Celiakie u dětí

Celiakie je společné označení pro celosvětově se vyskytující onemocnění dětí i dospělých. Jde o autoimunitní onemocnění vyvolané nesnášenlivostí lepku (glutenu). Štěpné produkty lepku vyvolávají u geneticky vnímavých osob nepřiměřenou reakci imunitního systému. Klíčová slova: lepek, celiakie, autoimunitní onemocnění, dieta

SUMMARY Celiac disease is a common term for worldwide occuring disease that afflicts both children and adults. It is an autoimmune disease caused by the gluten intolerance. In people with genetic predisposition the products of gluten cause exaggerated reaction of the immune system. Key words: gluten, celiac disease, autoimmune disease, diet

Přestože první zmínku o celiakii dokládá literatura už ve starém Řecku, souvislost mezi lepkem a celiakií potvrdili specialisté až po druhé světové válce. Přesto není diagnostika tohoto chronického onemocnění na odpovídající úrovni a lékaři předpokládají, že v jejich péči je pouhá desetina všech nemocných, a to převážně dětí, protože na nich jsou příznaky nemoci nejvíce patrné.

Podstatou onemocnění je alergie na lepek. Lepek je bílkovinný komplex obsažený v povrchní části obilných zrn (pšenice, žito, ječmen a oves), který po vstřebání u nemocného dítěte poškozuje střevní sliznici – dochází k atrofii klků tenkého střeva a tím i ke snížení resorpční plochy, k poškození funkce střevních buněk a k malabsorpci (zhoršenému vstřebávání) všech živin, zejména v tucích rozpustných substrátů, bílkovin a železa. Zvláštní formou celiakie je Duhringova dermatitida neboli dermatitis herpetiformis nebo také Duhringův syndrom. Je to kožní projev nesnášenlivosti lepku a je mnohem vzácnější než celiakie. Projevuje se výskytem svědivých puchýřků podobných oparům na různých částech těla. Základní terapií je rovněž bezlepková dieta, i když ústup potíží může být mnohem pomalejší než u klasické celiakie.

Příznaky celiakie

Mezi příznaky patří objemná zapáchající lesklá šedobílá stolice, která obsahuje tuk. Děti mají vystouplé břicho způsobené nadmutostí a střevními kličkami naplněnými vodou. Objevuje se váhový úbytek, chudokrevnost a celkové neprospívání dítěte se zastavením či prudkým zpomalením růstu a poruchou psychického vývoje. Pokud ani při takovýchto příznacích není lepek ze stravy trvale vyloučen, dochází v průběhu doby k vyčerpání imunitního systému, onemocnění postihne další orgány, objeví se přidružená autoimunitní onemocnění a četné komplikace, z nichž většina je život ohrožující. Příznaky mohou být ale i velice nenápadné a mohou se projevit změnou psychiky, kdy jsou děti mrzuté, podrážděné a plaché v kontaktu s okolím. Mnohdy se na celiakii pomyslí právě při poruchách růstu, chudokrevnosti, zvýšené nemocnosti a při příznacích spojených s nedostatkem vitaminů rozpustných v tucích. I když toto onemocnění nejčastěji postihuje děti, může se projevit i kdykoli v průběhu života.

Diagnostika

Diagnostika nemoci spočívá ve stanovení protilátek proti gliadinu, protilátek proti tkáňové transglutamináze, proti endomysiu, retikulinu a dále v diferenciální rozvaze stanovení hladiny IgA. Klíčové pro konečné potvrzení celiakie je ovšem až histologické vyšetření bioptického vzorku střevní sliznice. Podle nálezu ze střevní biopsie se rozlišují tři základní formy celiakie. Jde o klasickou symptomatickou, která většinou neujde pozornosti lékaře pro své silné příznaky, latentní formu, která je většinou bez příznaků při pozitivním bioptickém nálezu, a potenciální formu s normálním bioptickým nálezem, s přechodnou pozitivitou protilátek a zcela bez příznaků.

Léčba

Léčba celiakie je jednoduchá, kauzální a spočívá v odstranění lepku z potravy. V úvodu se doporučuje i omezení mléčné bílkoviny, protože aktivita laktázy je zánětlivým procesem snížena. Striktní vyloučení glutenu vede k rychlé úpravě příznaků. Pokud samotná dieta, zejména u výrazně se projevující celiakie, nestačí, přechodně se tlumí proces podáváním kortikoidů, za pomoci podpůrné terapie vitaminy a doplňky stravy. Po vyloučení lepku se pozitivní vliv dlouhodoběji projeví u dětí stabilizací psychického stavu a současně se upraví i váhový úbytek. K normalizaci opožděného růstu dojde během 1 až 2 roků.

Bezlepková dieta při potvrzené diagnóze musí být doživotní. Při nedodržování diety hrozí v pozdějším věku zvýšený výskyt lymfomů a karcinomů tlustého střeva. Obilné produkty nesmějí být podány ani v malém množství, i malá stopa alergenu opět vede k imunitní reakci a poškození střevní sliznice. Vhodné potraviny pro pacienty s celiakií jsou veškeré produkty z brambor, rýže, kukuřice, sóji, masa, ryb, mléka a zeleniny. I když dieta působí na nepoučené okolí dosti dramaticky, lze v současné době na trhu zaznamenat poměrně širokou nabídku bezlepkových potravin, i když jsou několikanásobně dražší než běžné výrobky. Například kilogram bezlepkové mouky stojí kolem sta korun.
Dítě trpící celiakií musí být pod pravidelnou lékařskou kontrolou, zejména gastroenterologické ambulance.

Včasné určení diagnózy a zahájení odpovídající terapie statisticky snižuje riziko komplikací spojených s touto nemocí. V současné době se dětem s celiakií (a hlavně jejich rodičům) žije lépe než před několika lety, a to zejména z toho důvodu, že už je u nás k dostání poměrně široký výběr bezlepkového pečiva a jiných potravin. Bohužel stále platí, že celiakie je nemoc, na jejíž léčbu pojišťovny nepřispívají. Jediným lékem je totiž bezlepková dieta a na rozdíl od ostatních států EU na bezlepkovou dietu domácí pojišťovny nepřispívají. Přesto se náklady na takovou dietu dokážou vyšplhat na několik tisíc korun za měsíc. VZP se rozhodla přispívat alespoň dětem do 18 let částkou až 6000 Kč ročně, ale než se stačila tato akce rozběhnout, VZP ji opět z úsporných důvodů zrušila.


O autorovi: Lucie Podběhlá (Podbehlalucie@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!