitorování dítěte.


SOUHRN

Astma je nejčastější chronické onemocnění, jímž v těhotenství trpí až 8 % žen. Ukazuje se, že od začátku do konce těhotenství se tíže astmatu zvyšuje u 30 % a snižuje u 23 % žen. Autorka se zabývá odstraněním a kontrolou spouštěcích faktorů astmatu, diagnostikou a péčí o astmatickou matku a ohrožený plod včetně rozvahy vhodné léčby.

SUMMARY

Asthma is the most common chronic disease which up to 8 % of pregnant women suffer from. It has been evident that during pregnancy asthma worsens in 30 % and improves in 23 % of women. The author addresses elimination and control of trigger factors, diagnostics and care of asthmatic mother and her endangered fetus, as well as appropriate treatment.


O autorovi: Jana Hlaváčová, Interní gastroenterologická klinika, alergologická ambulance, FN Brno (jhlavacova@fnbrno.cz)

Ohodnoťte tento článek!