Bolest a nemoc nám obecně více přinášejí

Co člověku přináší bolest? Přináší? Přece bere! Bere mu sílu, náladu, omezuje jej v prožívání jeho radostí, aktivitách, nedovolí mu spát, někdy je dokonce tak krutá, že vhání slzy do očí. Do mysli se začne vkrádat myšlenka, zda je život s bolestí vůbec k žití. Snad dosud platí „v nouzi poznáš přítele“ a tělo je také jedním z našich přátel, tak proč bolí?

Jistě bychom se mohli zabývat dělením bolesti na akutní a chronickou, popisovat, po kterých vláknech nervové soustavy se šíří a jak funguje teorie vrátkového systému.

Bolest zachraňující život

Co se týče množství nabídek „zázračných“ prostředků ke snížení či zahnání bolesti, všichni víme, že jsou situace, kdy je přímo kontraindikováno podat analgetika. Jsou to zejména náhlé příhody břišní. Rozumíme jim, víme, že s sebou nesou bolest užitečnou a alarmující – něco nebezpečného se děje! Nůž chirurga je připraven a následně nemocného bolesti zbaví. Tato bolest byla až život zachraňující, hlásila, že v břiše se objevil zánět, který by se analgetiky uchlácholil a pak nepoznán mohl ukrátit lidský život. Zánět byl příčinou kruté bolesti, ale co bylo příčinou zánětu?

Tělo je přece náš spojenec. Nejsou vlastně takto užitečné i jiné bolesti? Neříkají nám bolesti obecně, že se něco „bolestného“ stalo v našem životě? Není to zpráva těla, kterou nás chce upozornit na to, že je něco v našem životě špatně? Neříká nám, že už má toho honění a stresů dost, že si potřebuje odpočinout?

Mám pacienta, který…

Mnohdy bývají počáteční zprávy jemné, bolesti snesitelné, krátké a přehlížené. Pokud pacient nedbá a přetěžuje se dál, chytré tělo přitvrdí.

Pokud člověk nezaslechl jemné upozornění, může očekávat silnější zprávu. Tělo ho přímo zastaví.

Přidá třeba krutou bolest zubů, aby dotyčný pochopil, že toho má opravdu „plné zuby“.

Mám pacienta, kterému došlo až když si zlomil nohu, že může využít na dlouhých služebních cestách osobního řidiče. Nic není náhoda. Vše souvisí se vším. Moc jsme se nasmáli, když mu to došlo. Se slovy „proč jsem na to nepřišel už dříve“ si řidiče ponechal i po sejmutí sádry.

Nekonvenční medicína

Metody nekonvenční medicíny dávají možnost zkoumat podrobněji, k jaké změně došlo v životě pacienta předtím, než se bolest objevila. Hledáme společně zlomový „zraňující“ okamžik. Příznak nemoci vznikne buď náhlou, nebo dlouhotrvající bolestnou životní situací. Postojem pacienta k ní může rychle zmizet, nebo naopak podlomí či dokonce zlomí jeho zdraví. Prostě ho zastaví.

Nemůže takto dál. Je toho zkrátka nad jeho síly. Přehání. Každý z nás má svoji slabinu někde jinde, tak i bohatost příznaků přináší barvité zprávy o tom, co se v našem životě stalo a co bylo tak těžké, že to již nemůžeme unést, strávit, osypeme se ekzémem nebo neprodýcháme. Pro někoho je takovou nezvladatelnou situací například ztráta… Ztratit můžeme milovanou osobu, práci, majetek, milovanou kočku nebo psa. Pokud jsme schopni o takové ztrátě hovořit, většinou ji i popisujeme jako „bolestnou ztrátu“. Cítíme bolest své duše, ztráta nám rve srdce nebo vnitřnosti z těla.

Vyrovnáme se s ní mnohem lépe, pokud ji máme s kým sdílet. Někdo je ztrátou tak zasažen, že není ani schopen o ní mluvit nebo nemá komu ji sdělit. Nechává ji v sobě jako ránu, mnohdy i po léta stravující tělo.

Neunesla tak velkou ztrátu

Podle charakteristické individuální reakce pak lidé somatizují bolestmi kloubů, hlavy, žaludku, srdce, zad, zubů atd. Přes tyto příznaky těla se můžeme dobrat příčiny.

Jak silný vliv má emoční trauma, nejlépe charakterizuje případ starší ženy s pokročilými artrotickými změnami velkých kloubů. Rentgenové změny ukazovaly na pokročilou destrukci již nejméně 20 let. Pacientka chodila na procházky, sta rala se o domácnost, sebe i manžela. Bolesti kloubů se objevily do měsíce po smrti manžela a celkové dramatické zhoršení nastalo v momentě, kdy jí děti oznámily, že ji dají do domova důchodců. Neunesla tak velkou ztrátu a zklamání. Najednou se stala bolestínskou ženou nelepšící se léky, rehabilitací ani obstřiky.

Ti, co zvoní na sestry

Těchto pacientů je kolem nás mnoho. Chronicky volají svými bolestmi o pomoc, pochopení, zájem a pohlazení.

Mnohdy jsou to ti otravní kverulanti, co zvoní na sestry dnem i nocí a nic jim není dost dobré.

