Češi pomáhají buddhistickým mnichům

V Kambodži každý den zbytečně umírají chudí. Umírají na nemoci, které se dají snadno léčit, ale mnohdy nemají peníze zaplatit si ošetření nebo se dostat do zdravotnického centra. Češi finančně podporují buddhistické mnichy, kteří se snaží pacientům pomáhat.

Pětašedesátiletý Kreup Khoen opatrně dosedá na židli v ordinaci zdravotnického centra v provincii Takeo v Kambodži. Bolí ho záda. Tak moc, že sedl s řidičem na motorku a hodinu sem jel. Lékaři podává jakousi kartu se svou fotografií. „To je dokument, kterým se prokazují chudí. Vládní úředníci přidělují tyhle karty na základě podrobného průzkumu v domácnosti a dotazníku. Jejich majitelé pak mají možnost nechat se ošetřit zdarma,“ vysvětluje lékař Chhe Soukheng. „Ošetříme každého, kdo sem přijde, bez ohledu na jeho finanční situaci. S průkazem, který dokládá chudobu domácnosti, sem chodí 3 až 7 lidí denně. Nejčastěji léčíme chřipky, průjmy a respirační choroby, hlavně staré lidi a děti,“ dodává. „Jsem tu dnes poprvé. Předtím jsem s problémy chodil do soukromých klinik. Ošetření ale bylo moc drahé, tak jsem tam někdy nešel vůbec,“ říká Kreup Khoen. Pro něj je finančně náročná i cesta z jeho vesnice sem, do zdravotnického centra.
Lékařskou péči za ty, kteří si ji nemůžou dovolit, platí ve dvou distriktech provincie Takeo i společnost Člověk v tísni. Spojila se s místní neziskovou organizací Buddhism for Health, která zakládá tzv. health equity funds, fondy pro nejchudší obyvatele komunit. Na každé zdravotnické centrum v oblasti připadá pagoda, buddhistický chrám, ve kterém žijí mniši. Ti při modlitbách, náboženských festivalech, denních pochůzkách i dalších akcích vybírají peníze do zmíněných fondů. „Nejčastěji přispívají lidé z přilehlých vesnic, ale i ti, kteří se za prací přestěhovali třeba do hlavního města. Cítí potřebu pomáhat si vzájemně. Za posledních 14 měsíců jsme u nás vybrali na 1000 dolarů,“ pochvaluje si mladý mnich v tradičním oranžovém hábitu Um Vutha z pagody Damray Yok Teuk.

Přijdu, když to bude potřeba

Přispět do fondů může kdokoli, třeba tak, že vloží drobné do kasičky v pagodě. Peníze na zdravotní péči chudých vybírají také studenti od 5. třídy z jedné školy ve městě Takeo. Částky jsou sice malé, ale jde spíše o osvětu. Jiné pagody například rozesílají dopisy, kde místní vyzývají, aby pomohli nějakou sumou. „To pak něco přidá skoro každá domácnost. Naštěstí jsou lidé zvyklí přispívat na chod pagody do kasiček přímo v chrámu. Část těch peněz pak dáváme na zdravotnictví,“ vysvětluje Um Vutha. Taková pomoc v Kambodži stojí na tradici obdarovávání buddhistických chrámů věřícími. Pagody pak pečují v komunitě o sirotky, staré, slabé a nemocné lidi.
Mniši za podpory České republiky pomohli nedávno i třicetileté Chhoern Vannak. Je matka tří dětí, nejmladší dceři je 2 a půl měsíce. „Manžel před měsícem zemřel. Žiji u bratra, protože můj dům spadl,“ ukazuje Vannak na hromadu dřeva a palmových listů na zahradě. „Příspěvky jsem zatím využila jen jednou, na očkování své nejmladší dcery. Na to bych rozhodně neměla peníze,“ svěřuje se potichu žena a zvedá miminko z houpací sítě. Fond pro chudé jí možná přijde vhod i v budoucnu, i když jsou ona i děti zdravé. „Od té doby, co mám průkaz a můžu se ve státních zdravotnických centrech nechat léčit zdarma, tak určitě přijdu, pokud to bude potřeba. Kdybych si péči měla platit sama, budu se muset zadlužit,“ dodává Vannak. V tuto chvíli vůbec neví, co s ní bude. Kde bude bydlet, jak si vydělá peníze, zda bude mít na to, aby děti poslala do školy.
Z fondů je možné chudým platit kromě ošetření a očkování i léky nebo porody. Výše úhrady není stanovená. Náročnější, tedy i dražší, zákroky provádí lékaři z referenčních nemocnic, nikoli podporovaná zdravotnická centra na vesnicích. „Podle očekávání přijde v budoucnu do zdravotnických center mnohem více pacientů, kterým je potřeba péči uhradit. Informace o fondech se rychle šíří. Podle našich průzkumů by potenciálních zájemců z řad chudých mohlo být ve vybraných oblastech přes 20 tisíc,“ vysvětluje Djihan Skinner, projektová manažerka společnosti Člověk v tísni. Přijdou i pacienti, kteří by se jinak nenechali ošetřit, aby neutráceli. Jedním z nich by byl i pětašedesátiletý Kreup Khoen nebo Chhoern Vannak s novorozenou dcerkou.

Zdravotnictví v troskách

To, že pacienti nemají peníze na platbu za ošetření, je jen jedna část problému. Kambodžský zdravotní systém zcela zničil ultralevicový režim Rudých Khmérů v 70. letech minulého století. Zdravotnická centra ve vesnicích stále doplácí na toto dědictví. Chybí tu nejen základní materiál, jako jsou rukavice, injekční jehly a prostředky ke sterilizaci, ale především zkušení zdravotníci. Vůdce Pol Pot, jeden z nejkrutějších diktátorů světa, nechal zavraždit více než dva miliony lidí. V prvních liniích šla na popravu kambodžská inteligence, tedy také lékaři a další zdravotnický personál. „V zemi se teprve rodí nové generace odborníků. Na naší škole v tuto chvíli studuje 881 žáků. Někteří skončí po roce studia, jiní po třech,“ říká Chun Samnang, ředitel střední školy pro zdravotní sestry a bratry a porodní asistentky v Kampotu. Školství reagovalo na poptávku – kvůli nedostatku zdravotníků vláda zavedla také zkrácený roční program. V mnoha vesnických zdravotnických centrech proto rodí porodní asistentky, které nemají dostatek znalostí ani praxe.
„A to má své důsledky,“ upozorňuje Djihan Skinner ze společnosti Člověk v tísni, „v Kambodži umírá třicetkrát víc matek u porodu než v České republice. Situace se zlepšuje, přesto místní zdravotní systém čeká ještě dlouhá cesta,“ dodává.

O autorovi| Tereza Hronová, Člověk v tísni (tereza.hronova@clovekvtisni.cz)

Ohodnoťte tento článek!