Atopický ekzém v ordinaci dermatologa

Atopický ekzém je jedno z nejčastějších kožních onemocnění, které ve věku do 10 let postihuje v různé formě až 20 % dětí. Bylo by však mylné se domnívat, že u dospělých se onemocnění vyskytuje zřídka. Bohužel, incidence onemocnění stále stoupá, vyšší zastoupení je v ekonomicky rozvinutých státech. Potvrzuje se tak předpoklad o působení nevhodného životního prostředí a životosprávy…

…Článek shrnuje základní projevy, léčbu a etiopatogenezi choroby s přihlédnutím k možným alergenům. Klíčová slova: atopický ekzém, etiopatogeneze, léčba, terapie, alergen

SUMMARY Atopic eczema is one of the most common skin diseases which afflicts up to 20% of children below 10 years of age. It would be a mistake to think that it occurs rarely in adults. Unfortunately the occurrence is increasing, especially in the developed countries. This proves the assumptions of the effects of unhealthy environment and lifestyle. The article summarizes the main symptoms, treatment and etio-pathogenesis of the diseases including possible allergens. Key words: atopic eczema, etio-pathogenesis, treatment, therapy, allergen

Atopický ekzém je geneticky podmíněné, chronické, zánětlivé kožní onemocnění, charakterizované suchou kůží a intenzivním svěděním. Častá je koincidence s asthma bronchiale, proto hovoříme o tzv. dermorespiračním syndromu. Základním znakem je kožní zánět a porušená ochranná epidermální bariéra, jejíž příčinou je mutace genu pro filagrin.

Klinické formy atopického ekzému

Kojenecký atopický ekzém: První projevy zpravidla začínají mezi 2. a 6. měsícem věku. Za nejkritičtější se považuje doba posledních 3 měsíců prvního roku života. Ekzémové projevy jsou lokalizovány v obličeji, na čele a tvářích, postupně se mohou rozšířit na trup i končetiny. Jedná se o makulózní, erytémová ekzémová ložiska. V obličeji vznikají papulovezikulózní až krustózní ložiska, ve kštici tzv. crusta lactea. Postižené jsou též extenzorové plochy bérců a předloktí. Nedílnou součástí klinického obrazu je intenzivní svědění kůže.

Dětský atopický ekzém: Postihuje zejména děti předškolního věku, maximum projevů se nachází ve flexurách v loketních jamkách a v podkolení. Ekzém intenzivně svědí. Nehty jsou lesklé, jakoby „lakované“. Vznikají první projevy lichenifikace (zhrubění kůže), vlasy jsou jemné, lomivé, častý je perorální výbled, zdvojený záhyb pod dolním víčkem, tzv. DenniehoMorganova rýha. Velmi často se k provokačním faktorům přidávají inhalační alergeny.

Atopický ekzém dospělých: Může být pokračováním předchozích fází, ale může také vzniknout bez předchozí ekzémové anamnézy. Dominují symetrické projevy suché kůže, lichenifikace, eroze, ragády, krusty, často je postižen obličej i krk. Výraz nemocných je často staršího vzhledu, „unavený“. Dominuje intenzivní pruritus. Doprovodným jevem jsou skvrnité hyperpigmentace a depigmentace. V laterálních partiích dochází k prořídnutí obočí, což označujeme jako tzv. Hertogovo znamení. Útěchou může být tendence ke zhojení mezi 40. a 50. rokem.

Možnosti léčby

Léčba atopického ekzému zahrnuje režimová a dietní opatření, lokální a celkovou léčbu. Lokální léčba sestává z intenzivního zvláčňování pokožky krémy a mastmi, které napomáhají obnovovat porušenou epidermální bariéru. Jedná se o krémy s ureou, olivovým, pupalkovým olejem, kyselinou linolenovou, extrakty z obilných klíčků a mnohé další. K udržení vláčné pokožky jsou velmi vhodné olejové koupele, pro každodenní hygienu však preferujeme krátkou, vlažnou sprchu před koupelí. Na zánětlivá ložiska ekzému aplikujeme kortikosteroidní krémy. Preferujeme nehalogenované kortikosteroidy, vždy s ohledem na věk a lokalitu dermatózy. V některých případech se osvědčují přípravky s ichtamolem. Dojde-li k bakteriální superinfekci, je třeba použít lokální antibiotika, např. kyselinu fusidovou.

V posledních letech mají dermatologové k dispozici také imunomodulační preparáty, jako je pimecrolimus a tacrolimus. Léčbu doplňujeme perorálními antihistaminiky. V závažných případech je třeba nasadit celkovou léčbu, která zahrnuje imunosupresivní preparáty, eventuálně i celková antibiotika. Přínosná je také fototerapie, přímořská a lázeňská léčba. Režimová opatření zahrnují maximální eliminaci potenciálních alergenů a většinou zasáhnou do života celé rodiny. V bytě alergika nejsou vhodné plyšové koberce, vlněné bytové doplňky, lapače prachu, jako jsou těžké záclony a závěsy, domácí květiny, plyšová a někdy bohužel i živá zvířata. Je třeba pravidelně větrat, často vysávat, udržovat teplotu bytu okolo 20 °C. Prádlo i oblečení je vhodné z čisté bavlny, eliminujeme vlnu, flanel a syntetické materiály. Samozřejmostí je absence cigaretového kouře.

atopický ekzém

Velmi časté jsou také alergie na potraviny, proto u ohrožených dětí doporučujeme plné kojení do 6. měsíce věku, poté postupné zavádění příkrmů se zvýšenou opatrností. Z jídelníčku vyřazujeme potraviny, které často alergizují, zejména vaječný bílek, ryby, kyselá jablka, meruňky, broskve, rajčata, celer, petržel a veškeré ořechy. Časté jsou také pylové alergie u bylin a dřevin, nejčastěji je to pyl ambrózie, pelyňku, jitrocele, břízy, habru, jilmu, topolu, vrby a mnoha travin. Atopický ekzém je bohužel novodobým „civilizačním onemocněním“. Jeho léčba spadá do rukou dermatologa, alergologa a pediatra. Pečlivou úpravou prostředí nemocného a každodenní péčí o pokožku se však ve většině případů daří udržet nemoc v dlouhodobé remisi. Nezbytná je důvěra rodičů v ošetřující personál, podrobné vysvětlení problematiky rodičům zdravotníky a citlivý přístup k nemocnému. Výsledný efekt za to určitě stojí.


O autorovi: MUDr. Kateřina Macháčková, Kožní ambulance, Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves (dr.karaskova@post.cz)

Ohodnoťte tento článek!