Vymáhají si pozornost jako malé děti a rozčilují personál zdravotnických zařízení. Proč se na ně někdy zlobíme? Co nás na nich tak dráždí? Nejspíš je to vztek na nás samotné, na naši neschopnost jim pomoci. Přitom mnohdy stačí tak málo.

Zeptejte se jich na jejich život, co prožili, jak to bylo těžké s dětmi, s manželem a jak je to ještě těžší bez nich. Naslouchejte jim. Najednou se rozzáří a bolest je pryč nebo je alespoň o hodně mírnější.

To laskavé namazání zad kafrem, které bylo v pracovní náplni chirurgických sester na mém prvním pracovním místě před 33 lety, bylo úžasně úlevné. Sestry si s nebohými pacienty na extenzích povídaly a dotykem a hlazením poskytovaly útěchu jejich tělu i duši.

Bolest a akupunktura

Nejsem u lůžka desítky let, a tak znám dnešní situaci pouze z vyprávění svých pacientů. Do naší ambulance přicházejí většinou chroničtí pacienti, kteří již vyzkoušeli mnohé vymoženosti současné klasické medicíny, a bolesti se vracejí, dávky léků se zvyšují. Většina jich chce vyzkoušet akupunkturu nebo homeopatii a vkládá naději do našich jiných, méně škodlivých nástrojů.

Nabízíme akupunkturu jako tisíciletím ověřenou metodu harmonizující životní energii na drahách. Dráhy vypovídají nejen o tom, že je na nich stagnace, že někde něco, čemu staří Číňané říkají tchi, neproudí. Jednotlivé dráhy jsou přiřazeny i k orgánům a tkáním. K nim zase emoce, roční i denní období, vztahy k teplu, chladu i chuti. Tak nám celý akupunkturní systém se svými teoriemi pohybu tchi dává velký prostor k úvahám proč, kdy, kde a jak porucha vznikla.

Pro pacienta se tak otevírá jiný pohled na příčinu onemocnění. Poskytuje mu novou možnost k zamyšlení a diskusi kde, jak a co jej přetěžuje nebo zatěžuje, blokuje či vyčerpává. Tak můžeme společně projít hlouběji k příčinám a řešit je.

Prozkoumání pacientova příběhu

Nekonvenční metody, především homeopatie, překvapuje naše pacienty nejen délkou konzultace. První trvá nejméně 2 hodiny. Je dost času na prozkoumání pacientova příběhu v kontextu celé rodiny, práce a vztahů k okolí obecně. Tak se lze dobrat k příčinám a souvislostem následných potíží. Může tak lépe pochopit, že na něj „nikdo a nic“ neseslalo chorobu. Vznikla uvnitř jeho samého.

Mnohdy za jeho vydatného přičinění. Uvědomí si úpornost zátěží, schopných vyčerpat rezervy, a tak snížit obranyschopnost organismu a následnou disharmonií vyprodukovat i tělesné příznaky.

Mezi příznaky vévodí bolest, a tu je podle mých zkušeností třeba především pochopit, a ne ji jen bezmyšlenkovitě rychle potlačit. Nepochopena se stále vrací a dokud jí nepřijdeme na kloub, tak se zhoršuje.

Bolest je jako blikající kontrolka našeho vozu. Nemůžeme ji jen vypnout nebo dokonce vyšroubovat žárovičku. Hledáme, k čemu patří, co je za tím signálem. Třeba bude stačit jen zajet k pumpě a načerpat pohonné hmoty.

Tělo potřebuje být slyšeno

Stejně jako těla našich pacientů, tak i naše tělo potřebuje být slyšeno, vnímáno a opečováváno.

Potřebujeme všichni načerpat síly třeba aktivním odpočinkem, posezením s přáteli a uvědoměním si lásky nejen k bližnímu svému, ale i sobě samému. Pokud vnímáme, co potřebujeme my sami, lépe se nám chápou naši pacienti, kteří mnohdy nevědomě volají o naši pomoc právě svými bolestmi. Zkusme se dívat na bolest i z jiného úhlu pohledu, jsme přece „profese pomáhající“.

Nejen my ale pomáháme našim pacientům, většina z nich je i nám zrcadlem našich stesků, bolestí a postojů k našemu tělu, emocím a duši.

Pochopme sebe skrze naše pacienty a možná budeme žít radostněji a do práce chodit s větší chutí, beze strachu, co nám tam zase kdo provede. Tělo je náš přítel a spojenec a pokud se vrátíme v této tryskové době zahlcené informacemi ke svým instinktům, budeme i my zdravější a pro naše pacienty užitečnější.

Z pohledu nekonvenční medicíny je možné tvrdit, že nám bolest a nemoc obecně více přinášejí. To, co nám bere, můžeme vlastně klidně postrádat.


SOUHRN

Vysvětlení bolestivých impulzů na úrovni našeho těla je podrobně prostudováno, a také stále více dokonalých analgetik je hrnuto na náš trh. Nabídky farmaceutických firem se předhánějí v rychlosti účinků. Jsou však i jiné způsoby, jak s bolestí efektivně pracovat.

SUMMARY

Physical pain has been studied in details and well explained. There are more and more analgesics coming to our markets. Pharmaceutical companies bring drugs that are stronger and stronger. But there are also other ways how to effectively treat pain.


O autorovi: MUDr. Galina Krejčová, Ordinace léčby bolesti ÚVN Praha, pavilon B2 www.homeopatiecz.com (Galina.krejcova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!