Barevné dny s dobrovolníky

Cílem dobrovolnického programu je pozitivně a efektivně přispět k péči o pacienty a jejich léčbě. Posláním dobrovolníků je zprostředkovat pacientům kontakt s „vnějším světem“, rozptýlit je a pomoct jim odvést myšlenky a pozornost od jejich nemoci – důvodu hospitalizace.

Fakultní nemocnice v Motole se stala první nemocnicí v České republice, kam začali docházet dobrovolníci. Stalo se tak v roce 1999, konkrétně na oddělení Kliniky dětské hematologie a onkologie. Dobrovolnický program byl nejprve pod záštitou neziskové organizace, ale v roce 2004 vzniklo Dobrovolnické centrum FN v Motole, které je přímo součástí nemocnice pod působností náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Také díky dlouholeté tradici a historii je dnes FN v Motole nemocnicí s největším počtem dobrovolníků v ČR.
Péče o dobrovolníky a dobrovolnický program je dále prioritou Dobrovolnického centra. Zajišťujeme především nábor, výběr a kvalitní školení novým zájemcům o dobrovolnictví, zajištění zázemí a další vzdělávání dobrovolníkům stávajícím a v neposlední řadě také spolupráci s klinikami, personálem a administrativní záležitosti.

Nárazoví a pravidelní dobrovolníci

Každý zájemce o dobrovolnictví ve FN v Motole musí projít úvodním pohovorem s koordinátorkou dobrovolníků. Zájemce se dozví podrobné informace o možnostech a pravidlech dobrovolnických aktivit, koordinátorka si zatím udělá představu o osobnosti zájemce, zjistí jeho motivaci pro docházení a další informace o něm. Toto je podstatné pro další rozhodování o způsobu docházení – každý zájemce si může zvolit mezi docházením nárazovým či pravidelným. Výsledek volby však není automatický, koordinátorka dobrovolníků ještě vyjádří své doporučení a rozhodnutí.
Když si dobrovolník zvolí nárazové docházení, znamená to, že se zapojuje nepravidelně, a to na jednorázových akcích, které organizuje Dobrovolnické centrum. Tito dobrovolníci pomáhají především s doprovody pacientů na místo konání, kde se jim věnují v rámci programu, dále s přípravou prostor a další organizací akce. Jednorázové akce bývají různého typu – vystoupení (hudební, taneční), besedy či tvořivé aktivity (malování, výroba z korálků). Programy jsou minimálně dvakrát do měsíce pro děti a rodiče v dětské lůžkové části nebo pro dospělé v Centru následné péče. Nárazovým dobrovolníkem se může stát zájemce, který dosáhl minimálně 15 let věku.
Dospělý zájemce si může zvolit také pravidelné docházení přímo na konkrétní oddělení dětské i dospělé lůžkové části a Centra následné péče. Nejprve však musí projít jednodenním školením v Dobrovolnickém centru, po kterém se ještě rozhodujeme o doporučení dobrovolníka na pravidelné docházení. V pozitivním případě koordinátorka dobrovolníka uvede na dané oddělení, seznámí ho s kontaktní osobou (zástupcem personálu) a specifiky konkrétního prostředí. Pokud to vše proběhne v pořádku, může dobrovolník začít sám docházet jednou týdně na 2–3 hodiny. S dětskými pacienty se dobrovolníci věnují převážně herním aktivitám, výtvarné činnosti apod. K dospělým pacientům docházejí dobrovolníci individuálně a vystupují v roli společníka. Na spinální jednotce mohou být dobrovolníci proškoleni také v lehkých masážích pomocí metody míčkování, což přispívá k relaxaci pacientů po náročných rehabilitacích. Další možností dobrovolnické činnosti jsou pravidelné skupinové kroužky, jako například výtvarná dílna, trénování paměti či kroužek zpívání v Centru následné péče, nebo hudebně dramatický kroužek či korálkování v Dětské psychiatrické klinice. Všichni pravidelní dobrovolníci mají povinnost pohybovat se v prostoru řádně označeni žlutým tričkem nebo vestou a osobní visačkou se jménem a fotografií.

