Chronická bolest a nemoci z povolání

Nemoc z povolání představuje pojem právní, definice nemocí z povolání vychází ze zákona č. 65/1965 Sb., Zákoníku práce, v platném znění, zákona č. 155/ 1995Sb., o důchodovém pojištění, a nařízení vlády č. 290/1995 Sb.

Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů nebo akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek, pokud jsou uvedeny v Seznamu nemocí z povolání (Nařízení vlády č. 290/1995 Sb.), a pokud vznikly za podmínek v tomto seznamu uvedených. Na rozdíl od pracovních úrazů není vznik nemocí z povolání jednorázovou a krátkodobou záležitostí – rozvíjejí se zpravidla po dlouhodobém působení etiologické škodliviny (noxy). V některých případech jde o tzv. fakultativní nemoci z povolání – onemocnění, která se vyskytují v populaci často jako obecné nemoci, tedy vznikají i za jiných než pracovních podmínek. Jde například o periferní neuropatie typu úžinových syndromů, Raynaudův syndrom, průduškové astma, kožní ekzémy, poškození menisku. Seznam nemocí z povolání je rozdělen na 6 kapitol, jde o taxativní výčet onemocnění, která mohou být za určitých okolností považována za nemoci z povolání. Onemocnění, která nejsou uvedena v Seznamu nemocí z povolání, nelze uznat za nemoc z povolání. V současnosti platný Seznam nemocí z povolání byl vypracován na základě doporučení ILO (Mezinárodní organizace práce) a podle Seznamu nemocí z povolání Evropské unie. U nemocí z povolání jde o onemocnění, která se rozvíjejí většinou po dlouhodobém působení noxy a tím jsou pro postiženého většinou spojeny s vnímáním chronické bolesti. Nejčastější profesionální diagnózou v posledních letech je syndrom karpálního tunelu, který lze za splnění určitých podmínek (týkajících se klinické diagnózy, stadia onemocnění a pracovní expozice vibracím nebo dlouhodobé nadměrné zátěži) hlásit jako onemocnění profesionální.

Syndrom karpálního tunelu

Prvním příznakem, který nemocného přivede do našich ordinací, je bolest – nejdříve noční parestézie konečků prstů („brnění prstů“), které po protřepání rukou ustoupí, později jsou tyto bolesti již chronického charakteru a v dalším stadiu dochází kromě poruchy senzitivních vláken, která nám umožňují vnímání bolesti, i k poruchám vláken motorických – postižení si stěžují, že v horních končetinách neudrží zátěž, často rozbíjejí předměty, může dojít i k úrazovým dějům, například opaření nemocného při vypadnutí šálku čaje z rukou při přenášení, popálení o žehličku. Z uvedeného je patrné, jak jsou důležité anamnestické údaje získané od nemocného, a to nejen údaje týkající se rodiny (rodinná anamnéza), ale i vlastní osoby (osobní anamnéza), současných zdravotních obtíží (nynější onemocnění), léčby, ale i dnes tak oblíbené vitaminoterapie a používání potravinových doplňků, alergie, zlozvyků (kouření, zneužívání léků a jiných látek), ale i údaje týkající se zaměstnání nemocného -(prakticky od 15 let věku do současnosti -pracovní anamnéza) a jeho mimopracovních aktivit.

Některé bolesti v souvislosti s pracovní expozicí

Při otravě olovem se mohou objevit kolikovité bolesti břicha, tzv. saturninská kolika, při působení organických rozpouštědel (například toluen, xylen, styren) se objevuje bolest hlavy. Z onemocnění pohybového aparátu jde především o již zmiňovanou bolest při syndromu karpálního tunelu, dále jsou velice časté profesionální diagnózy chronických zánětlivých onemocnění šlach a jejich úponů (tendinitidy – například „lupavý palec“, epikondylitidy – „tenisový nebo golfový loket“). Svůj význam v profesionálním posuzování má i nádorová bolest, jelikož pracovní expozice některým látkám může mít významný podíl na vzniku nádorového onemocnění (ionizující záření a karcinom plic, polycyklické aromatické uhlovodíky a karcinom plic, azbest a mezoteliom pleury, expozice prachu z tvrdých dřev a karcinom sliznice nosní nebo vedlejších nosních dutin atd.). Výčet všech profesionálních diagnóz spojených s chronickou bolestí není z technických důvodů možný. Významnou úlohu v preventivních opatřeních na pracovištích hraje ergonomie, používání ochranných pracovních pomůcek a především automatizace rizikových provozů.

Odškodňování nemocí z povolání

Pokud se objeví možná souvislost mezi chronickou bolestí a nemocí z povolání, měl by být nemocný odeslán na pracoviště zabývající se hlášením a odškodňováním nemocí z povolání. V tomto případě je vyloučena svobodná volba lékaře či zdravotnického zařízení. Postup při posuzování, uznávání a hlášení nemoci z povolání je dán vyhláškou č. 38/2005 Sb. (dříve vyhláškou 342/1997 Sb.), kde jsou určena kompetentní pracoviště pro jednotlivé regiony naší republiky.


O autorovi: As. MUDr. Vendulka Machartová, (machartova@fnplzen.cz) (vendulka.machartova@seznam.cz) Klinika pracovního lékařství, FN Plzeň

Chronická bolest a nemoci z povolání
Ohodnoťte tento článek!