Budoucnost zdravotní péče: role sestry

Prakticky bez rozdílu zdravotní péče všech zemí prožívá závažné problémy a budoucnost bude vyžadovat razantní a systémové změny. Důvodů je mnoho, od nedostatku financí přes prudce narůstající náklady až po příliš velké spoléhání se na nejnovější technologie. Tím největším důvodem je ale obrovské množství pacientů, které budou muset jednotlivé systémy zvládnout.

Všechny rozvinuté země bojují již dnes s problémem prudce stárnoucí populace, počet lékařů ale neroste. Americké statistiky ukazují, že během příštího desetiletí naroste dnešní deficit 7000 lékařů na 100 000. Možná právě proto se politikové, analytici či šéfové nemocnic zaměřují především na otázku lékařů. Zapomínají přitom na jednu mimořádně důležitou součást zdravotní péče – na zdravotní sestry.
V americkém zdravotnictví přitom sestry tvoří nejpočetnější součást celého systému, dnes jich je registrováno více než 3 miliony. Jelikož jsou téměř vždy postaveny mimo jakékoli diskuse o budoucnosti zdravotnictví, nadace Robert Wood Johnson Foundation připravila komisi expertů, která se naopak věnovala výhradně roli zdravotních sester ve zdravotní péči budoucnosti. Výsledkem byla 600 stránek tlustá studie obsahující řadu doporučení, ve kterých se mimo jiné praví, že lékaři by neměli být jedinými, kdo by se měl snažit změnit současný stav zdravotnictví.

Jedním z doporučení je také nutnost standardizace vzdělání. Termín „registrovaná sestra“ dnes ve Spojených státech amerických znamená dvouleté vzdělání, čtyřletý univerzitní program i pokročilé programy MS. To přiznávají i jednotlivé asociace zdravotních sester. Zatímco běžný lékař má až sedm let postgraduálního vzdělávání, většina speciálně vzdělaných zdravotních sester má za sebou menší klinickou zkušenost než student prvního ročníku medicíny.

Některé první kroky se již začaly objevovat. V Pensylvánii již funguje program Transitional Care Model, ve kterém sestry pečují o staré pacienty, u nichž je po propuštění z nemocnice nejvyšší riziko relapsu. Po celé tři měsíce vykonávají sestry domácí návštěvy, doprovázejí pacienty k lékaři a spolupracují jak s ošetřujícím lékařem, tak i domácími pečovateli a rodinou. Ne každý pacient se do tohoto programu dostal (především proto, že některé pojišťovny odmítaly tuto péči platit), ale předběžné výsledky ukázaly, že se riziko relapsu snížilo o 15 procent a náklady na léčbu o 5 tisíc dolarů na pacienta. Výsledky publikované v časopise Journal of American Geriatric Society pak prokázaly, že tento typ péče u pacientů se srdečním selháním prodloužil dobu mezi hospitalizacemi a snížil celkový počet hospitalizací.

Stále důležitější roli by měly hrát i speciálně trénované zdravotní sestry, kterým se v americkém systému zdravotnictví říká „nurse practitioners“ a které stojí někde uprostřed mezi běžnou zdravotní sestrou a lékařem. V Kanadě provedli studii, ve které v nemocnici nechali vyšetřit 177 pacientů s problémy páteře jak dvěma ortopedy, tak touto specializovanou zdravotní sestrou. Ve 100 procentech případů byla diagnóza identická. Devadesát šest procent pacientů bylo spokojeno, neboť se k sestře dostali během několika týdnů, zatímco na specialistu by čekali 11 měsíců. Snad nejvíce překvapivý byl poznatek, že přes 91 procent pacientů pochopilo své problémy a léčbu lépe, když je vyšetřila sestra nežli lékař. Závěr studie byl celkem jednoznačný – tento typ sester musí hrát rostoucí úlohu v budoucím systému zdravotní péče, neboť nabízí rychlejší, dostupnější a levnější péči. A protože vzdělání sester je kratší (a levnější), je teoreticky možné předpokládat, že jejich nedostatek bude v budoucnosti menší nežli u lékařů. Navíc špičkové sestry, ať již v rámci své práce v nemocnicích, nebo v rámci svých soukromých praxí (v těch státech, kde je to povoleno), mají menší náklady na provoz.

Ne každý je ale z očekávané větší role zdravotních sester nadšen. Celkem nepřekvapivě již dnes protestuje asociace amerických lékařů American Medical Association, která slovy jedné z čelných představitelek, Rebeccy Patchinové, připomíná, že 80 procent dotázaných pacientů očekává, že při návštěvě pohotovosti je ošetří lékař, a ne zdravotní sestra, a raději si dvě hodiny počká.
A tak je budoucnost zdravotních sester, alespoň v rámci amerického zdravotnictví, složitá i nadále. Na jedné straně představují a budou představovat levnější a často stejně kvalitní alternativu, na druhé straně narážejí a budou i nadále narážet na překážky, které jim, ať už z neznalosti, nebo z obav o ztrátu příjmů, budou klást lékaři a jejich asociace.


O autorovi: Dr. Václav Větvička, Ph. D., Univerzita Louisville, Kentucky, USA

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!