Chemická bederní sympatektomie

Chemická bederní sympatektomie je jedna z možností řešení chronické bolesti dolních končetin, kdy nelze provést PTA (perkutánní transluminální angioplastika) či jiné cévní chirurgické výkony, a tím předejít amputaci.


SOUHRN: Jednou z možností řešení chronických bolestí dolních končetin způsobených ischemickou chorobou je chemická bederní sympatektomie. Článek popisuje přípravu pacienta, provedení na CT pracovišti a možné komplikace.
Klíčová slova: chemická bederní sympatektomie, předoperační příprava, úloha sestry, neurolytická směs, gangréna

SUMMARY: One of the ways how to treat chronic pain associated with ischemic disease of lower extremities is chemical lumbar sympathectomy. The article describes preparation of the patient, procedure at CT department, and possible complications.
Key words: chemical lumbar sympathectomy, preoperative preparation, nurses role, neurolytic mixture, gangrene


Vegetativní nervový systém zajišťuje řízení funkcí autonomních orgánů, podílí se na kontrole vnitřního prostředí a na přenosu vegetativní bolesti. Slouží k inervaci vnitřních orgánů – dutiny hrudní, břišní a pánve, tepen, žil a lymfatických cév. Dělí se na sympatikus a parasympatikus. Lumbální sympatikus má vedle dalších funkcí vazokonstrikční vliv na cévy dolních končetin. Jeho denervací (odstraněním nervů) bylo využíváno již v 30. až 50. letech minulého století ke zlepšení prokrvení dolních končetin u chronické ischemické choroby. V té době se jednalo prakticky o jedinou alternativní metodu vedle amputace končetiny. V dnešní době jsou primárními metodami léčby ischemické choroby DKK chirurgické revaskularizační metody, zejména bypassy a radiologické revaskularizační intervenční metody, zejména PTA. Bederní sympatektomie je tak dnes indikována pouze u poruch průchodnosti tepen dolních končetin, kde není možné tyto primární revaskularizační metody provést.

Nejčastějšími indikacemi sympatektomie jsou klidové bolesti, trofické povrchové kožní defekty či gangréna prstů, tj. obtíže způsobené nedostatečným prokrvením dolních končetin. Metodou lze dosáhnout i prodloužení klaudikačního intervalu. Úspěšnost bederní sympatektomie je podle provedených studií různá, nejčastěji se pohybuje kolem 70–80 %. Bederní sympatektomii lze provést chirurgicky či chemicky podáním fenolu nebo etanolu do místa průběhu truncus sympathicus prevertebrálně ve výši obratlů L2–L4. Chemickou lýzu je ideální provádět pod CT kontrolou.
Na našem pracovišti provádí chemickou bederní sympatektomii tým CT pracoviště (intervenční radiolog, radiologický asistent, sestra) ve spolupráci s anesteziologickým týmem.

Příprava před zákrokem

K zákroku je nutné pacienta hospitalizovat. Indikující lékař a intervenční radiolog nemocného seznámí s výkonem, a ten pak podepíše informovaný souhlas s výkonem. Z anamnézy je zjištěna případná alergie na jod nebo léky. Dále se provádí vyšetření krvácivosti a srážlivosti. Před výkonem musí být pacient nalačno, bezprostředně před zákrokem se podává premedikace.

Úloha sestry radiologického oddělení: Příprava sterilního stolku, polohování pacienta a asistence při výkonu. Na sterilní stolek sestra připraví velkou sterilní roušku, sterilní rukavice, čtverce, peán, sterilní tampony, dvě Chiba jehly 22G o délce 15–22 cm, dvě sterilní roušky, injekční jehlu 0,7 x 40 (černá), dvě spojovací hadičky, 10ml injekční stříkačku na ředěnou jodovou kontrastní látku, dvakrát 20ml stříkačku na látku pro lytickou směs (tj. Marcaine, jodová neionická kontrastní látka, sterilní absolutní alkohol).

Úloha ARO sestry: Sestra ARO zkontroluje žilní přístup, podá infuze F 1/1 nebo Plasmalyte, během výkonu sleduje hodnoty fyziologických funkcí a SaO2. Podle pokynů lékaře ARO aplikuje intravenózní léky na zmírnění bolesti (5–10 µg Sufentanilu), sleduje celkový stav pacienta (vědomí, dýchání).

Provedení výkonu

Radiologická sestra uloží pacienta na CT stůl do polohy na břiše. Radiologický asistent podle topogramu naplánuje a zhotoví základní CT scany v oblasti L2–L4. Intervenční radiolog naplánuje výkon, označí místo vpichu, které dezinfikuje a zarouškuje. Perkutánní punkce se provádí v bederní krajině postupným zaváděním dvou Chiba jehel, během kterých se pomocí CT scanů kontroluje pozice jehel. Špička jehly se při přesném zavedení a dodržení správného úhlu nachází přímo prevertebrálně v oblasti lumbálních sympatických ganglií.

Zavádění punkční jehly

Pro ověření místa správné pozice konce jehly malým bolusem kontrastní látky se může podat neurolytická směs. Aplikace může být pro pacienta nepříjemně bolestivá, proto je výkon prováděn v analgosedaci, takto je celý výkon pacientem velmi dobře tolerován.

Místa vpichu sestra sterilně zakryje, přelepí a zajistí se převoz pacienta zpět na oddělení. Po zákroku je důležitá poloha vleže na zádech s elevací trupu, aby se látka rozprostřela v místě lokalizace vegetativních nervů.

Komplikace

Chemická sympatektomie je oproti chirurgické šetrnější, komplikace se vyskytují zřídka, mezi možné patří zánět genitofemorálního nervu, krvácení, hypotenze, kolaps, poranění okolních vnitřních orgánů punkční jehlou. Chemická bederní sympatektomie pod CT kontrolou je poměrně jednoduchý, pacientem dobře tolerovaný výkon s malým rizikem komplikací.


O autorovi: Jana Stránská Radiologické oddělení – CT, Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o. (StranskaJanca@seznam.cz)

ZDROJ: Standardy radiologického oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Chemická bederní sympatektomie
Ohodnoťte tento článek!