Bojíte se HIV?

Riziko, že se zdravotník nakazí virem HIV nebo virovou hepatitidou, musí každého přivést k dodržování souhrnu preventivních opatření, která jej mohou ochránit.


SOUHRN: Práce ve zdravotnictví přináší mnohá rizika a ohrožení na zdraví. Je povinností zdravotníků snažit se veškerými prostředky, svými vědomostmi a zachováváním všech bezpečnostních zásad co možná nejvíce snížit riziko, které podstupují při své práci.
Klíčová slova: postexpoziční profylaxe (PEP), antiretrovirová terapie, virová nálož, CD 4+T lymfocytů, rychlotest

SUMMARY: Work in healthcare brings many risks and hazards to one’s health. Healthcare workers are required to use all means, knowledge and follow safety guidelines to minimized the risk.
Key words: post-exposure prophylaxis (PEP), antiretroviral treatment, viral load, CD 4+T lymphocytes, quick test


 

Na celém světě je asi 33 milionů lidí nakažených virem HIV. V České republice byl na konci roku 2010 počet infikovaných osob 1520. Jen za listopad bylo odhaleno 27 HIV pozitivních, což je největší počet za měsíc od roku 1985. I když není znám žádný případ nozokomiální infekce HIV v ČR, musí být každý zdravotník připraven na riziko poranění o nástroj kontaminovaný infikovaným pacientem.

Dotazníkové šetření

V loňském roce probíhalo v pěti českých nemocnicích dotazníkové šetření týkající se dodržování zásad bezpečnosti práce ve zdravotnictví, při kterém bylo rozdáno 1200 dotazníků. Toto šetření organizovala pracovní skupina Bezpečnost personálu při Aesculap Akademii B. Braun Medical.

Otázka č. 1: Poranila jste se při výkonu svého povolání ostrým předmětem?
Zjistili jsme, že se více než čtyři pětiny zdravotníků (83 %) poranily během své profesní kariéry ostrým předmětem. Pouze 17 % zdravotníků uvedlo, že se ještě nikdy ostrým předmětem neporanilo.

Otázka č. 2: Jakým předmětem jste se poranil/a? (tab. 1) Otázka č. 3: Jak často při aplikaci kanyly používáte rukavice?
Více než polovina respondentů odpověděla, že rukavice používá. To však zároveň znamená, že téměř polovina respondentů rukavice nepoužívá, což je alarmující (tab. 2).

Otázka č. 4: Máte ochranné prostředky k dispozici? Jsou dostatečně dostupné?
Ochranné prostředky jsou k dispozici téměř na všech pracovištích (tab. 3).

Přestože ve většině případů mají zdravotníci ochranné prostředky k dispozici a vědí, že je mají používat, stává se, že nejsou důslední. Proč tomu tak je? Proč zdravotníci ohrožují vlastní zdraví a riskují nakažení nepříjemnou a nebezpečnou infekční chorobou?

Ročně se poraní o kontaminovaný nástroj každý desátý zdravotník. Mezi nejrizikovější patogeny patří HBV, HCV a HIV. Proti hepatitidě typu B by měl být každý zdravotník povinně očkován. Proti hepatitidě typu C zatím očkování neexistuje a ochrana spočívá pouze v preventivních opatřeních.

Riziko přenosu infekčních onemocnění je:
* HBV 6–30 %
* HCV 1,8 %
* HIV 0,3 %

Riziko významně ovlivňuje množství krve na nástroji a virová nálož zdrojového pacienta (tj. množství viru v krvi nemocného). Významným faktorem je také dodržování zásad bezpečnosti práce a používání ochranných prostředků, např. rukavice, ústenky, ústenky se štítkem (ochrana očí), igelitová zástěra. Vliv má také používání bezpečnostních periferních kanyl. Důležité je pracovat s rozmyslem a v klidu. Dbát na očkování proti VHB.

Tabulka 1

Tabulka 2

Prevence je jedinou ochranou v boji proti nakažení virovou hepatitidou typu C, ale i HIV. Pokud dojde k poranění předmětem kontaminovaným od pacienta s nakažlivým onemocněním, je nezbytné dodržet tyto zásady:

1. Dekontaminace poranění – kůži omýt vodou a mýdlem, potom použít dezinfekci; oko vypláchnout fyziologickým roztokem; ústa nebo nos omýt vodou.

2. Dokumentace – zápis v knize úrazů, odebrat krev na KO + diferenciál, jaterní testy, markery virových hepatitid, BWR, těhotenský test a HIV protilátky (jako doklad o HIV negativitě před poraněním).

3. Dispenzarizace, pravidelné kontroly a odběry krve a po roce sledování vyřazení z evidence. Další povinnost je odeslat hlášení na místní hygienickou stanici. Hlášení se soustřeďují v KHES, Rytířská 12, Praha 1.

4. Zhodnocení závažnosti expozice.

Volba režimu po poranění je obtížná a kvalifikovaně může být posouzena jen lékařem seznámeným se všemi okolnostmi přenosu HIV infekce a všemi stránkami antiretrovirové terapie. V případě HIV pozitivní zdrojové osoby bere lékař v úvahu:
* u známé a vyšetřené osoby – počet CD4+ lymfocytů (nejdůležitější ukazatel buněčné imunity ve vztahu k HIV infekci), virovou nálož, antiretrovirovou terapii,
* u neznámé a nevyšetřené osoby – vyšetření anti-HIV (eventuálně použití rychlotestu); lékař hodnotí riziko podle materiálu a způsobu poranění (tab. 4 a 5).

Tabulka 3

Odborný lékař posoudí vhodnost nasazení postexpoziční profylaxe (PEP) po poranění. PEP jsou antiretrovirové medikamenty, které užívají HIV pozitivní pacienti na své onemocnění. Nasazují se co nejdříve po poranění, nejpozději do 72 hodin. Účinnost, podle nepřímých důkazů, je velmi vysoká, uvádí se 60–90 %. Léky ordinované jako PEP je nutné užívat 4 týdny a mají mnohé nežádoucí účinky, mezi které patří například porucha krvetvorby, změny v jaterních testech, nauzea a jiné. Přesto je třeba poraněného motivovat k dodržení léčebného režimu se všemi aspekty, ke kterým patří mimo jiné také informovat svého sexuálního partnera a dodržovat zásady bezpečného sexu. V dnešní době musíme brát ohled i na finanční stránku. Plná léčba třemi léky na jeden měsíc stojí 30 000 Kč. Zdravotníkovi ji proplácí zdravotní pojišťovna.
Přestože přežití viru HIV mimo lidské tělo je malé, je nutné věnovat velkou pozornost prevenci, protože HIV infekce je smrtelná.

Tabulka 4

Tabulka 5


O autorovi: Ludmila Bendová, AIDS centrum, Infekční klinika, FN na Bulovce, Praha ; Ludmila Bendová AIDS centrum, Infekční klinika, FN na Bulovce, Praha (lida.bendova@seznam.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!