Cévní vstupy na JIMP

2. 7. 2006 12:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Znalosti a dovednosti sester na JIMP spočívají ve správném zavádění a ošetřování periferních vstupů, ve správném ošetřování krátkodobých centrálních žilních katétrů, ale i ve schopnosti monitorovat parametry získané pomocí těchto vstupů.


Specifickou znalostí sester na JIMP je zajištění vstupů do A-V shuntu, ošetřování dlouhodobých cévních vstupů a edukace nemocných s těmito vstupy hospitalizovaných na našem oddělení a pacientů nefrologického a radioterapeuticko-onkologického oddělení. Na JIMP jsou využívány cévní vstupy arteriální a venózní.

Arteriální vstupy - od ledna do června roku 2005 bylo zavedeno 40 arteriálních katétrů u 35 nemocných, nejčastěji do arteria radialis. Důvody k jejich zavedení: kontinuální měření systémového krevního tlaku, opakované odběry ke stanovení oxygenace arteriální krve, hemodynamické monitorování (např. pomocí přístroje PICCO).

Venózní vstupy - krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé jsou periferní (braunyla) a centrální (centrální žilní katétr). Dlouhodobé jsou centrální (permanentní katétr a intravenózní port).

Periferních žilních vstupů jsme za první pololetí roku 2005 zavedli 410 u 323 nemocných. Indikace pro jejich zavedení byly: aplikace injekcí (antibiotik), aplikace krevních derivátů, podávání parenterální výživy a infuzních roztoků, odběr krve k diagnostickým účelům.

Za první pololetí roku 2005 bylo zavedeno 85 centrálních žilních katétrů, 44 hemodialyzačních katétrů a 10 zaváděcích katétrů (sheath) z důvodů monitorování hemodynamiky pomocí Swan-Ganzova katétru. Nejčastější důvody pro jejich zavedení: nedostatečně kvalitní periferní žilní přístup, aplikace léků, parenterální výživa, mimotělní eliminace, monitorování centrální hemodynamiky, resuscitační a intenzivní péče.

Permanentní katétr řadíme mezi dlouhodobé centrální venózní vstupy. Je opatřen Dacronovou manžetou, která je uložena v podkoží, asi 2 cm před vyústěním katétru z podkoží. Po 2 až 3 týdnech zaroste fibrózní tkání, která tvoří bariéru vstupu infekce. Indikace k zavedení permanentního katétru:

* nutnost dlouhodobého centrálního žilního přístupu s možností domácího ošetřování, tedy parenterální výživa, * dlouhodobá aplikace léků, * hemodialyzační léčba.

Intravenózní porty jsou dalším typem dlouhodobého centrálního vstupu. Nejčastěji jsou využívány v léčbě onkologických pacientů k podávání chemoterapie. Lze je také využít při podávání parenterální výživy nebo k aplikaci život zachraňujících léků (např. podání glukózy při těžké hypoglykemii, pro podání aminophyllinu a kortikoidů při astmatickém záchvatu, při léčbě epilepsie). Od ledna do června 2005 bylo na našem oddělení zavedeno 5 permanentních katétrů hemodialyzačních a 48 intravenózních portů, převážně pro onkologii, se kterou spolupracujeme. Další potřebnou dovedností našich sester je napíchnutí a péče arterio-venózní shunty u pacientů před zahájením hemodialýzy.

Péče o cévní vstupy

O kanyly pečujeme podle platných metodických pokynů. Zásady spočívají v aseptickém zacházení s katétrem, v pravidelných převazech (1krát za 24 hodin, záleží i na typu obvazu, neboť někteří výrobci garantují jeho výměnu za 48 nebo 72 hodin), kontrole místa vpichu a záznamu o převazu do dokumentace. Dále je nutné minimalizovat rozpojování systému setů a měnit je 1krát za 24 hodin. Pokud je použit bakteriální filtr, je výměna setů prodloužena na 96 hodin. Pro podávání léků, krevních derivátů a měření centrálního žilního tlaku je nutno používat samostatný vstup. Při ošetřování permanentního katétru platí stejná pravidla jako při ošetřování centrálního žilního katétru s tím, že musíme pečlivě edukovat pacienta, aby byl schopen o něj správně pečovat sám doma. Péče o venózní porty je řízena speciálními pravidly, mezi která patří: používání speciální Huberovy jehly, proplachování a uzavírání portu heparinovou zátkou po ukončení terapie, proplachy u dočasně nepoužívaného portu (doporučeno 1krát za 6 až 8 týdnů). Při manipulaci s cévními vstupy je důležité dodržovat aseptické zásady, kterými předcházíme komplikacím.

Závěr

Na našem pracovišti se setkáváme se všemi uvedenými cévními vstupy. Zkušenosti potvrdily nezbytnost pečlivého zaškolení sester v péči o cévní vstupy a v případě dlouhodobých vstupů klademe důraz na edukaci pacienta a jeho rodiny.


SOUHRN

Práce sestry na Jednotce intenzivní metabolické péče (JIMP) ve FN v Motole vyžaduje speciální dovednosti sester, mezi které patří péče o různé cévní vstupy. Cílem článku je rámcová informace o tom, s jakými typy cévních vstupů se na našem oddělení setkáváme a jakým způsobem o ně pečujeme.

SUMMARY

Work of the nursing staff at the Intensive metabolic care unit (JIMP) in FN Motol requires special skills including ability to care about various vascular ingresses … The objective of the article is to provide general information about the medical treatment of the vascular ingresses in our department.


O autorovi: Bc. Klára Talířová, Mgr. Kateřina Lisová, Metabolická jednotka, FN Motol, Praha (klarat@email.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?