Zooterapie a canisterapie

Další možností, jak se zapojit do dobrovolnického programu, je zooterapie. V motolské nemocnici probíhá především canisterapie a zooterapie s drobnými zvířátky. Cílem této činnosti je odpoutání pacientů od prostředí nemocnice, od myšlenek na svoji nemoc, přinášet do nemocnice radost a pozvednout pacientům náladu.
Podmínky canisterapie jsou stanoveny ve směrnici pro canisterapii ve FN v Motole. Pes musí mít radost z kontaktu s lidmi, zvládat základní poslušnost, dobrý zdravotní stav (např. pravidelné očkování, odčervení) je samozřejmostí. Také canisterapeutičtí dobrovolníci si mohou vybrat pravidelnou docházku na oddělení nebo přicházejí nárazově na psí odpoledne, která se konají jednou měsíčně.
Dobrovolníci se psy docházejí za dětskými nebo dospělými pacienty, přičemž každé oddělení má svá specifika průběhu canisterapie. U dětí probíhá převážně skupinová canisterapie. Děti se učí různé povely, dozvídají se, jak se ke psům chovat, hrají si se psem nebo ho hladí, češou hřebenem, luští kvízy apod. Pro účast dítěte na canisterapii je důležitý souhlas lékaře a zákonného zástupce dítěte. Canisterapie probíhá v prostorách chodby dětských klinik, přímo na oddělení mají pejsci vstup povolen pouze u dětských pacientů na psychiatrické klinice. Do Centra následné péče mohou dobrovolníci se psy docházet přímo na pokoje, přistupují tedy k lůžku pacienta. Ti mohou pejska pohladit, odměnit ho pamlskem, dále se mohou podívat na různé triky, které pejsek umí.
V zooterapii s drobnými zvířátky využíváme především strašilky a africké šneky. Pacienti zvířátka pozorují a dozvídají se informace o přírodě. Odvážnější si mohou vzít strašilku do ruky nebo pak pozorovat např. šnečí závody. Využití těchto zvířátek má převážně vzdělávací význam.
Každý rok také pořádáme celostátní konferenci o zooterapii ve zdravotnických zařízeních, kde si vyměňujeme zkušenosti s odborníky v této oblasti.

Přínos dobrovolníků pro personál

V současné době pravidelně docházejí dobrovolníci na 10 dětských oddělení, 3 dospělá oddělení a dále do Centra následné péče. Každé oddělení je Dobrovolnickým centrem seznámeno s náplní činnosti dobrovolníků a informováno o „rozvrhu“ docházení jednotlivých dobrovolníků pro snadnou kontrolu, a především pro bezpečnost programu. Na jednotlivých odděleních také děláme pro personál krátké prezentace o dobrovolnickém programu.
Přítomnost dobrovolníků na oddělení se může někomu zdát zatěžující. Ve skutečnosti však máme od personálu převážně kladné zpětné vazby. Nejvíce si sestřičky pochvalují alespoň dočasné zabavení pacientů. Protože pacient, který se „nudí“, více přemýšlí o své nemoci a jejích příznacích. V takovém případě jsou sestry více vytížené. Navíc dobrovolníci na oddělení přinášejí pozitivní náladu a trochu zpestření pro narušení stereotypu.

**

Souhrn Článek představuje dobrovolnický program ve Fakultní nemocnici v Motole, podmínky a možnosti dobrovolnické činnosti v nemocnici a průběh dobrovolnických aktivit. Klíčová slova: dobrovolnický program, dobrovolník, zooterapie, canisterapie

O autorovi| Bc. Jana Blažková, Bc. Jana Hurdová, DiS. Dobrovolnické centrum FN v Motole (dobrovolnik@fnmotol.cz)

Dobrovolník s malým pacientem při jednorázové akci
DOBROpes s pacientem v Centru následné péče
Dobrovolník na kroužku trénování paměti
Canisterapeutický tým – dobrovolnice a DOBROpes
Nárazoví dobrovolníci ve žlutých vestách
Dobrovolníci na kroužku korálkování

Ohodnoťte tento článek!